„V rámci sobotního odpoledního koncertu jejich tvorbu, s důrazem na skladby z jejich sólových drah, ale pochopitelně doplněné i ochutnávkami stounovských písniček, zahraje skutečná all stars sestava české hudební scény,“ zve dramaturg Blues Alive Ondřej Bezr, který už z unikátních jednorázových projektů, jež můžete vidět pouze na tomto festivalu, učinil tradici. Například loni se zde konala Pocta Janu Spálenému, letos se pořadatelé zahleděli do zahraničí.
„Keith i Mick mají na sólových deskách spoustu perel. V popularitě se nedají srovnat s většinou pecek od Stones, ale přitom nejsou o nic horší. Diváci na festivalu Blues Alive jsou „poučení fanoušci“, hudbu milujou a znaj, takže mi přišlo zbytečný jim hrát Satisfaction nebo Brown Sugar,“ vysvětluje Honza Ponocný, proč se rozhodl koncert zasvětit především sólovému repertoáru oslavenců. „Stejně se nikdy nemůžeš přiblížit originálu. Ale taky jsem nechtěl, abychom zněli jako revivalová kapela, která všechny tyhle hity vždycky zahraje. Tak jsme se rozhodli, že budeme spíš lovit ty perly z jejich sólových alb. Ale pár songů z repertoáru Rolling Stones samozřejmě zahrajeme taky,“ slibuje. Na otázku, jestli ho jako hudebníka tahle kapela ovlivnila, vrací úder: „To je jako zeptat se člověka, který píše, jestli ho nějak ovlivnila abeceda. Fascinuje mě, že jsou na týhle planetě něco jako vzduch. Když jsem se narodil, tak už tady byli… a stejně to má většina lidstva. Pro mě osobně je jejich hudba takové bezpečí. Když se nemůžeme doma rozhodnout, co si pustíme, pustíme Stouny a svět je v pořádku,“ prozrazuje hudebník, který podle svých slov novou desku Hackney Diamonds očekával „nedočkavě, natěšeně, ale velmi trpělivě.“
Zazní v Šumperku i některá z novinek? „Jo,“ vzkazuje stručně Ponorka. „Vždycky jsem záviděl lidem, kteří měli tu možnost slyšet třeba v šedesátkách některý legendární songy poprvé a jako novinky. Jaký to je, slyšet poprvé Let It Be nebo Hendrixovu verzi Hey Joe anebo All Along the Watchtower? Takže Satisfaction sice už jako novinku neuslyším, ale přece kvůli tomu nebudu ANGRY, když furt vznikaj další, možná legendární, songy. Takže já nic nehodnotím, jenom se z toho raduju a užívám si to.“
Speciálním hostem jednorázového projektu, který se zaměří na sólovou tvorbu legendárních muzikantů, bude americká zpěvačka Mikey Ariel. Další složení kapely představí sám bandleader projektu: „Vždycky, když třeba aranžuju písničku (jako producent pro někoho jiného nebo pro sebe), se snažím sloužit hlavně tomu songu. Udělat to tak, aby to bylo pro tu písničku nejlepší, i kdybych tam měl hrát jen jeden akord tím nejprimitivnějším způsobem. S podobnou filozofií jsem si vybíral lidi do kapely,“ odpovídá Ponorka na otázku, co rozhodlo, kým se protentokrát obklopí. „Hráčský schopnosti se tak nějak předpokládají samo sebou, ale vybral jsem si hlavně muzikanty, u kterých jsem si jistý, že to dokážou zahrát s naprostým pochopením pro styl. Je to pro mě radost, protože málokdy si můžeš dovolit ten luxus postavit něco jako all stars band z geniálních muzikantů.“
Kdo je tedy v kapele? „Martin Kopřiva (bicí) a Jakub Vejnar (baskytara), podle mě naprosto světová rytmika, hráli jsme spolu třeba i několik posledních turné s Ivanem Králem. Na hammondy a piano hraje Jakub Zomer, další totální instrumentální hvězda, na kytaru a pedal steel David Babka – a to máme štěstí, že není zrovna v Nashvillu, anebo na tour s nějakou americkou partou. Pokud budeme mít štěstí, tak třeba projde okolo s harmonikou Ondřej Konrád anebo někdo jiný z těch skvělejch muzikantů, co tam budou. Já se budu držet kytary a užívat si to. A to nejlepší nakonec je majitelka neuvěřitelnýho hlasu Mikey Ariel,“ těší se Ponocný. „Jo a mimochodem, není vůbec špatný udělat po koncertech pro Ivana Krále, Mekyho Žbirku a Brada Strattona taky pro změnu poctu někomu, kdo ještě žije!“
Tak hodně štěstí a zdraví, Micku a Keithe. Oslavíme to v Šumperku.