Když jsem si pročítal starší články o Madhouse Express, dost často jsem narážel na přirovnání k The Doors nebo Pink Floyd. Přitom jako kapela rozhodně nejsou zahrabaní v minulosti. Pokud se zaposloucháte pozorně, uslyšíte docela jiné vlivy. A jsou to zcela současná jména jako Tame Impala nebo The Black Angels…
Štve vás přirovnání k The Doors a Pink Floyd? Která z těch kapel víc?
Petr (bicí): Strašně nás to štve! Víc mě štvou určitě Doors.
Márty (basa): Taky určitě Doors.
Petr: Pink Floyd mají aspoň víc variant, někde to může dávat smysl…
Dan (kytara): Do Floydů se můžeme trefit aspoň tím thereminem, který používáme.
Max (kytara/zpěv): Kdysi jsme měli doorsovskou písničku. A od tý doby se to s náma táhne, že zníme jako Doors. Nezníme. My jsme se od toho dost posunuli, ale ta nálepka nám z nějakého důvodu zůstala. K Pink Floyd máme blíž, jsou barevnější.
Madhouse Express letos slaví deset let. Narozeninový koncert odehrajete v Arše na konci listopadu. Kde to ale všechno začalo? A co zvuk kapely utvářelo? To je asi otázka hlavně na frontmana a jediného původního člena Maxe.
Max: Podal jsem si inzerát, že chci hrát hudbu podobnou Cream, Led Zeppelin, Pink Floyd a další. Ale ani tehdy v tom výčtu nebyli Doors, haha! Hrál jsem tou dobou v jedné kapele, kde byl také kytarista David Sedláček. On miloval zeppelinovskou zemitou kytaru, já barvitost a poblázněnost Pink Floyd. Z té kapely jsme odešli a založili Madhouse. Přes inzerát našli další lidi a už se to rozjelo.
Ta kapela, ze které jste odešli, byl band Jonáše Ledeckého, je to tak? Co jste si z něj odnesli?
Max: Je to tak. Jonáš všechno vymýšlel a my hráli podle jeho vizí. Nebyl tam prostor pro vlastní nápady. To nás s Davidem nebavilo. Madhouse vznikl proto, abych fungoval úplně jinak – každý člen tam má tvůrčí svobodu. Na tom to celé stojí. Zníme jako čtyři lidé, co dělají kapelu, ne jeden vizionář a tři dělníci.
Singl z roku 2019, který není na žádné desce.
Zrovna u psychedelic rocku bych takový přístup očekával. Takže skladby vznikají z jamů?
Petr: Je to tak, většinou tvoříme tak, že jamujeme. Ale teď jsme vyzkoušeli nový způsob, kdy jsme si pro nový song šli cestou rešerše. To znamená, že jsme věděli, jak ta písnička bude znít, ještě dřív, než jsme vlezli do zkušebny. Sedli jsme si a nejdříve si řekli, jaké tempo a jakou náladu hledáme a podobně. A takhle nový singl skutečně vznikl!
Během let kapela prošla řadou personálních změn. Jak si tohle sedalo, když zrovna vaše kapela vzhledem k žánru musí znít jako jeden organismus?
Petr: Já přišel za bicí v době nahrávání první desky v roce 2020. Na tom materiálu jsme se sehráli. Z mého pohledu si to sedlo hned. Určitě tomu pomohlo, že jsme se osobně znali i před Madhouse.
Dan: Já jsem v kapele sedm let. Taky si to sedlo hned.
Márty: Já jsem v kapele ani ne rok. Dokonce jsem ani nebyl fanoušek a upřímně – nějakou dobu jsem se v tom hledal. Ale myslím, že už jsem svůj způsob hraní našel.
Takže vnitřní kouzlo nemusíme dál příliš rozebírat. Když se ohlédnete, jaké momenty byly pro kapelu za těch deset let nejzásadnější?
Max: Francie rozhodně!
Dan: Přesně, festival Celebration Days ve Francii v roce 2017. To byl zlomový okamžik, kdy jsme poprvé vyrazili mimo republiku a rovnou na velký a skvělý žánrový festival. Pyšně jsme tam nosili ty visačky, že jsme z kapely, haha.
Max: Tohle byl určitě největší milník. Tehdy jsme zjistili, že naše hudba funguje i venku.
Petr: Jinak milníky jsou nahrávky, ale v tom smyslu, že při každém vydání někdo z kapely odešel.
Max: To je taky pravda, po prvním EP odešel kytarista, po první desce bubeník, po druhé desce basák.
Čím to je?
