Jak mi řekla zpěvačka Marquet Broumová, první myšlenka na založení skupiny vznikla někdy v roce 2009 na festivalu Rock for People. Marquet, která tehdy zpívala v zavedené ska kapele Basta Fidel, se na festivalu setkala s kytaristou Davidem Hadžim Heiderem ze skupiny Panama a on jí položil otázku: „Markéto, ale ty přece určitě nechceš zpívat ska?“ Tehdy mu odpověděla, že ano, že to má ráda. Ale ta myšlenka jí utkvěla v hlavě, a protože v té době více než ska poslouchala kytarovou indiepopovou muziku, uvědomila si, že by ji vážně lákalo zkusit něco jiného.
Nakonec spolu tedy začali chodit do zkušebny a něco vymýšlet. Hadži nosil hudební nápady a Marquet do nich zkoušela zpívat. Posléze oslovili basáka Vladimíra Němce, jenž tehdy skončil ve skupině Prague Ska Conspiracy, a bubeníka Matouše Holienčina, vymysleli název a kapela byla na světě. „Pro nás to byl od začátku takový ten vysněný projekt, do kterého jsme šli srdcem. Byli jsme takoví ti muzikanti, kteří od začátku dělali něco, co k nim přišlo prostřednictvím přátel, a kteří se nechávali ovlivňovat tím, co poslouchají ostatní. A teď jsme dělali něco, co jsme chtěli sami a co máme rádi,“ vrací se ke vzniku skupiny Marquet.
Nano začali tvořit indiepopovou muziku postavenou na výrazné kombinaci kytarových a elektronických vlivů, rokenrolové energie a popové melancholie. Hodně koncertovali nejen v tuzemsku a do roku 2016 vydali dvě alba 2AM Bedroom Songs a Is This Art? Měli s nimi slušně našlápnuto. V roce 2018 začali pracovat na třetím albu, ale potom přišel útlum, který byl způsoben tím, že na něm pracovali opravdu hodně dlouho. „Na tvorbě toho alba jsme se docela zasekli, nedokázali jsme se moc dobře posouvat, což vlastně způsobilo i to, že jsme vypadli ze živého hraní a ze všeho okolo,“ vysvětluje Marquet. Do toho přišel covid a taky Marquetino těhotenství a mateřství.
Remasterovaný song Undercover z alba Is This Art?
Nano se vrátili na scénu až na podzim roku 2022 prvním singlem z chystaného alba, kterým byl song Better Start. Ale nebyl to v pravém slova smyslu návrat, ale spíše úplně nový začátek, a to i s mírně pozměněnou sestavou. Na pozici bubeníka Matouše Holienčina vystřídal Honza Stejskal ze skupiny True Fir.
Už singl naznačoval, že se skupina v nové tvorbě sice drží toho, co pro ni bylo signifikantní na předchozích nahrávkách, tedy na kombinaci indierockových kytar a melancholické elektroniky, ale že svoji hudbu posouvá o kousek dál. Že energické kytary více ustoupily elektronice, že ubylo rokenrolové přímočarosti a daleko větší důraz je kladen na dynamiku, atmosféru a zasněnost. A přesně to se potvrdilo i na tom třetím, velmi pestrém a snově atmosféricky laděném albu Night in a Fever vydaném na konci loňského roku, jehož recenzi z pera Pepy Vlčka jste si mohli přečíst v únorovém Headlineru.
Na rozdíl od kolegy bych však Nano nevyčítal tu nepůvodnost, kterou zmiňuje. Ano, v jejich hudbě je nepochybně slyšet mnoho vlivů, a to nejen těch zmiňovaných The Cure, ale i vlivy britpopu nebo i Arcade Fire, kteří také ve své hudbě míchají řadu vlivů. Jenže já za daleko důležitější považuji něco jiného. Zejména to, že se jedná o velmi příjemnou, promyšlenou a produkčně dotaženou muziku, která se dobře poslouchá, což ostatně píše i kolega Vlček. Nano opravdu mají potenciál oslovit velkou skupinu posluchačů.
A to také díky tomu, že kapela se umí výborně prezentovat i naživo. Sám jsem se o tom mohl přesvědčit. Jejich koncert mě vtáhl a z jejich muziky mi nabíhala husí kůže.
Za novou etapu považuje vydání alba a obnovení koncertní činnosti i sama skupina. „Vlastně opravdu úplně znova začínáme. Není to jen novou tvorbou, kterou chceme posluchačům předat. Ale i tím, že lidi, které jsme oslovovali dříve, se ve svých životech posunuli a už třeba na koncerty tolik nechodí. Takže musíme oslovovat nové mladé posluchače. Tvořit si novou fanbase. A je velkou otázkou, nakolik se nám to i vzhledem k našemu věku podaří,“ říká docela realisticky Marquet.
Proto se také Nano v současnosti chtějí soustředit hlavně na věci spojené s novým albem, natočit k němu ještě jeden klip, zapracovat na bookingu koncertů a svoji novou tvorbu šířit prostřednictvím živého hraní. Také doufají, že stihnou nějaké to letní festivalové hraní. Tak si je poslechněte anebo ještě lépe, zajděte si na ně. Protože emoce ze živé muziky ta reprodukovaná nahradit nemůže.
První singl z nového alba.