Obrázek k článku Čerstvé (z)boží: Nefolkaři Čtvrt na smrt se ubírají temnějším směrem
| Marek Reinoha | Foto: Josef Beneš

Čerstvé (z)boží: Nefolkaři Čtvrt na smrt se ubírají temnějším směrem

Nefolkovou (ano, skutečně nefolkovou, nikoli neofolkovou) skupinu Čtvrt na smrt jsme v loňském roce zařadili mezi 50 nadějí tuzemské hudby a v rubrice Feedback pozitivně recenzovali jejich debutové album Držím Ti pěsti. Skupina neusnula na vavřínech a chystá druhou desku.

Muziku skupiny Čtvrt na smrt na smrt jsem popisoval ve zmíněné recenzi, takže abych se nemusel opakovat, vypůjčím si vlastní slova. Napsal jsem tehdy: „I přes žánrové označení nefolk, to ale folk vlastně je, jelikož řada písní by úplně skvěle fungovala jen s kytarou. Čtvrt na smrt ale onen folk obléká do různých, leckdy diametrálně odlišných, outfitů. Od dlouhých vlasů poctivého bigbítu, přes rozháranou vizáž devadesátkových alternativních kytarovek, až k něčemu, co bych nazval experimentálním šansonem. Všechno to však spojuje několik atributů - neučesanost, punková energie, dramatický zpěv a výborné texty, které se s tím prostě nemažou a jdou surově na dřeň, ale nebojí se ani jízlivé ironie nebo bodavého sarkasmu.“

V dubnu budou Čtvrt na smrt vydávat své druhé album, které pojmenovalo A furt to nestačí. Slibují výrazový posun směrem k temnější atmosféře a propracovanějším aranžím i instrumentaci. „U nahrávání prvního alba Držím Ti pěsti jsme se s Jirkou (bubeník Jiří Sejf), Žvejkem (baskytarista Jakub Hartmann) a Keiem (cellista Keishiro Mikawa) teprve poznávali.  Až na několik výjimek se jednalo o výběr z písní, které jsem napsal v uplynulých osmi letech já sám. Tentokrát jsme nahráli nový materiál, který vznikal společně a výrazně ho ovlivnilo taky zapojení Dalíka (kytarista Dalibor Hrubeš) a Aničky (saxofonistka a flétnistka Anna Kurková). Texty určitě ovlivnila nálada ve společnosti způsobená covidem, ale nikdy by mě nenapadlo, že titulní verše "lidi spolu válčí a furt to nestačí" dostanou těsně před vydáním takhle strašlivý rozměr,“ uvádí frontman kapely, básník a busker Jan Vacík.

Necelý měsíc před vydáním nového alba skupina přišla se dvěma ukázkami. Tou první je časosběrný videoklip kapelního fotografa Josefa Beneše k písni Táhlá Á, který skupinu zachycuje na cestách, pódiích a v situacích, které výlety za dobrodružstvím rámují. Text písně a rapové podání zpěvu dokazují, že se i na novém albu dočkáme žánrových odboček, ale i politické angažovanosti a sociální kritiky. Druhou ukázkou je singl Pohádka, který se netají rádiovými ambicemi.