Petr: Asi proto, že u vydání nahrávky jde sranda stranou. Tam se totiž ukazuje, kolik času a energie jsi ochotný a schopný té psychedelii doopravdy věnovat.
Když kapela funguje jako jeden organismus, kde by se každý měl zapojit, tak to začne skřípat, když jeden nechce. Máte pocit, že kapela byla někdy blízko rozpadu?
Petr: Myslím, že za tu dekádu byly momenty, kdy nás to všechny akorát unavovalo, což pak právě vyvrcholilo odchodem některých členů. Třeba práce na poslední desce Something with Space byla v tomhle hodně náročná. A skončila odchodem původního basáka.
Dan: Ale vždy tady byla většina, která chtěla pokračovat. Dokud se na to nebude chtít vykašlat Max, tak ta kapela bude existovat. A Max se na to nevykašle nikdy…
Max: Pro všechny případy mám svůj ventil, vedlejší projekt Mad Velvet.
Už to tady padlo párkrát: psychedelie. Co to tedy je? Jaká hudební vodítka máte při vaší tvorbě?
Max: Co je psychedelie, je věčná otázka. Základem je mít reverb.
Petr: Pro mě je psychedelie jenom slovo.
Dan: Psychedelie jsou The Doors!
Petr: Myslím, že nad tím vlastně moc nepřemýšlíme. Hrajeme muziku od srdíčka, jak se říká. Pořád ten zvuk stavíme na kytarách, což je samo o sobě retro. A když si zkusíme odskočit jinam – na poslední desce jsou i syntezátory – pořád k tomu máme rockový přístup.
Druhý singl z roku 2019, který také není na žádné desce.
Co vás vlastně inspiruje? Je v tom cíleně zájem o zvuk šedesátek, swingující Londýn a podobě? Nebo je to opravdu „jen“ pocitově, tedy od srdíčka, jak tvrdíte?
Petr: Vlastně moc psychedelie neposloucháme. Já hodně jedu postpunky, přímočarou hudbu. Proto i v Madhouse nehraju žádný blbosti, ale beat napřímo.
Max: Já poslouchám psychedelii, ale spíš ty současný kapely, případně devadesátky.
Dan: Ska, reggae, ale dost blues a rockovější věci. Mám to proměnlivý.
Márty: Já obecně hodně málo poslouchám hudbu, kterou tvořím. Ale hodně mám rád King Gizzard & The Lizzard Wizard.
Viděl jsem vás v Planetáriu, kde jste hráli v roce 2021 s neskutečným halucinogenním vizuálem. Působilo to skvěle! V minulosti jste po návštěvnících chtěli, aby napsali na papírky svoje sny, některé zápisky pak Max četl příznačně uprostřed jamu v songu Dreamstorming. Musí mít psychedelický koncert vždycky něco navíc? Musí to být trochu happening?
Max: Tohle určitě patří k sobě. Já to mám dost rád, když jde s tou hudbou i něco navíc. Takže nějaké koření v podobě projekcí musí být.
Dan: Myslím, že k nějaké formě happeningu víc a víc směřujeme. Hrát méně, ale aby to byl o to větší zážitek.
Petr: Určitě nad tím hodně přemýšlíme díky manažerovi Martinovi, se kterým vymýšlíme, jak kterou akci ozvláštnit. Vždy myslíme na vizuálno a co bychom mohli udělat navíc pro lepší koncertní zážitek.
Dan: Projekce buď dělá přímo Max, nebo spolupracujeme s Weird Visuals Liquid Light Show, kteří se k nám skvěle hodí. Nechceme, aby si lidi přišli „jenom“ poslechnout kapelu, ale také měli bohatší zážitek.
Petr: I na Colours of Ostrava jsme hráli s projekcí. A myslím, že lidi to víc a víc berou jako jeden celek. Madhouse nejsou jen hudba. I ta Archa+ na konci listopadu nabídne něco víc.
Martin (manažer): Do těch věcí je tlačím já. Chápu, že to kluky někdy trochu štve, ale já se vždycky snažím přijít s nějakou přidanou hodnotou. Obecně nechceme, aby si lidi přišli jenom poslechnout písničky, co znají ze Spotify.
Jak je na tom aktuálně psychedelická scéna v Česku?
Petr: Komunita tady asi nějaká je, ale těžko hledá společné jmenovatele, něco, co by ji spojovalo. Nejsou tady pro takovou hudbu labely. Festivaly tu byly, ale jak rychle vznikly, tak zase rychle zanikly. Ostatně ani ta hudba nás nespojuje, ten žánr přece jenom nemá přesné mantinely.
