„No to byla doba hochu, jaký to je být zpátky venku z lochu,“ táže se v úvodu nového singlu Kato postavy, která ovšem na čerstvém vzduchu dlouho nepobude a brzy se vrací za mříže. „Sotvas vylez ze školy, tě dostala ta jejich válka z drogama...“
Skladbu Marná vypouští Prago Union do světa bez videoklipu, aspoň člověk naplno vnímá sílu textu. „A každej může jasně vidět dopad, oproti původnímu záměru je to přesnej opak, válčej proti obětem, protože ve skutečnosti nedokážou ničemu zabránit, lusknutím prstu ničej životy těch, který předtím nedokázali ochránit,“ rapuje Kato.
V refrénu označuje boj s drogami za sprchování ryby. „Válka z pytlíku. Hrdinství našich strážníků. Marná smaha armády právníků,“ říká v temném drogovém protestsongu, který netypicky předznamenává nové album. Týden po první vlaštovce vyjde ještě singl Pomalu, Ale Rychle.
Dvacet nových písní na Příduhned… je symbolickou připomínkou dvaceti let na scéně, které letos Prago Union slaví. Křest nové desky se koná 18. srpna v Ledárnách Braník, kde mají fanoušci den před vydáním první možnost si koupit desku, na které hostují mimo jiné Rest, Prezident Lourajder a Johny Boss. Přiduhned… vychází jen rok po předchozí studiovce a dva měsíce po digitální kompilaci nevydaných skladeb nazvané Mimo Jiné.
„Dělám si srandu ze svojí dochvilnosti. I když to není tak strašný. Upletl jsem si sám na sebe bič vlastníma historkama,“ řekl Kato Honzovi Vedralovi v březnovém rozhovoru k názvu, který tehdy ještě zněl Přijdu hned. „Ale alespoň nikdo nikde nečeká, že přijdu včas. Dělám si z toho legraci, ale všechno má svůj čas, zvlášť když jde o muziku. Protože vždycky, když nepřijdu, kdy mám, je to, protože dělám nový pecky.“ Kato tehdy také tvrdil, že by album rád vydal po prázdninách, takže je v rozporu s duchem názvu alba výrazně před plánem.
„Sám nevím, jak se to seběhlo,“ zamýšlel se Kato nad tím, že se nové tracky začali formovat tak záhy po vydání Made in Strašnice. „Asi jsem si prostě řekl, že nebudu odpočívat, a pokračoval jsem v dělání beatů, až jsem zjistil, že jich mám zase osmdesát. Takže nastala stejná situace jako před Made in Strašnice, i když to jich bylo jenom šedesát. A tak jsem se začal probírat svými zápisky, abych zjistil, jestli je mám čím naplnit, abych se v tom zase neztratil. A zjistil jsem, že mám.“