Když jsem v osmdesátkách chodil na gympl, drtil osmičky a šestnáctky na basu v kapele, vymetal kluby a chodil na koncerty skupin jako Něco, co hýbe ušima, Hlavou dolů, U nových tradic, Karlův skok, Bratrstvo, Franta Jetel a dalších, tak byl brněnský brutalistní obchodní dům Prior (dnes TESCO resp. OC Dornych) u hlavního nádraží místem setkávání.
Když jsme se chtěli někde potkat, tak to bylo na Čáře (jinak Česká ulice v centru Brna) pod hodinama, nebo na Prioru. Sházeli se tam také příslušníci různých subkultur. Mohli jste tam potkat například pankáče nebo depešáky. Aniž by to kluci z kapely Caramel mohli pamatovat, nahráli společně s producentem Petrofskim singl TESCO, který mi to všechno připomenul.
Kapela Caramel hraje křehký alternativní kytarový pop balancující mezi emo rockem, dark popem a indie popem a mohli jste si o ní přečíst v rubrice Lokál v dubnovém čísle roku 2022. Petrofski je zpěvák a producent ovlivněný osmdesátkami a klasickým synthpopem, který se však nebojí tyto 40 let staré žánry obohacovat o nové prvky a vytvářet tak zvláštní kombinaci melancholičnosti a tanečnosti. Jejich spolupráce však nespadla z nebe s pádem první betonové zdi TESCA, ale datuje se o trochu dříve. „Ta spolupráce vznikla tak nějak organicky. Petr nám mixoval písně 2:00 a Amore Mio, což jsou jedny z našich nejúspěšnějších singlů. A když mě pak v červnu oslovil, jestli něco nevymyslíme, vlastně nebylo o čem přemýšlet. Taková fúze žánrů mi vždycky přišla sexy a ve výsledku to, co se nám podařilo vytvořit z kytarovýho riffu nahranýho na iPhone, je skvělý.“ Řekl mi kytarista a zpěvák Caramelu Matyáš Kyncl
Píseň TESCO je inspirována právě tou svým způsobem ikonickou a v současné době demolovanou brutalistickou budovou někdejšího Prioru, jejíž normalizační duch v člověku právem vyvolává smíšené nostalgické pocity. A to očividně i u lidí o generaci mladších, než jsem já. Tyto pocity v songu reflektuje teskně-ledová lyrika Caramelu, kterou se prolíná zvuk post sovětských alternativních rockových kapel a osmdesátkové nové vlny z dílny Petrofskiho. Píseň je jednak jedinečným deja-vu soundtrackem tohoto legendárního místa a zároveň inovativní fúzi dvou svěžích jmen české nezávislé hudební scény. Atmosféru písně podtrhuje videoklipem z produkce Adama Mogyorosiho, který je natočen (kde jinde) než v okolí někdejšího Prioru.