Původně se mělo jeho album jmenovat Mosty spálím, během dokončování ale Honza Křížek zjistil, že chce do světa vyslat pozitivnější zprávu. V rozhovoru vypráví o těžkých rozhodnutích, která vedla ke vzniku desky, která nakonrc dostala název Všechno co mám rád.

„Přijde mi, že naposled to tady bylo nějaký menší,“ rozhlížím se po studiu Cox v pražské MeetFactory. A taky že jo. Je tu o místnost víc, tam za zdí se dřív opravovala kola, teď tu stojí druhá bicí souprava, aparáty, synťáky… Všechno je zapojené, nazvučené. Co může, bliká, že je ready. Žádné rozptylování. Jenom za to sednout a začít točit. Přesně tak v posledním půl roce vznikalo nové album Davida Kollera, které dostalo název Nebudem se bát.

Hořící piano, krvavé svatební šaty a kytary, které se nedrží zpátky. Lenny na desce Good Omens ukazuje, čím vším se dá narušit představa hodné holky za klavírem. Odešla od velkého vydavatelství, album si zaplatila sama a s producentem Filipem Vlčkem. „Jedna z nejčastějších vět ve studiu byla: Přidej tam ty kytary!“

Pražský festival Metronome po deseti letech končí. Jeho pořadatelé Martin Voňka a David Gaydečka mluví otevřeně o ekonomice, návštěvnosti, komplikacích městského festivalu v Praze i o tom, proč nepomohlo ani letošní spojení s Live Nation.

Richard Tesařík zemřel v neděli 6. září 2026 ve věku osmdesáti let. Frontman Yo Yo Bandu zanechal v tuzemském popu nesmazatelnou stopu. S kapelou, která vzešla z prostředí Hanspaulky, dokázali žánry jako reggae, soul či latinskou hudbu umě adaptovat do českého prostředí. A to především díky vtipným a poetickým textům. Skladby jako Rybitví či Kladno patří k největším hitům devadesátých let.  

Co se to, sakra, stalo s tou hodnou holkou za pianem? Lenny se na novém albu rozhodla „spálit“ všechny představy a klišé, které se na ni za deset let od debutu Hearts nabalily. Čtvrtou desku Good Omens si vydává sama ke svým třiatřicátým narozeninám. Mezi hosty jsou The Atavists a s producentem Filipem Vlčkem na ní výrazně přitvrdila. „Jedna z nejčastějších vět ve studiu byla: Přidej tam ty kytary!“ vypráví pobaveně.

Skoro každý, s kým se setkal, měl s Glenem Hansardem svůj vlastní malý nebo velký příběh. Řada z nich se objevila až po jeho smrti. Všechny potvrzují, jak výjimečný chlap a muzikant to ve své nenápadnosti byl. Stejně jako těch pár následujících, které taky psaly jeho život. Třetí pokračování našeho seriálu o irském hudebníkovi.

Skoro každý, s kým se setkal, měl s Glenem Hansardem svůj vlastní malý nebo velký příběh. Řada z nich se objevila až po jeho smrti. Všechny potvrzují, jak výjimečný chlap a muzikant to ve své nenápadnosti byl. Stejně jako těch pár následujících, které taky psaly jeho život. Třetí pokračování našeho seriálu o irském hudebníkovi.

Skoro každý, s kým se setkal, měl s Glenem Hansardem svůj vlastní malý nebo velký příběh. Řada z nich se objevila až po jeho smrti. Všechny potvrzují, jak výjimečný chlap a muzikant to ve své nenápadnosti byl. Stejně jako těch pár následujících, které taky psaly jeho život. Druhé pokračování našeho seriálu o irském hudebníkovi.

Na západním okraji Dublinu se nachází malebná čtvrť plná domků a zahrádek, které se vinou kolem řeky Liffey. Už po staletí se jim poeticky říká Strawberry Beds, tedy jahodové záhony, a jahody se tu kdysi skutečně pěstovaly. I dnes má skoro venkovskou atmosféru „starého Dublinu“. Právě tady, v pubu jménem Střízlíkovo hnízdo, si naposledy zahrál Glen Hansard. Přišel si zajamovat s místními muzikanty, kteří se tu pravidelně scházejí. Po zavíračce zabalil kytaru a odjel směrem na východ.