Obrázek k článku LOKÁL: Hihihahaholky chystají kladivo na čarodějnice
| Marek Reinoha | foto: Veronika Piwovarská

LOKÁL: Hihihahaholky chystají kladivo na čarodějnice

Přiznám se, že nejsem žádný znalec nebo úplný fanoušek současného tuzemského rapu, ale přesto se občas objeví nějaká formace, která mě zaujme. Jednou z nich je i rapové trio Hihihahaholky. Přestože moje cesta k jejich hudbě byla trochu kostrbatá a chvíli trvalo, než mě oslovila, domnívám se, že stojí za to vás s nimi seznámit.

Projekt Hihihahaholky vznikl na katedře alternativního a loutkového divadla DAMU. Založily ho performerky Alena Novotná a Štěpánka Todorová.

„Začaly jsme se Štěpánkou jen tak blbnout na akustickou kytaru a klavír a najednou vznikaly písničky,“ vzpomíná Alena. „Pak jsme přibraly malé elektrické Casio a kytaru – a začaly si to užívat ještě víc. Později jsme ke spolupráci přizvaly Matěje, který chodil na DAMU o dva ročníky výš. Seznámili jsme se při práci na jednom závěrečném představení, kde dělal hudbu. A někdy v roce 2023 jsme ho oslovily, jestli by s námi nechtěl zkusit něco společného. Tehdy jsme ještě vůbec netušily, co taková spolupráce může znamenat. Ale když jsme u nás v bytě na Vinohradech začali nahrávat tracky na debutové album Pinky Winky Life, bylo nám asi po druhém dni jasné, že to dává smysl a funguje.“

Oním Matějem byl producent Matěj Šíma alias Taťko Maťko. „Holky jsem poprvé viděl na školním koncertě. Tehdy to byla tak trochu outsider muzik. Je to reálný žánr – člověk má vášeň pro hudbu, ale chybí mu prostředky nebo technické znalosti, tak to prostě dělá, jak to jde. Třeba má Casio, zmáčkne na něm preset 3 a blázní. Bavila mě ale jejich energie. Na jevišti jsou extrémně dobré. To mě přesvědčilo, abych do toho šel,“ vzpomíná Matěj. „Do té doby jsem skládal scénickou hudbu, něco do šuplíku, měl jsem kapely, ale nikdy jsem nikoho neprodukoval, nedělal hudbu nebo beaty na zakázku. Bylo to pro mě objevování úplně nového světa – a moc mě to bavilo a vzrušovalo.“ 

Ve třech tedy nahráli debut Pinky Winky Life a Matěj se stal plnohodnotným členem skupiny. Začal s holkami vystupovat i naživo jako live DJ a občas přispívá i svým hlasem.

 

Poslech debutu vydaného v roce 2023 je jako otevřít růžový deník s fleky psychedelických barev. Alter ega Aleny a Štěpánky si na něm dělají legraci z klišé a komentují situace z reálného života – kamarádství, vztahy nebo průšvihy.

Album stojí na kontrastu minimalistických trapových beatů, které Matěj staví na hutných 808 basách a syrových hi-hatech. Do nich nenápadně pronikají jazzové harmonie a nečekané melodické postupy. Vokálně se Alena se Štěpánkou nebojí střídání poloh – od ironického šeptání přes spoken word až po teatrální rap. Výsledek je syrový a hravý zároveň.

Sílu debutu nejlépe ukazuje track Špatnej vliv – s chytlavým hookem, minimalistickým beatem a textem, který na první poslech zní jako dětský popěvek, na ten druhý ale jako generační výpověď. Pinky Winky Life je hravá, syrová nahrávka, která může působit jako freestyle, ale právě tím funguje.

V letošním roce Hihihahaholky vydaly druhou desku Dobrodružství Jessicy a Angie, která je hudebně sevřenější a zvukově plnější. Základ stále tvoří trap, tentokrát ale zní vrstevnatěji. Některé skladby staví na rychlé rytmice, jiné naopak na zpomalených groovech a táhlých basových linkách.

Výsledkem je kontrastní, ale dramaturgicky pevně vystavěná deska s pečlivě vrstvenými vokály. Produkce působí čistěji a směřuje více k future popu než k DIY rapu. Album je navíc konceptuální – sleduje příběh dvou hlavních postav a hlouběji se věnuje feministickým tématům i každodenním prožitkům mladých žen. Texty zůstávají hravé a ironické, ale proniká do nich i vážnější linka.

Featy s brněnskou kapelou mmnk a rapperem Hopsen Clarkem desku obohacují o postpunkové i temnější rapové prvky.

Hihihahaholky ale nejsou jen alba a koncerty. Píšou hudbu pro divadlo (například inscenace Fakani v A Studiu Rubín) a zahrály si hlavní role ve studentském filmu Moje domovina. K němu spolu s rapovým duem P/\ST vydaly soundtrack Moje doma.

A jejich příběh pokračuje. „Pravděpodobně v prosinci budeme vydávat nové album inspirované knihou Kladivo na čarodějnice od Václava Kaplického. Čerpaly jsme z příběhu a psaly texty jako volnou adaptaci – pro nás to bylo zase něco úplně jiného,“ prozrazuje Alena.

„I hudebně to bude jiné. Vycházel jsem z gregoriánských chorálů, projížděl středověkou hudbu i klasiku, samploval jsem to, protože jsem chtěl, aby se do zvuku otiskla atmosféra té doby. Deska bude zlejší, tvrdší a tísnivější, s více metalovými breakdowny,“ doplňuje Matěj.

Než nové album vyjde, plánují Hihihahaholky několik samostatných singlů a kolaborací – například s Athenou Chlebovou, s Hello Marcel a možná i se zahraničním interpretem.

A nejlepší pozvánka? Zajít si na jejich koncert. Naživo jsou totiž úplně nejpřesvědčivější – právě na pódiu se jejich hudba propojuje s hereckým talentem do jediné celistvé performance.