Obrázek k článku Feedback aneb zrecenzujeme všechno: Metalcore od Marked As An Enemy je světový
| Redakce | Foto: Marked As An Enemy

Feedback aneb zrecenzujeme všechno: Metalcore od Marked As An Enemy je světový

V rubrice Feedback redakce Headlineru postupně recenzuje všechny vaše nahrávky, které nám pošlete. Jak se nám líbily nahrávky kapel KODDN, Love And Other Cliches, Marked As An Enemy a Fiasko?

KODDN

Resistance Is Future (album)

KODDN. Mluví se o nich všude možně. A má to svoje opodstatnění. Brněnská kapela si totiž během pouhých několika let vytvořila vcelku originální sound, který pohltil všechny možné vlivy – post hardcore, matematiku, nasekané riffy i elektroniku, trochu toho emo patosu… KODDN to všechno propojili v sofistikovanou kytarovou hudbu, co mění barvy jak chameleon na tripu a neustále se rve dopředu. Aktuální Resistance Is Future je navíc dystopií a obecně temnou atmosférou prošpikovaná deska. Na instrumentální stránku věci se nedá říct ani popel. Výhrady bych měl akorát k čistým vokálům, které oproti zbytku znějí amatérsky. Rovněž bych si dokázal představit hutnější produkci. Ale to jsou všechno drobnosti, na kterých se dá určitě pracovat. Důležité je, že je to celé zahrané se srdcem na dlani a hlavou otevřenou. Podobných kapel v Česku moc není.

Radek Pavlovič

Love And Other Cliches

Hold On (singl)

Pražská kapela Love and Other Cliches vznikla v roce 2020, což, co si budeme povídat, nebyl vzhledem k událostem, které se na (nejen hudební) svět valily, úplně nejlepší rok na to založit kapelu. Po roce tvorby si kluci svépomocí vydali nahrávku Compassion, stihli několik koncertů a pak se rozhodli nahrát další písně, v říjnu loňského roku skladbu Heartland a koncem loňského roku konkrétně v listopadu singl Hold On. Love and Other Cliches o sobě sami tvrdí, že hrají hudbu proplouvající vlnami indie rocku a příbuzných žánrů. Je to prostě kytarovka – pět kluků, co hraje obyčejné písničky o lásce ve středním tempu, hned na první dobrou mě napadne přirovnání třeba ke kapele Kings of Leon… Co zaujme, je zpěvákův hlas. Když zabere, tak ten chraplák umí prodat, o tom nic. Na začínající kapelu to není vůbec špatné. Jsem zvědav, jestli se kluci na dalších nahrávkách budou dál potácet spíš v těch klišé, nebo se rozhodnou pro risk a třeba i trochu přitvrdí…

Vladimír Sejk

Marked As An Enemy – Headliner doporučuje

Meanwhile (album)

Věrní parťáci Skywalker z jižních Čech a jejich debutová deska z produkce Damiana Kučery. Jeden nemusí být zrovna expert na tuzemskou HC scénu, aby přesně věděl, jak album Meanwhile bude znít. Tohle je nabušený metalcore se zvukem tak vypiplaným a tak moderním, že ještě nestačil ani vychladnout. Menší množství špíny by tomu sice neškodilo, ale takhle strojově se teď prostě hraje. MAAE žánr dokonale znají a zkušeně střídají agresivitu s melodiemi. Moc hezky pracují s dynamikou, vědí, kde song natlakovat a kde ho naopak nechat nadechnout. Především vokalista Radek předvádí nadprůměrný výkon a celou nahrávku tlačí hodně dopředu. Celkově má Meanwhile možná pár hluchých míst, ale dokazuje dvě věci: Česko má další kapelu evropského formátu a metalcore může být i v roce 2023 relevantní žánr.

Radek Pavlovič

Fiasko

Můj život (singl)

Klasická punkrocková odrhovačka o tom, že je fajn se občas vylejt a vyfakovat všechny, co s tím mají problém. Naprosto v pořádku, tohle se hrálo vždycky a hrát se bude. Klatovské čtveřici Fiasko to hudebně slušně šlape, má to grády, jen narážíme na problém, se kterým se potýká celý žánr – je jedno, jestli je rok 2023 nebo 2003, znělo by to stejně. Texty jsou pořád level gympl, s rýmováním rád / smát / stát / vstát díru do světa kluci neudělají. Ale hej – tady si přece nikdo nehraje na básníky, hlavní je čapnout pivo a hodit pogo. Mně je tenhle přístup sympatický a cítím v tom autenticitu. Jen je třeba si přiznat, že česká klubová scéna dnes frčí na úplně jiné muzice a Fiasko s tím, co hraje, Lucernu asi nikdy nevyprodá. Ale jinak publikum rozkotlí určitě, o tom nepochybuju. A ještě jednu věc bych Fiasku chtěl vzkázat – máte hezky udělaný web. To na scéně vůbec není samozřejmost.

Jarda Konáš