Ne, tu větu z titulku jsem si nevymyslel v nějakém deliriu během lockdownu, sousloví o dvou ocasech, které má pravděpodobně asociovat státní symbol, vzniklo na návrh našeho fotbalového svazu. Má to být chorál pro fanoušky, aby povzbuzovali reprezentaci. Jak vidno, tak na svazu prostě kreativci žijí v úplně jiném vesmíru než fotbaloví fanoušci a dalším důkazem je oficiální píseň pro naše fotbalisty na blížící se evropský fotbalový šampionát.
Předem si pojďme říct, že jsem sám fotbalovým fanouškem a prozpěvování, respektive vyřvávání na stadionech mi chybí – to souznění, ta sepjatost s ostatními, kdy stovky a tisíce lidí mnohdy dost falešně vytváří takový podivný, ale i přesto silný naléhavý sbor, je prostě neskutečný zážitek. Na to, aby ale fanoušci přijali nějaký nápěv za svůj, je potřeba něco jiného, než že fotbalový svaz nebo klub utratí peníze a něco jim bude na sílu cpát.
Jsou písně, ve kterých se „to“ docela povedlo. Ve světě i u nás.
You’ll Never Walk Alone je pravděpodobně jedna z nejznámějších hymen, která zní stadiony, za svou ji mají kluby po celém světě, Borussia Dortmund i Celtic Glasgow, ale to největší spojení má s klubem Liverpool FC. Přitom se jedná o píseň složenou pro broadwayský muzikál Carousel. V šedesátých letech ji přezpívala liverpoolská kapela Gerry and the Pacemakers a na Anfield Road (stadion klubu) se prozpěvuje už od té doby. (Dokážete si představit, že by se u nás zpívala na fotbale píseň například z Krysaře nebo Drákuly?)
„Zelená je tráva, fotbal to je hra,“ skladba kterou zná snad každý i bez toho, aby se identifikoval jako fotbalový fanoušek je možná jednou z nejslavnějších českých (respektive československých) fotbalových písní. Přitom se jedná o původní hymnu toho druhého londýnského týmu a to Chelsea. V originále se v ní zpívá „Blue is the colour, football is the game“. Píseň do češtiny přetextoval František Ringo Čech na podporu československých fotbalistů a dodnes se při fotbalových zápasech hraje.
Posílat český nároďák na šampionát s písničkou je takovou podivnou tradicí – v roce 1990 spojil síly Karel Vágner se Zdeňkem Borovcem a složili skladbu Ať žije fotbal, která měla motivovat naše fotbalisty k lepším výkonům na šampionátu v Itálii – vypadli jsme ve čtvrtfinále s Němci. Dnešním pohledem je to infantilní rýmovačka, ale ocenit musíme i momenty kdy ve skladbě zazní i variace na americkou, rakouskou a italskou hymnu.
Euro 1996 , to byl jeden z největších úspěchů samostatné České republiky a stříbrná medaile z prestižního šampionátu konaného v tzv. kolébce fotbalu. Opět Karel Wágner, avšak tentokrát si jako textaře pozval Karla Šípa a vznikla skladba Vzhůru do Anglie. Píseň, ve které se vyjmenovávají největší úspěchy našich fotbalových týmů a opakovaně se použije motiv skandování Češi, do toho! Podobný model zvolili waleští hudebníci Manic Street Preachers když skládali hymnu pro svůj národní tým, který se probojovali na evropský šampionát v roce 2016. Avšak reprezentace Walesu za sebou nemá zdaleka tolik historických úspěchů a tak se v písni spíše vzpomíná na slavné porážky – i tak ale vznikla chytlavá rocková hymna, kterou fanoušci přijali za svou a dodnes patří mezi ty příklady, kdy to prostě vyšlo.
