Metalcore na Colours? Trochu mě to překvapilo, když jsem si všiml, že Bound to Break vystoupili na akci, kde zdaleka nejde o tvrdé kytary a moshující davy. Tuhle partičku sleduji už nějaký ten pátek a musím říct, že s každou nahrávkou stoupá kvalita. A přestože se ještě zcela žánrově nevyprofilovala, baví pestrým repertoárem, který přes post-hardcore a metalcore sahá místy i do nu metalu a alternativního rocku.
To ostatně demonstruje i nejnovější singl Scar, jehož nečekaně popový refrén překvapuje chytlavostí a ukazuje tak kapelu v úplně jiném světle. Sedl jsem si proto s frontmanem Jirkou Popem, basákem Tomášem Pilařem, kytaristou Adamem Semrádem a bubeníkem Štěpánem Svobodou, abychom společně probrali vývoj a aktuální směrování kapely, která pomalými krůčky získává na scéně čím dál více věhlasu.
Hurá na festivaly
Zahrát si na Colours of Ostrava v pozici mladé kapely není úplně snadné a Bound to Break museli o svůj slot hodně bojovat. Nakonec se jim to podařilo i díky studentské soutěži UniBand Contest. Partičce z Brandýsa nad Labem se podařilo ji vyhrát, což jí vyjma Colours přineslo místenky také na dalších čtyřech větších domácích festivalech.
„Skoro jsme o tom ani nevěděli, basák nás tam prostě přihlásil. Ale když jsme zjistili, že by se v rámci té soutěže zahrálo v Rock Café, nadšeně jsme do toho všichni šli. Vtipný bylo, že jsme se tehdy do dalšího kola dostali o jeden hlas,“ směje se zpěvák Jirka, který s kapelou nakonec oslnil porotu i ve finálovém kole v Českých Budějovicích.
Koncert na Colours byl pro kapelu až nečekaně vydařený a podle vlastních slov zde získala řadu nových fanoušků. „Bylo skvělý, jak nás tam lidé přijali. Měli jsme hodně energický dav. Dokonce někteří, kteří nás tam viděli, za dva týdny přijeli do Prahy na náš samostatný koncert,“ říká Tomáš.
w
Hlavně s emocemi
Osobně mě úspěch kapely na Colours nepřekvapuje. Jak už zaznělo, síla Bound to Break tkví v pestrosti jejich repertoáru a taky odvaze občas ubrat kytarové intenzity a přidat více melodičnosti. Kapela umí také dobře pracovat s atmosférou, což ukazuje třeba singl Shards, který je oproti chytlavé novince Scar o poznání melancholičtější. „Song Shards vznikl z šílených metalcorových riffů, respektive z únavy, které jsme do nich vložili. Vyčerpali jsme se na něm, tak jsme prostě vymysleli jednoduchou věc ve stylu Deftones,“ popisuje okolnosti geneze skladby Adam. „Zkoušíme vždycky nové způsoby, jak skládat,“ doplňuje ho Tomáš.
Bound to Break za to ale umí také pořádně vzít, což pro změnu ukazuje také jeden z jejich nejnovějších singlů Spiritual Bypass, v němž zahostoval frontman zaběhlé domácí metalcorové skupiny Marked as an Enemy, Radek Polánský. Kombinace jeho, místy až hysterického, screamu a Jiřího vokálu tady sedla na jedničku a vlastně jsem si zde povšiml i jedné podobnosti. Podobně jako Radek z MAAE, tak i Jirka dává svým screamem Bound to Break takovou zvláštní a upřímnou emoci. Těžko se to popisuje, ale v dnešní době, kdy je na domácí i světové corové scéně opravdu hodně kapel znějících podobně, tyhle nuance oddělují zajímavé kapely od průměrných.
„Já se screamy pořád učím. Díky lidem, jako je Martin Čupka (John Wolfhooker) a dalším učitelům, si postupně nacházím vlastní hlas a charakter. Teď jsem si zaplatil zase další workshop, kde bych mohl dostat nějaký tipy. Jednou jsem si zaplatil i kurz od Justina Bonitze ze známé americké kapely Tallah,“ přiznává Jirka. Možná právě díky té „nedokonalosti“ z jeho hlasu jdou ty silné emoce, které fanoušci metalu tak milují.
Zlatá vlastní cesta
Jestli jsme se na něčem s kapelou shodli, je to bezesporu pohled na současný vývoj metalcoru, který už bývá často přebuzený efekty, samply a synťáky. Bound to Break se od tohoto vývoje drží zkrátka a spíše sází na pestré melodie v kontrastu s houpavými riffy. „Nemusíme moc takové ty přehnané a přepálené produkce, kterých je teď všude plno… Tyhle metalcory nás moc neberou. Naopak jsme rádi, že je naše hudba pestrá a že je tak i náš koncert mnohem dynamičtější,“ myslí si Jirka, jehož záhy doplňuje Adam: „Na koncertech to prostě funguje. Osobně nemusím ty koncerty metalových kapel, které mají všechny songy podobné a celý koncert vlastně zní nudně jako jedna dlouhá songa.“
V závěru došlo i na debatu ohledně možného alba. Podobně jako řada jiných mladých kapel, které se v této rubrice objevily, i Bound to Break v tuto chvíli moc na dlouhohrající desku nepomýšlí. V současné době mají vydané dvě EP Rebirth‘s Just Beguns (2021) a Rivers of Souls (2023) a zdá se, že v nejbližší době přijde na řadu další kratší nahrávka.
„Album je hezká věc, ale prostě drahá… Spíš jdeme tou dnešní cestou singlů. Chci, aby všechno trhalo prdel stejně. A to i na koncertech,“ vysvětluje Jirka. „Navíc každý song chceme udělat pořádně… Je to lepší než nahrát song jen proto, aby byl na desce. A lidé dneska už nemají tolik času poslouchat celé desky. Takže i z praktických důvodů se teď trochu bojíme udělat desku.“
A jaký bude další vývoj zvuku Bound to Break? To se budeme muset nechat překvapit. Sama kapela si totiž není jistá. Jak říká Tomáš, uvidí se, kam je cesty zavedou. „Sami nevíme, jestli půjdeme spíše alternativnější, nebo corovější cestou. Snažíme se furt hledat nové způsoby.“
Sám jsem zvědav, jaký osud Bound to Break čeká. Kluci jsou stále ještě dost mladí, někteří z nich ještě studují vysokou a dávají vedle toho do kapely maximum. Jsou navíc jedni z mála kapel, kteří mají už takhle zkraje kariéry solidní a moderní zvuk, za nějž by se nemusely stydět ani ty největší hvězdy žánru.
Seznamte se
Metalcorová skupina Bound to Break vznikla v Brandýse nad Labem v roce 2019, když se ke zpěváku Jiřímu Popovi, basáku Tomáši Pilařovi a kytaristovi Adamu Semrádovi přidal ještě bubeník Štěpán Svoboda. Kapela vyjma metalcoru kombinuje také různé další žánry, jako je alternativní rock či post hardcore s introspektivními texty reflektujícími vnitřní boje a sociální témata. Na svém kontě má zatím dvě EP – Rebirth‘s Just Beguns (2021) a Rivers of Souls (2023). Patří mezi nejvýraznější mladá jména domácí corové scény.