Tohle je jedna z nejpodivnějších, ale také nejoriginálnějších českých desek letošního roku. Album tak výjimečné, že se dá označit přímo za stylotvorné. Kdyby to byl debut, dalo by se dokonce říct, že je to jev, ke kterému může v české kotlině dojít jen jednou za pár let. Je to ale po albu Supr, jednom EP a dvou živácích teprve druhá Bertova velká studiová deska.

„Právě jsem v rádiu slyšel, jak chicagská metalová parta Disturbed hraje písničku The Sounds Of Silence,“ zahajuje svou pravidelnou pondělní glosu Josef Vlček.

Takové album tu hodně dlouho nebylo! Česká šansoniérka pro 21. století? Něco jako Hegerová 2.0, ale s tím rozdílem, že Rozálie si navíc píše písně sama. A i když ráda zpívá o tom, jak s chlapama trpí, není to žádná mučednice, ale svérázná baba, která i při bolesti dokáže být na sebe jako břitva.

V rubrice Flashback Josef Vlček připomíná, o čem se psalo přesně před třiceti lety. Jak vypadala česká hudební scéna v prosinci roku 1994?

„Kdy začala sametová revoluce, je celkem jasné. Ale kdy vyvrcholila? Možná, že to bylo AŽ nebo UŽ 4. prosince 1989. Proč právě 4. prosince? Tehdy společně vystoupili před statisícovým davem na Václavském náměstí Karel Gott a Karel Kryl.“ Pondělní glosa Josefa Vlčka se ohlíží za ikonickým momentem sametové revoluce.

Po patnácti letech se průkopníci českého ska‑jazzu vrací s deskou Carousel of Pain. Parta kolem herce Filipa Kaňkovského nabízí solidní hráčství, sóla i zvuk. Se ska se jim podařilo spojit dokonce i klezmer. Album, které je v tuzemské produkci jedinečné, pokřtí 28. listopadu v pražském klubu Futurum.

„Co nás posílí, to nás nezabije / Ale po čertech to bolí, mordyjé!“ zpívá romantický písničkář a karikaturista Mirek Kemel v titulní písni svého pátého alba a definuje tak celkové poselství svého dotaženého dílka. Předem je třeba říct, že je to deska kultivovaná, místy jí nechybí ani humor, ale zároveň je příliš introvertní.

Support Lesbiens patří i po dvaatřiceti letech od vzniku této značky k nejpracovitějším skupinám u nás. Jen od roku 2013, kdy došlo k pověstným zásadním personálním proměnám, nahráli šest studiových alb! I to nejnovější drží stabilní úroveň předchozích desek. Možná, ze subjektivního pohledu recenzenta, tentokrát dokonce vydali melodicky nejinvenčnější desku posledních jedenácti let.

Byl jednou z ikon nezávislé české hudby sedmdesátých let. Originální, bizarní, neuchopitelný. Písničkář, rocker, literát. „Kdyby nebyl tak rozlítanej, tak by byl geniální,“ říkal o Jaroslavu Jeronýmu Neduhovi jeho dávný spoluhráč z Extempore Mikoláš Chadima. Neduhovi bylo 79 let.

„Pane Vlčku, prosím Vás, co se to stalo s tou Montserrat Cabalé, že se spustila s tím Merkurou?“ Touto otázkou začíná další ze série pondělních glos Josefa Vlčka. Zabývá se v ní různými přístupy k populární hudbě.