Je až s podivem, jak my, hudební novináři, přistupujeme na různá zažitá klišé. Nedávno jsem třeba narazil na tvrzení, že se za bolševika kradly zahraniční písně, přetextovávaly se, přičemž se za to nic původním autorům neplatilo. Je to trochu naivní představa, tak ji zkusíme upřesnit.

V rubrice Flashback Josef Vlček připomíná, o čem se psalo přesně před třiceti lety. Jak vypadala česká hudební scéna v lednu roku 1994?

Je to možné, že No Name vydali předchozí album v roce 2016? Sedm let, taková pauza nebývá ve středoevropských luzích a hájích obvyklá. Nebylo co říct, nebo pro samé koncertování nebyl na skládání čas? A proč právě teď? Jenom proto, že se konečně nashromáždilo deset skladeb a jedna předehra? Nebo protože přišel ten správný čas něco sdělit? To může být asi nejblíže pravdě.

Nové album Petera Gabriela bude jednou patřit k nejvýznamnějším deskám tohoto desetiletí. Je polytematické a těží z lidské moudrosti a zkušenosti, kterou nabyl člověk na přelomu 20. a 21. století, již zažíval a dodnes zažívá.

Nová Pokáčova deska Rodinné album vzbuzuje rozpaky. Pokáč je pořád mistrem rýmu, jeho verše jsou často neotřelé a originální, ale jako by nevěděl, pro koho vlastně zpívá. Takže takový obraz, na co umělec v posledních dvou letech myslel, koho potkal, co někde vytvořil třeba na objednávku.

Eduard Pergner (1935–2001) patří k nejúspěšnějším českým textařům všech dob. K textařině se dostal až poměrně pozdě, v pětatřiceti, když měl na začátku normalizace spoustu politických problémů, a zpočátku nemohl vůbec vystupovat veřejně. Písničky se zdály být cestou, jak vydržet v uměleckém prostředí.

Z legend o Saharovi: Nebylo nespolehlivějšího autora, než byl Sahara. Na zkoušky chodil pozdě, opilý, nepřipravený. Slíbené texty dodával zásadně dávno po termínu, a když už nebylo zbytí, tak je často stvořil až na místě. Nebo je napsal v hospodě na ještě nezaplacený účet. Ale vždycky byly skvělé…

Telčský rodák Jan Smigmator je dnes už velké jméno evropského swingu, muzikant, který si zazpíval v O2 areně dueto s Michaelem Bublém a teď i první český umělec, který – podle sleevenote Honzy Dědka – vystoupil v legendární Carnegie Hall v srdci Manhattanu.

V rubrice Flashback Josef Vlček připomíná, o čem se psalo přesně před třiceti lety. Jak vypadala česká hudební scéna v prosinci roku 1993?

Kanadského zpěváka Bryana Adamse jsme v Čechách viděli v několika podobách. V devadesátých letech dokonce jen v triu jako zpívajícího baskytaristu, zatímco na přelomu nultých a desátých let přijel v pop rockové podobě. Jak působil jeho koncert 16. prosince 2023 v O2 areně?