Obrázek k článku Před třiceti lety. Fanánek chrlí dvojsmysly: „černý svině“ nebo „červi v kině“?
| Josef Vlček | Foto: David Neff / MAFRA / Profimedia

Před třiceti lety. Fanánek chrlí dvojsmysly: „černý svině“ nebo „červi v kině“?

V rubrice Flashback Josef Vlček připomíná, o čem se psalo přesně před třiceti lety. Jak vypadala česká hudební scéna v březnu roku 1993?

Tichá dohoda jede v březnu turné na podporu svého druhého alba Underpop. Nově vzniklá skupina Zemětřesení chystá na duben album písní Jiřího Schellingera. Kapelu snů tvoří největší české rockové hvězdy své doby – Miloš Dodo Doležal, Aleš Brichta (Arakain), Vlasta Henych (Törr) a Štěpán Smetáček. Na projektu spolupracoval také Schellingerův bratr Milan. Talent sezóny, soubor Sto zvířat, nahrál v produkci Karla Šůchy z Laury a jejích tygrů pro Bonton album pracovně nazvané Divná čtvrť. Vyjde ale až na podzim.

Při natáčení klipu Anny K k písni Láska se prý splašil kůň, zapřažený do kočáru, v němž měla zpěvačka jet. Přežila. Klipová kultura se v Čechách pomalu rozjíždí. Wanastovky nachystaly klip ke Sbírce zvadlých růží, Zemětřesení k Jsem prý blázen jen a Jan Kalousek k písni Výtah. V klipu Žízeň velká jak Amerika Janka Ledeckého se objeví i moderátorská dvojice Miloš Pokorný a Roman Ondráček, tehdy ještě v barvách Rádia City.

Bára Basiková se těší z ohlasu alba Viktorie královská, na němž se podíleli vedle stálého spolupracovníka Martina Němce také Petr Muk, Ota Balage, Michal Pavlíček a Raven. Křtilo se 3. března a kmotrem byl David Koller. Tentýž den vychází album Tří sester Švédská trojka. A Fanánek ještě jednou: Do kin se chystá film Víta Olmera Nahota na prodej, v němž se vyskytuje kontroverzní skladba Červi v kině s jeho textem na hudbu Ondřeje Soukupa. Nejen dnešní optikou je to text, jemně řečeno, velmi nekorektní až odpudivý.

Gramofirma Monitor vyhlásila spolu s časopisem Filip soutěž pro mladé a talentované umělce. Jmenuje se Zlatý kočár neboli Hvězda padá vzhůru. Do finále v kategorii soft postoupili Pavel Lochman, Carmen a Datwerk, v kategorii hard Krucipüsk, Joy a Anarchus. Všem prý do roku vyjdou samostatné desky. V dubnové záplavě desek se objevuje také deska Nebel, druhé album skupiny Priessnitz: „Nebel je jeden celistvý postoj, poslání, obraz a vy jste buď naladěni shodně, anebo vůbec ne…“ sděluje nám nadšená recenze, ale zároveň varuje: „Nebel je opravdová ucelená práce, která přesvědčí přesvědčené a získá získané. Ale nedonutí kolemjdoucí následovat.“

Stejně pozitivní ohlas má debut Vaška Koubka Šaty šupáka: „Vašek Koubek má dar opájet se okolním světem a mírně opojen ho pak předkládat ostatním. Tím se hravě dostává nad věc a vypravěčským polosnivým nadhledem pak léčí lidské bolístky.“ Záplava nových desek pokračuje. Slávek Janoušek vydal album Odkud jdeš a kam. Pavel Vítek pokřtil v restauraci Erb na Vinohradské třídě svou novou desku Vůně tvý kůže. Odyssea přichází s deskou Po cestě klikatý pod praporem firmy Globus International. A kytarová hvězda už mrtvé Nové růže Petr Roškaňuk staví zároveň osmistopé studio a skupinu R-Force. Slibuje v ní „agresivnější pojetí bluesového cítění“. Hodně se mluví o plzeňské skupině Požár mlýna. Petr Korál si je nemůže vynachválit: „Věřte, že jeho bláznivě absurdně-komické popěvky o haluškách z chlastu, o nadrženém maniaku Antonínu Klapeironovi, který je švagrem samotného Freddyho Kruegera, o fešáku Ferdovi z Podolí, ufiknuvšímu si při holení bradu, nebo o človíčkovi, který nežere labutě, a proto je makrobiotik představují skutečnou oázu v nehostinné poušti nepříliš zábavných metalistů, hardcoristů, polit-punkerů, gotiků, novogotiků a já nevím, čeho ještě.“