Dan: Promotéři, kteří vozili psychedelické kapely, tady byli, ale taky už nejsou. Možná proto už nějakou dobu nevznikají žádné nové psychedelické kapely, protože mladší ročníky nemají koncerty, kde by to mohly vidět na vlastní oči a zažít na vlastní kůži.
Petr: Kapel není moc, ale kumpány tu máme. Kill the Dandies, Fumar Mata... Žánrově se třeba trochu lišíme, ale je to rodina.
Max: V tomhle ohledu nějaký čas fungovala Kasárna Karlín v Praze. V nich se ta komunita spojovala. Ostatně asi není náhoda,
že náš manažer tam dělal hudebního
dramaturga.
Martin (manažer): Fesťáky skončily, promotéři skončili, Kasárna zavřeli, vypadá to, že pánbůh tu psychedelii v Česku nechce! Ďáblovo sémě!
Singl z druhého EP Interflavours z roku 2021.
Nové kapely nevznikají?
Petr: Není cool stát s kytarou, jako to bylo ještě před deseti dvanácti lety. Třeba Tame Impala se svou deskou Innerspeaker z roku 2010 měla na tuhle scénu dost zásadní vliv. Teď je cool rapovat. Vlastně z psychedelické scény, co tu tak nějak fungovala před sedmi osmi lety, jsme tu zůstali jediní. Kapely tu byly, ale buď to zabalily, nebo postupem času svůj zvuk přetvořily v něco jiného. Jako třeba Frank Bigsby, z nich se stali Market.
Díky čemu jste zrovna vy vydrželi?
Max: Jednou za čas je dobré proházet sestavu!
Dan: Motivace a zodpovědnost, díky který jsme prošli i nepříjemnýma věcma.
Petr: Je potřeba říct, že na nás taky pořád chodí lidi. Tak je v tom i zodpovědnost vůči nim. Za ty roky to ani jednou nezačalo uvadat. To je taky důvod, proč nás to furt drží.
Jak říká Buzz Osborne z Melvins, existují jen dva důvody, proč končí kapely: přestane tě to bavit hrát, nebo to přestane bavit lidi. Jaká bude příští dekáda? Vaše hudba není lokální, tak proč nehrajete víc v zahraničí?
Petr: Po naší zkušenosti s Planetáriem nás napadlo hrát na podobných místech i venku. Sedí to k té hudbě, tak si říkáme, že bychom se tím konceptem zabývali ve větším měřítku.
Max: Rád bych se víc provázal se zahraničím, třeba by nám k tomu pomohla nějaká taková netradiční cesta jako právě turné po planetáriích.
Dan: Zahraniční komunita asi funguje, ale my v ní jednoduše nejsme. Myslím, že by byla cesta, kdyby si nás někdo všimnul a vzal si nás pod svoje křídla, nějaká zahraniční bookingovka a podobně.
Martin (manažer): Zatím na nás ale každej se… Výměnné koncerty moc nefungují. Jednou jedinkrát se nám povedlo oslovit promotéra naslepo, který nás dřív neznal. To bylo v Německu, kde jsme od té doby hráli několikrát. Ale jinak cesta ven je těžká, ta pospolitost v psychedelii úplně není. Ale nevzdáváme to.
Song z první desky, živá verze z koncertu v MeetFactory, které zaplnili v lednu 2023.
U Pink Floyd jsme začali, tak s nimi také skončíme. Která jejich deska je pro vás nejlepší?
Petr: Animals.
Dan: Animals.
Martin (manažer): Animals.
Max: Piper at the Gates of Dawn.
Márty: Division Bell.
Dan: Division Bell?! Končíš v kapele!
Madhouse Express
Jedna z nejzajímavějších klubových kapel současné scény vznikla v Praze v roce 2014. Za dekádu existence stihla hodně – odehrát stovky koncertů v Česku i v zahraničí, vystoupit například na Colours of Ostrava, vyprodat pražské Planetárium nebo i Kasárna Karlín za méně než 24 hodin. Také vydat hned několik nahrávek a videoklipů, dokonce přispět do soundtracku k filmu Okupace, ale i měnit sestavu. Jejich psychedelic rock čerpá ze šedesátkových a sedmdesátkových klasik stejně jako ze současných kapel typu The Black Angels nebo Tame Impala. S obecně lehko zaměnitelným zvukem psychedelie dokážou Madhouse Express pracovat originálně, psát zapamatovatelné riffy a vtáhnout vás do svého snového vesmíru.
Diskografie
Lunatic‘s Strange Dreams EP (2015)
Surreal Meadow (2020)
Interflavours EP (2021)
Something with Space (2023)
Záznam z koncertu v pražském Planetáriu, rok 2021.