Vstup na Dvoranu Folk & Country stál neuvěřitelně vysokou sumu 90 Kč. Vystoupili tam Nohavica, Redl, Dobeš, Tučný a další. ◆ V divadle Ta Fantastika právě dokončuje Lucie Bílá opus Hieronymus Bosch s hudbou Ondřeje Soukupa. ◆ Fanánkova bokovka Hagen Baden hodlá ukončit svou existenci albem Ahoj kluci. ◆ Firma Ultraphon se má specializovat na hudbu z českých muzikálů.
Petr Korál a Jaroslav Špulák vydávají knihu Ohlasy písní těžkých. ◆ Byl vyhlášen druhý ročník Marlboro Rock-in ’94 ◆ Na festivalu Alternativa ’93, který probíhal na několika místech v Praze, vystoupily staré party z alternativní scény osmdesátých let: Švehlík, MCH Band, E, Dunaj, Ještě jsme se nedohodli a Už jsme doma. Mezi novými kapelami se zjevil přerovský Zabloudil a slovenská kapela Tornado Lue. ◆ Zvlášňý škola konečně vydala své legendární nahrávky pod názvem Na české záchytce I. na CD. Zároveň s tím vznikl videoklip k písní Hayzlbába.
Kabát má nový klip – jmenuje se Žízeň. ◆ Když jsme u Kabátu, tak kapela zveřejnila vyúčtování svého posledního turné. Některé položky zní velmi zajímavě: 22 tisíc kilometrů, 70 tisíc diváků a muzikanti za tu dobu údajně vypili 2 800 piv, 80 litrů whisky, 100 litrů nealkoholických nápojů a Jeden litr mléka. Dále spotřebovali zhruba 9 360 cigaret, 200 jointů a 735 žvýkaček. ◆
Blíží se Vánoce a s nimi přichází doba reedic – začala omezeným nákladem desky Deža Ursinyho Modrý vrch. Následně se pak hlásí Supraphon s kompilacemi Jiřího Schellingera, Evy Olmerové, Evy Pilarové, Palečka a Janíka, Petra Spáleného a Ladislava Štaidla. Všechno poprvé na CD. ◆ Na newageovém albu Dream of Sphinx zpívá Bára Basiková. Na obalu je obraz Františka Kupky Cesta ticha z roku 1903. ◆ Klasici českého undergroundu Umělá hmota vrhli na trh své druhé LP My dva a kněz. Na desce se podílí jako host Mikoláš Chadima a další hrdina českého podzemí Alfred Michl. ◆ Pro album skupiny Lorien napsal a spolu s nimi nahrál Mejla Hlavsa.
Skupina Zuby nehty (dříve Plyn a pak Dybbuk) pokřtila 4. prosince své první album Utíkej! Pavla Slabá k ní poznamenala: „Člověk se ožení nebo provdá a najednou to není takový, jak si představoval, a kolem se dějou nějaký úplně šílený věci… Myslím si, že se to v těch písničkách hodně odrazilo v podobě takový temnoty a beznaděje. Dneska jsme díky bohu už za touhle fází, takže to snad začíná bejt už trochu veselejší. Nebo se o to alespoň vědomě snažíme… Zkrátka ty pohřební písně jsou již uzavřenou kapitolou. Tragédie sice mohou jít kolem nás dál, ale člověk má trochu jiný mechanismy, jak se s nima vyrovnávat. V hudbě se to pak může projevit tak, že je to sice všechno hodně smutný, ale ta písnička má v podstatě veselou formu, nebo je dokonce komická i legrační. Hloubkově může být písnička pořád smutná, ale chceme, aby její prezentace byla veselejší, než tomu tak bylo dřív.“
Také Hudba Praha prožívá kocovinu z polistopadového nadšení. Michal Ambrož se vrací k ponuré náladě, která má sálat z jejich alba Maelström: „Člověk je sice svobodnej tvor, ale i ze strany tohoto systému – o kterým říkám zaplaťpambů za něj – jsou pořád pokusy, jak mu část tý svobody vzít.“ ◆
Sašo Plesko, šéfe nejpopulárnější české tancovačkové kapely Brutus, jak se pozná ideální zábava? „To přece poznám hned i se zavřenýma očima. Okamžitě vím, jestli je zábava dobrá nebo špatná, jestli se lidi baví nebo ne. Jde o zvláštní druh mimoslovní komunikace – my už to prostě děláme dlouho.“ A přidáváme ještě jeden Pleskův citát, tentokrát o hudebních kriticích: „Celý léta fandím cikánům a z těch recenzí mám pocit, jako když mi jednou cikánka ukradla peněženku. Nemusíš mi věřit, ale já mám hudební kritiky skutečně rád. Dělají, co můžou, ale rock má tisíc tváří, a myslím si, že správný je nejenom to, co za správný považujou oni. Hlavně by si měli uvědomit, že bigbít se dělá pro radost, že to není tak supervážná záležitost, jak se z něj téměř všichni páni redaktoři snažej dělat.“ Za album Somráci Live si vysloužili jen 1,4 bodu…
Nad blbostí desky obskurního písničkáře Ivana Christiana Píši jásá Petr Korál a cituje z jednoho textu z Píšova alba Las Palmas: „Příteli můj, proboha nefetuj / kam zdrháš ze země tvé tak krásné? / Jen démant bytí v sobě zpozoruj / proč lidství nenecháváš / ať v tobě hasne…“ ◆ Jedním z nejzajímavějších projektů roku 1993 je album cover verzí hitů Karla Gotta. Jmenuje se HerrGott!!! a najdeme na něm neobvyklou směsku interpretů – vedle sebe tu jsou Ondřej Hejma, Stanislav Hložek, Vanessa nebo Vilém Čok. ◆ Do vánoční nabídky nových desek se zapojil i Šum svistu s albem Tančírna.
