Pendulum se po dlouhých patnácti letech vrací s albem Inertia, které je směsí toho, co fanoušci dobře znají, a několika nových experimentů. Kapela si stále drží svůj charakteristický zvuk, jenž byl slyšet na albech jako Hold Your Colour nebo In Silico, a pro ty, kteří si tyto nahrávky pamatují, bude návrat známý a pohodlný. Přesto se ale nedá říct, že by Inertia přinesla něco opravdu převratného – očekávání byla za tu dlouhou dobu vysoká a někteří posluchači mohou cítit, že albem Pendulum spíše potvrzují svou pozici, než že by ji výrazně posouvali dál.
Nahrávku otevírá skladba Driver, která sice má silný nástup a jasně naznačuje energii, s jakou se kapela vrací, ale zároveň není úplně naplňující – potenciál je cítit, ale není plně využitý. Guiding Lights s hostujícím AWOLNATION nabízí svěží nápad a ukazuje, že Pendulum stále umí vytvořit chytlavý hit, jenž se lehce vtiskne do paměti. Skladby jako Napalm a Halo, kde se objevili Bullet for My Valentine, pokračují v nastaveném tempu a technické preciznosti, ale bohužel postrádají hlubší emocionální náboj, který by album povýšil z dobrého na skvělé. Tyto skladby mají energii, rytmus i produkční kvalitu, ale chybí jim moment překvapení a silnější hudební vyprávění.
Závěr přináší skladbu Cartagena, kterou můžeme považovat za jednu z nejlepších na albu. Je emotivní, atmosférická a ukazuje, že Pendulum pořád mají schopnost zaujmout a nechat za sebou silný dojem. Přesto působí celek pouze jako soubor skladeb, které se během let objevily samostatně – některé jako singly, jiné na EP – a jejich kombinace tu nepřináší takový jednotný a překvapivý efekt, jaký by mohl posluchač očekávat od návratu po tak dlouhé době.
Zvuková stránka Inertia je bez pochyb vynikající. Produkce je precizní, mix je vyvážený a jednotlivé nástroje mají své místo, díky čemuž je poslech příjemný a dynamický. Energie a drive jsou přítomny, ale chybí momenty, které by posluchače vytrhly z komfortní zóny a nabídly něco nečekaného.
Pro fanoušky Pendulum je Inertia především příjemným návratem. Ti, kteří očekávali revoluční změny nebo výrazný hudební posun, mohou být lehce zklamáni. Okamžiků, kdy Pendulum připomenou, proč jsou jednou z nejvýraznějších kapel svého žánru, je tu poskrovnu.
VERDIKT: 65 %
Pendulum jsou spokojeni sami se sebou. Inertia je vyvážený, ale ne úplně průlomový návrat. Další řadovka.