Byly doby, kdy nyní dvaatřicetiletá zpěvačka plnila především stránky bulvárních plátků a její hudební tvorba, přestože nebyla skoupá na hity, stála tak trochu stranou. Dnes je situace jiná. Miley Cyrus je sice pořád v mnoha ohledech divoká střela, ale veřejnost už zvládla přesvědčit, že patří k nejuniverzálnějším popovým zpěvačkám současnosti a za provokativní gesta se už schovávat nemusí. S přehledem zvládá country, ale i rock; vždyť také mnohokrát vystoupila po boku své kmotřičky Dolly Parton a zahrála si i s Metallikou. Její doménou je ale zcela logicky pop. A v jeho rámci se snaží neusnout na vavřínech.
„Jsem konkrétně nekonkrétní,“ řekla zpěvačka v loňském rozhovoru pro magazín Harper’s Bazaar a dodala, že s chutí přijímá veškeré své protiklady. O tom, že ve zpěvačce svádějí souboj nejrůznější protipóly, svědčí i dvojice prvních singlů z nadcházejícího alba – jeden je ovlivněný rockem, konkrétněji Pink Floyd, zatímco druhý nezapře inspiraci Abbou. Navzdory kontrastům je nesporné, že si je Miley Cyrus v aktuálním období svojí kariéry dobře vědoma, kým je, a právě ona proměnlivost je neodmyslitelnou součástí její persony.
„Hodně celebrit se zajímá o svou stálou image, ale Miley je chameleon,“ uvedl zpěvaččin kadeřník Bob Recine. A možná to má i přesah hudební. „Někdy jdeme do mokrých a rovných vlasů, jindy do objemu, jako tomu bylo na Grammy. Je to osoba, která miluje změnu a která chápe, že móda je módou jedině ve chvíli, kdy je proměnlivá.“
Pro zpěvačku je zásadní zůstat nepředvídatelná, překvapovat a nesetrvávat na místě. Její proměna z enfant terrible ve svébytnou umělkyni, kterou chválí i starší kolegové, je toho důkazem. „To, že jsem byla dětská hvězda, ze mě samozřejmě udělalo úplně jiného dospělého, než jsou moji vrstevníci nebo přátelé. Máte zcela odlišné dětství,“ vysvětlila zpěvačka a dodala, že dlouho bojovala s tím, jak se má v přítomnosti svých příznivců vlastně chovat.
Coby celoživotní bavička a performerka, se kterou řada fanoušků vyrůstala, neznala nic jiného než takřka neustálou přítomnost kamer, fotoaparátů nebo nahrávací techniky. Své soukromí se ale zpěvačka naučila chránit, v tom jí minulost prý poskytla velmi cennou lekci. Zpětně je až v šoku, jaké kritice musela během svého divokého dospívání čelit. Nastavila si proto hranice a až na občasné výjimky prakticky sekla s vystupováním, což jen posílilo její enigmatickou osobnost.
Už v roce 2023, kdy vydala úspěšné album Endless Summer Vacation s hitem Flowers, se nechala slyšet, že je za své fanoušky sice vděčná, ale nemůže žít jen pro ně. „Zpívat pro stovky tisíc lidí opravdu není věc, kterou bych milovala. Necítím tam žádné propojení. Je to naopak izolující, protože když stojíte před 100 tisíci lidmi, jste sami,“ uvedla Cyrus pro magazín Vogue.
V pomíjivém světě popu jde o něco až nevídaného. Jak ale zpěvačka vysvětlila, život se rozhodla zasvětit vlastnímu štěstí. O obvyklý cyklus „deska – turné – strategické hudební spolupráce“ prý ztratila zájem. O to větší energii ale pak vkládá do tvorby samotných alb.
Pink Floyd v hezčím oblečení
Hudba jako taková není tím jediným, co chce Miley Cyrus fanouškům předat. Na devátém albu Something Beautiful, které vychází 30. května, propojila módu, film i vizuální umění. Jestliže se v minulosti opírala čistě o vlastní instinkt, tentokrát se rozhodla vše mnohem důkladněji promyslet.
