Bylo jen otázkou času než spolu dlouholetí partneři Lenny a Marpo stvoří ucelenější nahrávku. Po několika duetech teď vydali ípíčko Klenoty. Marpo na něm ubral na agresivitě, Lenny začala rapovat.

Britskou zpěvačku Birdy si řada lidí vybaví ještě jako patnáctileté kuře, které se proslavilo předělávkou písně Skinny Love od Bon Iver. Během dvanácti let však Jasmine Lucilla Elizabeth Jennifer van den Bogaerde, jak zní její celé jméno, vyrostla do svébytné hudebnice, která s lehkostí zvládá poctivý a syrový folk i lehce avantgardní pop.

Ed Sheeran přispěchal na konci září se svou druhou letošní deskou. Je první, která nemá název po matematických znaménkách, přesto by šla označit za sesterské album jarního Substract. Obě totiž mnohé spojuje, ať už Aaron Dessner v roli producenta nebo prostší folkový zvuk. Autumn Variations je vlastně docela milá nahrávka, která se ale mnohdy nevyhne banalitám.

Romy Madley‑Croft vrací lesk parketům. Zpěvačka a kytaristka The xx se na svém debutu Mid Air ohlíží za taneční hudbou z přelomu 90. let a začátku milénia, činí tak ale velmi vkusně, často minimalisticky, a navíc s velmi osobními texty o lásce. Písně navzdory beatům působí ve svém jádru křehce a zranitelně, najdou se tu i hity, které nejspíš odolají zubu času.

Co vše byste byli schopní udělali pro to, abyste svého milovaného interpreta viděli z bezprostřední blízkosti? Přišli byste hodinu před otvíračkou a pak se prodírali nelítostným davem v naději, že zakotvíte kdesi na půli cesty? Jsou fanoušci, kteří vás strčí svým odhodláním do kapsy – před halami či arénami kempují od brzkých ranních hodin, často i přes noc či několik dní dopředu, jen aby si zajistili ta nejlepší místa před pódiem. Jejich svět má velmi zajímavá pravidla.

První písničku napsala ve dvanácti, s aktivním vystupováním ale začala až před několika lety. Propadla berlínským ulicím a večerům autorské tvorby, které ji uchvátily natolik, že skončila s běžnou prací a rozhodla se následovat svůj sen a živit se hudbou. Do světa zasněných melodií vezme Thala i české posluchače. 9. listopadu se jim představí v pražském Chapeau Rouge.

Před sálem jednoho z pražských kin se hromadí lidé oblečení v barvách Taylor Swift. Nesměle si pobrukují některou z písniček americké superstar a s popcornem míří ke svým sedadlům. Záznam koncertu ze zpěvaččiny aktuální šňůry The Eras, který se právě chystají vidět, boří hranice mezi pouhou projekcí a reálnou show. V sálech po celém světě fanoušci slaví, jako by měl zítra přijít konec světa.

Obchody se pomalu plní ozdobami na stromeček, adventními kalendáři nebo čokoládovými figurkami. A první sváteční hudební vlaštovku vysílají do světa i Jordan Haj a Emma Smetana. Naštěstí se obejdou bez rolniček a dalších otravných klišé; v jejich společné písni Vánoce vlastně ani nehrají podstatnou roli. Partnerské soužití, kterému odzvonilo však ano.

Druhé album Olivie Rodrigo, nazvané Guts, v tom nejlepším smyslu navazuje na debut a jeho zvuk posouvá na další úroveň. Je na něm cítit, že americká hudebnice vyzrála jak lidsky, tak profesně. Písně jsou více vyostřené, až překvapivě hodně pop punkové, a i balady znějí o poznání méně naivně. Neskutečný drajv si navíc deska drží od začátku až do konce.

Když se legendární písničkářka Joni Mitchell objevila loni na festivalu Newport, byla z toho velká událost. Naživo totiž vystoupila po více než dvaceti letech, poslední roky se navíc stáhla do ústraní i kvůli zdravotním problémům. Koncem července vyšel záznam z festivalového koncertu, kde hlavní aktérka sice mnohdy působí spíše jako čestný host, ale přesto se nad jejími nadčasovými písněmi nelze nedojmout.