Ve dnech 6. a 7. října se v Brně konal druhý ročník klubové akce pořádané Brněnskou Asociací Clubové Hudby. Vznikla před čtyřmi lety za účelem vytvářet příhodné prostředí pro rozkvět svobodné živé hudby v městě Brně a posilovat spolupráci a sdílení mezi kluby – a soudě dle uplynulého víkendu se jí daří.
Vedle konference ReConnect, která propojila tuzemské i zahraniční profesionály a insidery hudebního průmyslu, akce přinesla bohatý hudební program. Zapojilo se třináct klubů sdružených v asociaci a dohromady představili více než padesát interpretů nejen z tuzemska ale i ze zahraničí. Nabídka byla žánrově velmi pestrá a nebylo snadné se rozhodnout, které kluby v oba večery navštívit a jaká vystoupení shlédnout. Naštěstí jsou všechny kluby, s výjimkou Sibiře a Kafary, dislokovány v širším centru Brna. V případě potřeby bylo možné mezi nimi přecházet či přejíždět. A to jsem dělal i já.
Páteční večer jsem zahájil v Kabinetu Múz, kde jsem chtěl shlédnout šachovou partii mezi elektronikou a bicími rumunského dua K not K (což je zkratka znamenající Karpov not Kasparov), jehož album debutové album Soundtrack for a Game of Chess z roku 2015 bylo vyhlášeno časopisem Vice jako album měsíce, a to následující The Vocal Edits z roku 2016 zase časopisem Scena9.ro nejlepší rumunskou elektronickou nahrávkou roku 2016. Byl jsem na ně tedy patřičně zvědav. Pánové potvrdili pověst, která je předcházela a předvedli set elektronické hudby plné orientálních motivů (vždyť také šachy vznikly úpravou perské šachové hry šatrandž) a hutných basových zvuků a hned na rozjezd programu přiměli publikum tančit.
Název rumunských K not K inspirovali šachisté Karpov a Kasparov
Z Kabinetu Múz jsem ještě před koncem vystoupení rumunského dua pospíchal do nedalekého Metro Music Baru, kde ovládla pódium před zaplněným klubem zpěvačka, hudební skladatelka, textařka, klavíristka Lenny se svojí kapelou. Předvedla mix energických hitů a melodických balad. Ať zazněl jakýkoliv song, kombinací svého hlasu, klavíru a skvělé dechové sekce si publikum zcela podmanila.
Poté mě již čekala poslední zastávka pátečního večera, pro kterou jsem si vybral klub Vegalité, kde mělo zakončovat páteční program polské duo SIKSA. Do klubu jsem však dorazil dříve a zpovzdálí od baru, protože klub byl plný k prasknutí, jsem si mohl poslechnou závěr setu emo-hardcore kapely Esazlesa. Poté již nastoupili industriálně experimentálně punkoví SIKSA, které tvoří zpěvačka Alex Freiheit a basák Piotr „Buri“ Buratyński se svojí mrazivou hypnotickou performancí plnou vzteku, frustrací i bezmoci, při které si vystačí jen s Alexiným zpěvem, jejími slovy a basou. A byla to performace, byla poezie, byl to tanec, byl to punk. Skvělé!
SIKSA z Polska předvedli performanci plnou vzteku, frustrací i bezmoci
V sobotu jako první otevíral program klub Alterna vystoupením kapely KITTCHEN. Tentokráte do Brna dorazili bez Tomáše Neuwertha, tedy bez bicích. Ale i ve tříčlenné sestavě, kterou tvořil maskovaný kuchař Jakub König s kytarou a svým hlasem, Aid Kid se svými elektronickými kalkulačkami a Štěpán Růžička s basou. Předvedli skvělé, temně hypnotické, a bez bicích možná ještě hypnotičtější než s bicími, vystoupení, které bylo průřezem Jakubovy tvorby.
KITTCHEN dorazili jen ve třech
Z Alterny jsem se přesunul do Kabinetu Múz, kde jsem chtěl shlédnout dvě vystoupení. Po cestě jsem měl v plánu se ještě na chvíli zastavit v klubu Rusty Nail na alespoň pár songů v podání skupiny The Bladderstones, ale to jsem bohužel nestihl. Dorazil jsem však do Kabinetu včas na začátek vystoupení nové tuzemské formace Ginger Wizard & The Peter Jacksons utvořené kolem Radomíra Szajtera, bývalého kytaristy noise rockové kapely Pacino. A wow! Překvapení víkendu. Jsou v tom prvky dark ambientu, progrockové kytarové vyhrávky, je tam psychedelie, špetka karutrocku a kdo ví co všechno ještě. Jsou tam flétničky a mnoho rozličných cingrlátek a zvonečků. Šlape to báječně.
Nová kapela Ginger Wizard & The Peter Jacksons se stala překvapením víkendu
Poté opanovala kabinetí pódium americká instrumentální experimentálně rocková kapela Grails svojí hudbou vymykající se žánrovému zařazení. Je kaleidoskopem vrstev nástrojů, kompozic a pohlcujících melodií. Hudbou pro skutečné hudební fajnšmekry. Grails předvedli že instrumentální hudba může být nejen technická a emotivní, ale že může být i nadpozemská.
Američané Grails zněli nadpozemsky
Poslední zastávkou mého sobotního tour de muzika byl klub Fléda, kde uzavírala sobotní program po patnácti letech obnovená a ve své době v podstatě legendární a vyhledávaná skupina Moimir Papalescu & The Nihilists. A na závěr večera to byla výborná volba. Jelikož se na jejich vystoupení Fléda téměř zaplnila, nemyslel jsem si to jen já. Moimirovi, Hankovi a Sonje to skvěle šlape a výbušnou hypnoticky taneční muzikou, ve které kombinují elektroniku s různými hudebními styly jako post-punk, disco, psychedelii nebo pop, klub roztančili a připravili půdu pro dýdžeje na afterparty. Na tu já jsem však již nezůstal.
Moimir Papalescu & The Nihilists se postarali o závěr víkendové koncertní série
Nemohl jsem samozřejmě navštívit všechny kluby, které se do této klubové noci zapojili, nemohl jsem shlédnout všechna hudební vystoupení. Ale všude kde jsem byl se hrála skvělá muzika a hlavě všude bylo téměř plno. Akci se tedy podařilo, i přestože jednotné dvoudenní vstupné oba dva dny nebylo úplně laciné, vytáhnout lidi do klubů. A to není málo. Myslím, že se nám v Brně rodí hezká hudební tradice.