Poté, co se text jeho šest let starého singlu Stává se to i v lepších rodinách prohnal bulvárem a sociálními sítěmi, zpěvák okamžitě sklopil hlavu a uznal, že text je z dnešního pohledu nevhodný. Jednalo se prý o nadsázku a omluvil se. Management Ztraceného už pracuje na tom, aby byla píseň stažena ze všech streamovacích služeb.
K textu se vyjádřila ředitelka organizace Konsent Johanna Nejedlová, která se snaží bořit mýty okolo sexu a sexuálního násilí. Stává se to i v lepších rodinách je podle ní typickou ukázkou tzv. rape culture, neboli kultury znásilnění.
V kultuře znásilnění je typické sexuální nátlak a násilí omlouvat a zlehčovat. S tím se například pojí obviňování obětí znásilnění nebo slut shaming.
V rytmu rape culture se ale v české popularní hudbě nepařilo pouze pod pódiem Marka Ztraceného. Děti tančící ve vláčku za sebou při doprovodu Jede jede mašinka od Maxim Turbulenc si jen těžko uvědomí, že se v písni ve skutečnosti zpívá o odpanění třináctileté dívky.
"Lásko má jsi jediná, do třinácti nevinná
Vyhrnu si rukávy praštím s tebou do trávy."
Jiří Macháček zase tak trochu moc naléhá na dívku, aby si sundala kalhotky, protože je touha silnější než on. "Zvolna kalhotky si sundej, odpusť jestli trochu naléhám," zpívá a dodává, že "tvý slzy uschnou brzy, ráda vítr máš, na to mám čich."
A kdybychom se věnovali jednotlivým nevhodným textům o ženách v československém rapu, můžeme vydat celou knihu.
Cílem tohoto textu ale není vytahovat a ostrakizovat staré texty, u kterých si jejich autoři možná skutečně „neuvědomili, že jsou za hranou”. Horší jsou reakce posluchačů. Dle těch se v Česku pomalu ale jistě začíná projevovat hyperkorektnost Západu, která smrdí cenzurou, kterou si zde mnozí po čtyřicet let zažívali. Problém je ale v tom, že si lidé bohužel ještě stále pletou pojmy a dojmy a nerozeznávají rozdíl mezi cenzurou názorů a jasným vymezováním se vůči projevu, který zlehčuje sexuální násilí a ubližuje obětem.
Snažit se bojovat za to, co je v životě správné, není diktatura, jak tuto kauzu stovky fanoušků na sociálních sítích nazývají. Je pouze potřeba mluvit o hranicích obyčejné slušnosti, aby naše děti nevyrůstaly s představou, že za využití trochy násilí dosáhnou všeho, co chtějí. Třeba jen proto, že to slyšely v rádiu od svého oblíbeného hudebníka.