Když se někdy kolem roku 1983 bývalý člen C&K vokálu Luboš Pospíšil vynořil jako sólová hvězda, náročnější část domácí hudební veřejnosti ani nedýchala údivem. Slyšela neobvyklý hlas se zajímavým vibratem, který zpíval krásné texty, vlastně básně, jež vznášely se v elegantních dobových aranžmá, která nezapřela vliv art rocku a nejkultivovanějších větví tehdejší pop music. Hned první deska Tenhle vítr jsem měl rád se trefila do ducha doby. Dodnes, když je potřeba nějakou písní ilustrovat rodící se progresivní trendy oněch časů, funguje titulní píseň jako ideální materiál. Nepochybně i díky kytaristovi a skladateli Otovi Petřinovi a textaři a producentovi Ladislavu Kantorovi, kteří u Pospíšilova sólového startu stáli.
Luboš Pospíšil si v té době našel i svého budoucího dvorního textaře Pavla Šruta. I když se o jeho básně musel dělit s Michalem Prokopem, sám ve sleevenote uvádí, že natočil celkem
75 jeho textů. To je polovina této kompilace, přičemž stranou zůstaly i takové známé skladby jako Motýl Anonym, Prostě se to stalo, Píši Vám, Karino, Kampa nebo Mánie. Tím spíš pak na narozeninovém albu vyniknou třeba „šrutovky“ Groteska nebo Muzeum figurín. A také se dostane na některé další autory, s nimiž v průběhu let Pospíšil spolupracoval nebo kteří po roce 2018 zemřelého Šruta nahradili.
Na desce najdeme jen jednu novinku. Tři čtvrtě století je skladba, evidentně složená jen pro toto album. Ondřej Fencl, textař, a navíc klávesák a kapelník současné Pospíšilovy kapely, která se už desítky let jmenuje 5P, napsal píseň, v níž zpěvák účtuje se svou pětasedmdesátkou a kráčí směle k dalším koncertním zítřkům. Snaží se pojmout oprýskané a stokrát omleté téma tak, aby měl výběr nějakou logickou tečku, a to se celkem zdařilo.
Nepovedlo se ale odpovědět na otázku, co je podstatou koncepce výběru právě těchto osmnácti skladeb. Už víme, že to není výběr největších hitů. Je to kolekce písní, které má Luboš nejraději? Nebo rozhodoval vkus vydavatele či jeho představa, že právě tyhle písně tvoří dohromady nějaký celek? Jaký? Průvodní text říká, že je to podoba aktuálního koncertního programu. Ale proč, když to není tak dávno, co mu vyšlo rovnou koncertní album Live!!! Ostrava? Ale i tak. Hezké písně zůstávají hezkými písněmi.
VERDIKT: 75 %
Nenapodobitelný Pospíšilův hlas je… opravdu nenapodobitelný a srdce starších posluchačů a obdivovatelů Michala Prokopa, Vladimíra Mišíka nebo produkcí Ladislava Kantora se opravdu rozteskní nad časy, kdy se zpívala opravdová poezie!