V recenzi alba Prosincová noc blíže neurčeného roku od skupiny Asmodeus se dočítáme, že texty „s častým použitím abstraktních symbolů značně pesimisticky reflektují stav naší společnosti a mezilidských vztahů, případně depresivní duševní stav jedince…“. Také v recenzi alba Kabát Živě! se objeví zajímavá myšlenka, že „hned na začátku vyvracejí svou pověst prasat a chlíváků ‚výchovnou‘ písničkou Onanie…“. Gramofirma Bonton založila ediční řadu Zkus blues. První deskou, která se v ní objevila, je album Co takhle sbalit ňáký baby od skupiny Tucet s Markem Hlavicou v roli zpěváka. V týmu je také budoucí slavný konstruktér kytar Petr Jurkovič. Miroslav Imrich (ex-Tango, ex-Abraxas) se pod názvem Imrich Tekkknofactory nečekaně vynořil s albem Who Is Mečiar?. Nejspíš první politické techno v Čechách!

U pomalu se potápějící společnosti Panton vyšlo druhé album brněnské skupiny Ser Un Peyjalero, proslulé svým aktivismem v oblasti legalizace marihuany. Šéf kapely Jiří Pejchal v té souvislosti medituje nad vydáním desky „U“: „Myslím, že pro člověka je přirozené, že často přemýšlí nad tím, jaký smysl má to, co dělá, a přes to se dostane k otázce, jaký smysl má vůbec to, že žije. A nakonec se třeba dostane k tomu, že si neuvědomuje svoji pozici ve vesmíru – pokud to chci říci takhle. Tím okamžikem pro něj existence sama ztrácí smysl. A to je, domnívám se, nihilismus. Aspoň ten můj.“ O tom je prý i nová deska jeho kapely. O životě medituje i vůdčí osobnost skupiny Už jsme doma Miroslav Wanek: „Život se odehrává v určitým kruhu, nikdo není černobílej, nikdo není například jen pracovitej nebo línej. To samozřejmě není žádná novinka, jde nám o to nějak to postihnout. Člověk by si měl vždycky nacházet svoji cestu nebo o ní alespoň přemýšlet,“ uvažuje nad náplní desky Hollywood. „Vezmi si život běžnýho člověka u nás, „konzumenta“ – ráno vstane, jde do práce, přijde domů, pustí si televizi. Mohl bys ho lacině kritizovat, že je tupec, že o životě nepřemejšlí, ale říct to nemůžeš, protože všechno má svý důvody a těch důvodů je milion.“

Ecstasy of St. Theresa se vrátili z Anglie a Honza Muchow odpovídá na otázku: Myslíš, že by v Anglii mohly uspět i jiné české kapely? „Jedinej problém je v tom, mít peníze na to tam přijet a prostě se zkontaktovat s nějakým promotérem a hrát. Pak je otázka štěstí, jestli přijdou pro tebe důležitý lidi. Ale já si myslím, že tady je spousta kapel, které by tam mohly uspět. Auto Da Fé, Hyena Family, Naked Souls, Tom Is My Sugar. V případě Dan Šustr Band by to asi byl problém, to by tam asi moc lidí nezajímalo. Rozhodně si kapely tady nesmí myslet, že nemá cenu se někam cpát, protože jsou z Prahy a tam to nikoho nezajímá. Chce to tam dojet a předvést se jim. Když se to tam někomu zalíbí, tak je všem jedno, že příjmení Macháček se špatně píše anglicky. To fakt není problém.“