Právě móda se ukázala být při práci na nové desce hnacím motorem. „Chce, aby to celé působilo jako přehlídka nebo něco v tom smyslu,“ uvedl producent Shawn Everett, který v minulosti spolupracoval mimo jiné s Kacey Musgraves, The War On Drugs nebo The Killers. „Mám rád, když se mnou o tomhle mluví, otevírá mi tím úplně nový svět.“
Jelikož má být Something Beautiful vizuálním albem, doplní každou píseň videoklip. Doprovodný film si pak v červnu odbude premiéru na festivalu Tribeca. Zpěvačka oslovila režiséra hororového snímku Mandy (2018) Panose Cosmatose, aby s ní na celém dílu pracoval. Mimo jiné proto, že zmíněný film Mandy považuje za jeden ze svých nejoblíbenějších, na nahrávce na něj prý odkazuje.
Sáhla ale i hlouběji do minulosti. „Desku inspiroval film The Wall od Pink Floyd,“ vysvětlila zpěvačka s tím, že kultovní snímek z 80. let viděla poprvé jako teenager s jedním ze svých bratrů a dalšími přáteli. Pronajali si limuzínu, oblékli si kostýmy jako ze sedmdesátek a vykouřili trochu trávy. „Opravdu jsme se do toho ponořili, takže k tomu mám blízký vztah. Moje myšlenka byla taková, že uděláme The Wall, ale s hezčí garderobou, okázalejší a s množstvím popkulturních odkazů,“ dodala zpěvačka.
Ambiciózní koncepční album je podle Cyrus její meditací nad věcmi, které sužují současnou společnost, kulturu a vztahy. Publikum tentokrát nechce jen pobavit rozvernými melodiemi, chce mu nabídnout uzdravení. „Chtěla bych být takovým lidským psychedelikem. Nechci, aby se někdo snažil být jako já, napodoboval mě, nebo se mnou dokonce inspiroval. Ale toužím ovlivnit frekvence ve vašem těle, díky nimž budete vibrovat na úplně jiné úrovni,“ tvrdí poněkud tajemně.
Vyvolat představivost je podle Cyrus klíčové. „Vizuální prvek pohání i zvuk. Je pro mě důležité, aby každá píseň byla ozdravná. Ať už se v ní bude zpívat o destrukci, zlomeném srdci, nebo smrti, bude prezentovaná hezkým způsobem, protože i v těch nejhnusnějších obdobích našich životů se ukrývá krása,“ míní hudebnice. „Je to jako se stínováním. Bez zvýraznění a kontrastu se neobejde žádná malba.“
Ze zpěvaččiných prohlášení vyplývá, že i když se pohybuje na poli pop music, touží procházet neustálým vývojem a překonávat sama sebe. „To album je experimentálnější než cokoli, co kdy udělala, ale v popovém slova smyslu, který miluju,“ okomentoval režisér Cosmatos.
Na žebříčky a rekordy přitom Miley Cyrus útočit neplánuje. Něco takového ji prý nezajímá už dlouho. Koneckonců i úspěch písně Flowers pro ni byl víceméně jen vedlejším efektem, a ne něčím, na čem by stála veškerá existence. „Víte, jak se říká, že přišla něčí chvíle? Tak přesně tohle to je – jen chvíle. Všechno je sezónní záležitost, která skončí. V jednu chvíli máte hit na první příčce hitparády, ale pak spadne na druhou. Není to pesimistické, jenom upřímné. Takhle to mám radši,“ konstatuje.
V době, kdy jí vyšlo minulé album, nebyla ani doma v Los Angeles a telefon si s sebou nevzala. Jak se deska umístí, neřešila. „Nebylo to pro mě nijak důležité, stejně by to nic nezměnilo. V Rajské zahradě jsem byla už několikrát, a když jsem si utrhla červené jablko, tak nikdy nechutnalo dobře,“ vysvětlila zpěvačka, proč o masivní komerční úspěch a hitparády dávno ztratila zájem. Na albu Something Beautiful chce demonstrovat svůj tvůrčí vývoj.
Pro Miley Cyrus je koneckonců neustálý pohyb vpřed zásadní, jak potvrdila ona i její spolupracovníci. Být hudební améba a zároveň enigma plná kontrastů a protikladů je něco, na co je hrdá. „Pro tohle žiju. Je to jako jin a jang – jedno bez druhého nemůže existovat. Jako nebe a peklo, tma a světlo. Je to všechno,“ uzavřela.