The Dresden Dolls v Praze ukázali, že jejich punkový kabaret stále funguje. Dvojice předvedla intenzivní, dynamické, teatrální, místy něžné a fyzicky náročné vystoupení, kterému nechybělo vůbec nic.

Je fajn, když se muzikanti vyvíjejí navzdory očekávání publika. I když zkouší míru jeho věrnosti. Na Reality Awaits ale došli The Strokes do bodu, kde nad nimi leckdo může zlomit hůl.

Kultovní The Dresden Dolls začátkem srpna vydali přepracovanou verzi desky Yes, Virginia. Písně z ní zahrají v pátek 4. září na koncertě v pražském sále ARCHA+.

Nezaměnitelný kytarista Patti Smith Group vydal na prahu osmdesátky neobyčejně osobní sólový debut. Album Goin‘ Local představuje kolekci civilních, folkrockově laděných písní, ze kterých vyzařuje vřelost, muzikantský nadhled i přirozená touha sdílet životní příběhy bez okázalých gest.

Čtveřice Hard‑Fi se z podpalubí britské kytarové scény vrací bez hvězdných manýr, zato s břitkým společenským ostřím a nakažlivým groovem. Je to album, u kterého se zapotíte radostí.

Kevin Morby se na Little Wide Open vrací k místům, kde vyrostl. Bez patosu, zato s odzbrojující něhou. Je to pomalá, vřelá a hluboká nahrávka, v níž se prolíná láska k domovu, úzkost ze smrtelnosti, radost z otcovství a vědomí, že čas není nepřítel, ale společník na cestě.

Po letech psaní pro druhé se písničkářka Linda Perry vrací k vlastnímu hlasu. Let It Die Here není návrat pro efekt, ale bolestné rozvazování uzlů, které držely pohromadě život, rodinu i paměť.

Druhé sólové album kytaristy Radiohead je uhrančivým zvukovým deníkem duševního kolapsu a následného probuzení. Ed O‘Brien na desce transformuje svou životní zkušenost do magického rituálu očisty a naděje.

Nová kolekce coververzí Peaches! měla být pro The Black Keys návratem k dravým kořenům a lékem na osobní tragédie. Místo toho Dan Auerbach a Patrick Carney doručili nahrávku, která sice duní syrovostí, ale vnitřně působí překvapivě vyčerpaně a bezvýrazně.

Někteří umělci si kolem sebe budují auru nedostupnosti. Aldous Harding na to jde jinak. V pražském Roxy rozprostřela síť utkanou z nejjemnějších emocí, mrazivého ticha a surrealistických mikropohybů. Výsledkem byla čirá hudební radost.