V Praze se představil brněnský hardrockový bluesband Škaredá holka. ◆ Petr Janda, tentokrát bez dočasně rozpuštěného Olympiku, absolvuje jako hostující kytarista několik koncertů Kreysonu. ◆ Skupina Pražská šunka se přihlásila s ero-popovým albem Miluj s nasazením. Jejími hlavními protagonisty jsou Lev Tygr a Adéla Pekelná. Desku křtil Radim Uzel v klubu Perpetuus na Smíchově. Křest byl doplněn striptýzem a jeho návštěvníci prý mohli využít služeb tamních lehkých ženštin s výraznou slevou. ◆ Alkehol má druhou desku S úsměvem se pije líp. Od méně známého kritika dostala sice za uši, ale i ten nakonec došel k názoru, že „když jste zrovna v hospodě nebo na mejdanu, tak je vám toto všechno jedno“.
Kmotrou první sólové desky Petra Kalandry byla – kdo jiný? – Zuzana Michnová. ◆ Skupina Deep Decline se přejmenovala jen na Decline. ◆ Bořek Řehoř z příbramských E!E naznačil při rozhovoru o první desce své kapely, že se mu zdá, že punk se u nás roztříštil do mnoha různých podob. ◆ Karel Gott prozradil něco o svých výtvarných ambicích: „Rád bych vytvořil obraz Kristus jako rockový kytarista, který by vystihoval mé pocity z vrcholných koncertních vystoupení, kdy se člověk dává unášet do neznámých výšin, a jak je duchovně prožívá ve svých představách.“ ◆ Nový klip No Brain No Pain od Support Lesbiens má prý 250 střihů.
Soundtrack k Šakalím létům hodnotil začínající hudební novinář Honza Dědek: „Deska i film jsou o vzpouře, kterou musel někdy prožít každý z nás, a nezáleží, jestli jde o rokenrol, punk nebo hardcore. Zkrátka: znáte ten feeling?“ ◆ Po dlouhé době se zase objevilo hvězdičkování. Nejlépe u devíti kritiků dopadl Ivan Hlas a LP ’93 s čistými čtyřmi hvězdičkami. Stejně hvězdiček získal MCh Band s albem Gibt Acht!!! Naopak nejhorší výsledky měli Rapmasters s deskou Skandál (1,8), Mascara: Bezvětří a Plavci: 21 hitů (1,7), Rockmapa 4 (1,5) a Vítek Pokorný s albem Tiahuanaco (1,3). Stejně špatně dopadl Michal Penk s albem Naopak (Kanárská spojka). Mimochodem, dnes klasické Nohavicovo Mikimauzoleum dostalo jen 3,8, Wanastovi vjecy: Divnoalbum 3,2 a Traktor od Visacího zámku 2,4 bodu z pěti možných.
Celkem 13 DJů Rádia 1 mělo vybrat pět nejlepších kapel české hudební scény za rok 1993. Jak nakonec dopadlo jejich Top 10? 1. Ecstasy of St. Theresa, 2. Sebastians, 3. Moving Holiday, 4. Nostalgie, 5. Here, 6. Hyena Family, 7. Naked Soul, 8. The Way, 9. Bunch of No Hopers, 10.–11. Teen Love Sex Doll a Toyen.
Moudrost na konec je tentokrát od Ivana Wűnsche z Hudby Praha: „Já jsem zjistil, že o trávě můžeš mluvit, až když kouříš třeba rok každej den. Pak teprve poznáš, o čem je. Ale zároveň si musíš uchovat kontakt s normální realitou, protože jinak by ses zbláznil. Já proto nekouřím přes den, vždycky až večer.“
A jestli si myslíte, že na Vánoce roku 1993 nedokázal Wűnsche nikdo trhnout, tak tady je výrok, který ho určitě překoná. Aleš Brichta, tehdy ještě člen Arakainu: „Já mít kundu, tak už mám za sebou stěnu Marshallů.“