Obrázek k článku Může to být mezinárodní průlom. První dojmy z chystaného alba Karin Ann
| Lukáš Rešl | Foto: Cameron Lindfors

Může to být mezinárodní průlom. První dojmy z chystaného alba Karin Ann

Vycházející hvězda československého popu a zároveň jedna z nejzajímavějších zpěvaček pro zahraniční producenty se chystá v nejbližší době vydat nové album. Headlineru se naskytla příležitost si album před samotným vydáním poslechnout. Na první dobrou lze říci, že slovenská zpěvačka s českými kořeny chystá opravdu „velkou“ nahrávku.

Album vznikalo přibližně rok, přičemž o jeho produkci se postarali dva talentovaní američtí producenti Benjamin Lazar Davis a Will Graefe. Nahrávalo se i v Praze, konkrétně ve studiu Soundevice, které patří českému skladateli a producentovi Borisi Carloffovi. A právě do tohoto studia jsem byl pozván k poslechu nové desky, jejíž celkovou stopáž tvoří čtrnáct zvukově bohatých skladeb ovlivněných rozmanitou paletou hudebních stylů. Její název prozatím zůstává neznámý.

Na jeden poslech je vždy těžké hodnotit konkrétní nahrávku, ale mohu upřímně říci, že novinka Karin Ann uhrane na první dobrou. Jedná se o silně poutavou a koncepčně uchopenou desku s vypiplaným soundem, která má potenciál uspět v zahraničí. A proč si to myslím?

Oproti doposud vydaným nahrávkám je znát, že se zpěvačka soustředila na album jako celek a na jeho vyznění. Možná právě díky tomu zní nové písničky trochu jinak, než jsme u ní byli doposud zvyklí. V podstatě celou desku sjednocuje lehce zádumčivá nálada, která se dere přes ambientně laděné piano, akustické i elektrické kytary, hluboké basy nebo smyčcové sekce. Jak jsem se přímo ve studiu dozvěděl, hlavní inspirací měl být vliv současného zvuku amerického folku, který je tu skutečně více než patrný.

Nahrávka baví kompozicemi jednotlivých skladeb, které jsou pestré a dynamické, vyvarují se přebytečné vaty a ve výsledku tvoří určitý příběh. Její první půlka je po dynamické stránce mnohem klidnější a nahrávka se tak postupně trochu rozjíždí, což je na ní rovněž chytlavé. V podstatě jsem ani nemrkl a desku jsem zhltnul na jeden zátah bez toho, aniž bych se třeba jen na pár vteřin nudil. Je možné, že celkovému zážitku napomohla i atmosféra samotného studia, které je tuze útulné a nabídlo skutečně intenzivní zvukový náslech.

Co se týče samotného hlasu Karin Ann, na nové desce se projevuje mnohem živěji než v minulosti. I když je zde pořád patrný současný trend „zamumlaného zpěvu“, je jí alespoň zřetelně a jasně všechno rozumět. Její hlas je zároveň v synergii s instrumentálním podkladem, který bych se místy ani nebál zařadit do kategorie „vintage sound“. Z desky cítíte trochu retro a zároveň i současnost.

Abych se ale vrátil k její náladě a atmosféře, v podstatě okamžitě mi poněkud překvapivě evokovala atmosféru desky Weather (2019) amerického skladatele a producenta elektronického ambientu Scotta Hansena, známého spíše jako Tycho. Tycho totiž tuto desku nahrával se zpěvačkou Saint Sinner, jejíž barva hlasu Karin Ann lehce připomíná. Album navíc vesměs stojí na ambientním základu, který ovšem nevzniká primárně z klávesových syntenzátorů (jako v případě Tycha), nýbrž ze souhry nástrojů a netradičních zvukových efektů. Jedním z takových bylo třeba i využití plechové desky k bicí soupravě, jak jsem se přímo ve studiu dozvěděl.

Pakliže bych měl z desky vytáhnout nějakou tu hitovou skladbu, určitě bych sáhl po deváté písni she, která rozbíjí citlivý ráz desky ostřejšími elektrickými kytarami a hutnou basovou linkou. Karin Ann se zde navíc i vokálně vytáhla a ukázala rockovější polohu. Svižná skladba by navíc měla být jednou z prvních ochutnávek, které vyjdou ještě před vydáním celé desky, a já mohu fanoušky ubezpečit, že tohle se jim prostě bude líbit.

Ostatně jako celá deska, která se jinak svým pojetím spíše hodí pro ponuré podzimní počasí a intimnější chvíle. Oproti starším nahrávkám tak Karin Ann nabídne trochu jinačí polohu, která jí však v mých uších sedí možná úplně nejvíce. Je pozoruhodné, jak bohatou desku zvládla teprve jednadvacetiletá zpěvačka nahrát. Obklopena týmem zahraničních profesionálů ze sebe dostává to nejlepší a zároveň nadále zůstává svá, což je na její tvorbě to nejcennější. Jediným minusem je snad její rozhodnutí udělat nahrávku výhradně v angličtině. Slyšet novou desku v jejím rodném jazyce by totiž bylo originálnější, na druhou stranu pro zahraničí asi ne tolik atraktivní.

A to se dá pochopit. Karin Ann teď čeká zajímavá budoucnost, měla by se stěhovat do Spojených států, kde se chce produkci a tvorbě hudby věnovat naplno. Je jasné, že s novým albem má ty nejvyšší ambice a případný úspěch desky by mohl její kariéru uspíšit. S povedenou novinkou se může skutečně dostavit.