Manic Street Preachers – Together Stronger (C’mon Wales)
V roce 2006 se konalo Mistrovství světa ve fotbale v sousedním Německu a naši fotbalisté na něm vypadli ze šampionátu po bojích ve skupinové fázi. „Hymnu“ Nechte vlajky vlát jim složil Aleš Brichta a vlastenecký motiv vzhledem k pozdějším názorům a projevům zpěváka nechám raději „viset“ ve vzduchu a ani nedám odkaz…
Když jsem zmínil ty Velšany a rok 2016, myslím že jako celkem odstrašující případ toho, jak se to dělat nemá, poslouží skladba Jeden za všechny, kterou mají na svědomí Max Braun a Ondřej Martin. Ti se navíc rozhodli naprosto tragickou skladbu nechat nazpívat nebohé fotbalisty, a na bicí nahrát brankáře Petra Čecha. Výsledek je žalostný a korunu tomu nasadili tehdejší svazoví činovníci svým rozhodnutím, že už nechtějí, aby fanoušci povzbuzovali české fotbalisty tolikrát opakovaným „kdo neskáče není Čech“. Rozhodli se tenkrát pro nové svazem doporučené chorály a musím podotknout, že nabídli fanouškům opravdové perly jako.
„Český lev, aby vyhrál, plive krev!“
„Všichni ví, že máme srdce lví!“
„Jedna, dva, srdce lva!“
Nebo onu perlu, kterou jsem uvedl jako titulek tohoto článku. Že se ani jeden chorál a ani skladba nikdy mezi fanoušky nechytla opravdu není náhoda…
Situace ovšem nelepší. Pro evropský šampionát 2020, který se přesunul na letošek, se pár chytrých hlav rozhodlo oslovit legendární hospodské Tři sestry. Kapela okolo Fanánka už má na svědomí několik fotbalových písní jako například Do kotle na fotbal. A výsledkem jejich aktuální práce je tedy „naše“ nová fotbalová hymna Ukážeme kuráž!
Nejsem marketingový expert, ale nápad použít první písmena UK, protože se hraje na britských ostrovech, se mi jeví jako originalita tlačená na sílu. Stejně tak motiv skotských dud, který vzhledem k aktuální situaci ohledně neslavného střetu Slavie s Rangers FC a následné kauze rasismu Ondřeje Kúdely, v době psaní tohoto článku může být brán jako další provokace Skotů. Úsměv na tváři mi vyvolá, kterak kapela vesele v refrénu zpívá sborem: Euro – Euro. Zvlášť když si vzpomenu na jejich píseň Do evropy nechceme, kterou dávali najevo svůj názor před referendem o vstupu do Evropské unie v roce 2003. Menší legrace už je klip k písni.
Režisér Petr Kolečko, který za sebou má úspěšně seriály jako Most nebo Okresní přebor, se dopouští trapného stereotypu asi teda tradiční rodiny, jak ji vidí on. V té si doma holčička hraje sama na zemi s domečkem pro panenky, maminka je začtená do 50 odstínů šedi a tatínek se s úsměvem vydává do hospody na pivo a na fotbal. Nerozumím. Jestli toto má být nějaký předobraz anebo je to vtip, který se přede mnou schovává někde za rohem stejně jako ta želvička…
Proč se proboha v klipu objevuje ředitel oddělení komunikace fotbalové asociace Michal Jurman? Při podkladech a videích o tvorbě písně je navíc otitulkován jako autor projektu – takže to máme chápat, že si pan Jurman něco vymyslel, zařídil a když byl u toho tak si taky v klipu musel zahrát? Neměla by být jeho náplň něco jiného?
Klip je samozřejmě situován do hospody Tří sester na pražském Žižkově – tuhle další malou domů (dovolím si fotbalový výraz) dokážu pochopit i tak to ale ve mně vyvolává vzpomínky po té kultovní hospodě, kterou zdobil interiér Františka Skály, který byl vyrván a nahrazen jakýmsi údajným muzeem kapely.
Ano chápu, že hymnu pro fotbalový tým a fanoušky asi nemůže dělat nějaký veřejnosti málo známý alternativní producent anebo kapela, ale přijde mi vyloženě škoda nás škatulkovat jako burany, protože to je ve finále to co si z toho celého odnáším…