Na tom, kolik lidí si jeho hudbu poslechne, mu nezáleží kvůli žebříčkům. Posedlosti čísly nerozumí, první místo v britské hitparádě pro něj prý nic neznamená. „Cenu, kterou jsem dostal, roztavím na 150 spínacích špendlíků a rozešlu je svým fanouškům, kteří mě drží pohromadě jako ty špendlíky. Já pomáhám protloukat se životem jim a oni zase mně,“ tvrdí v rozhovoru Kristiny Kratochvilové, v němž probírá své druhé, stále aktuální, album Weird!, na jehož obalu je vyobrazen jako sedm různých osobností všech binárních i nebinárních pohlaví.
„Rád bych řekl, že Yungblud nejsem jen já, Dominic Harrison, Yungblud jsme všichni, kdo zápasíme s problémy ve vlastní hlavě i s přijetím okolního světa. Yungblud je komunita,“ vysvětluje mladý hudebník. „Měl jsem pocit, že nikam nepatřím, a to je důvod, proč jsem s tím vším začal. Nešlo mi nikdy o slávu, ale o to zjistit, jestli není na světě ještě někdo další, kdo se cítí pod psa, abychom si mohli navzájem od těchto pocitů pomoci.“ Jeho duševní zdraví je sice dle jeho slov v době, kdy jeho kariéra vzkvétá, stále v hrozném stavu, nicméně poprvé v životě má pocit, že někam patří.
Čerstvý singl ve spolupráci s Willow se může zdát být o lásce, ale ve skutečnosti je o těžkém dětství
„Pokud vás vaše rodina, přátelé nebo země nepřijímá pro to, co jste a kým jste, já a komunita okolo Yungblud jsme tu pro vás,“ vzkazuje Yungblud. „O tom je i má nová deska Weird!. O akceptování sama sebe. Deska je plná skutečných příběhů.“
Například skladba Mars, která je zároveň holdem Bowieho singlu Life on Mars? vypráví příběh transgender slečny z Marylandu, kterou rodina nechtěla přijmout. Podle nich šlo „jen o takové období“. Poté, co vzala své rodiče na koncert Yungbluda a oni viděli tu energii a diverzitu jeho fanoušků, pochopili, že jejich dcera není divná, ale že se svět mění a přijali ji. „Komunita Yungblud představuje rovnost pro osoby všech genderů, barev a tvarů pro celý svět. Je potřeba si uvědomit, že se člověk nemusí měnit, aby zapadl do systému, systém se musí změnit, aby přijal každého,” říká zpěvák, který na svém prvním albu vykřičel svůj vztek, aby zjistil, že na světě není se svými pocity sám.
„Má generace je zažehnuta jako sirka a rozpoutá oheň a v tom žáru je energie bojovat za to, co je správné. Už nám došla trpělivost. Dnes začíná svět zítřka,“ věří Yunglblud, který nemluví zdaleka jen o gendru, ale i o jakýchkoliv jiných formách útlaku a nerovnosti.
Přečtěte si celý rozhovor pro Headliner o albu Weird!
Album jménem Yungblud
Nyní se schyluje k další kapitole, kterou odstartuje zářijové vydání eponymního alba. „Všechno do této chvíle byl naprostý výbuch necenzurovaných vyjádření, prostě jsem říkal pravdu a zpíval o tom, co přesně jsem v ten moment cítil,“ napsal Yungblud na Instagramu.
„Rozdíl je v tom, že tuto desku jsem hluboce promyslel a procítil. Dostal jsem se k části svého já, o které jsem dřív nevěděl. Zkoumal jsem ji, koupal se v emocích, pokusil jsem se vyřešit tu rovnici a přišel s odpovědí (aspoň pro teď) od lásky k bolesti, adorace k opuštění, od smíchu ke zradě. Moje poselství je a bude pořád stejné: Stále budu sám sebou a budu povzbuzovat ostatní, aby udělali to sáme. Žádná jiná možnost jednoduše není,“ vzkazuje umělec a doufá, že album fanoušky zahrne láskou. „Poskytli jste mi protijed na prázdnotu a osamění, kterou jsem dřív cítil. Dali jste mi hlas. Takže tady je můj příběh,“ uzavírá s tím, že desku nazval Yungblud, protože mu nikdy předtím nic nedávalo větší smysl. My se na nové album i pražské koncerty velmi těšíme.