Pražská hudba II: Agenti jsou ostří jako břitva. Rock for People hraje vabank

Potřebuje, aby na něj přišlo 40 tisíc diváků. "Dvě hlavní kapely na rok 2023 stojí víc, než celý line up letošního roku včetně Green Day. Tu mičudu jsme si poslali hodně dopředu a teď se musíme hodně ohánět, abychom ji dohnali," vysvětluje Thomes. "Všechno jsme vsadili na jednu kartu. Víme, že lidi už nebudou jezdit na pět festivalů za léto. Chceme být tím, který si vyberou."

Už to nejde šolíchat

S Green Day jsme si podle něj Rock for People vyzkoušel vstup do extraligy a úplně jinou úroveň produkce. "Když tříčlenná kapela napíše, že přijede dvaceti kamióny a patnácti autobusy a v týmu má 90 lidí a co všechno potřebují. Z toho už nebyla cesta, jak to po česku pošolíchat," vysvětluje evoluci festivalu. "Mám pocit, že když už tohle jednou podnikneš, není cesty zpět. Nedovedu si představit, že bychom si teď řekli: Dobrý, tohle jsme si vyzkoušeli a zase se vrátíme ke středním kapelám a modelu roku 2019. Vyslalo nás to na další orbitu, na které se teď snažíme zachytit." Headlinery ročníku 2023 jsou proto kapely Slipknot, Muse, Machine Gun Kelly a The 1975. 

Poměřování fontíků

Co to vlastně znamená pořádat tak velký festival a co ve festivalové branži změnila uplynulá léta? "S nostalgií vzpomínám na covidové roky, kdy agenti kapel byli hodní  a pokorní a říkali nám, že jsme na stejné lodi, musíme si navzájem pomáhat a v téhle krizi musíme čelit společnými silami. A teď už je po krizi a jsou ostrý jak břitvy," prozrazuje Thomes detaily z pořádání hudebních festivalů. Velké spory totiž nejsou jen o peníze, ale i o takzvaný billing - zjednodušeně řečeno, jakým písmem a v jaké pozici bude který interpret uvededný na plakátu. "To letos řešíme pořád. Je to extrémní poměřování velikostí fontů," vypráví trochu pobaveně Thomes. 

Neférové prostředí

Pořádání festivalu je podle něj  uměním čelit krizím už z podstaty. "Nějaké přichází permanetně. Pořád se něco děje a nikdy nic není v ideálním uspořádání. To, čemu jsme čelili za covidu a co prožíváme teď, ale i tak hraje prim," uvažuje. A líčí problémy, které provázely rok 2022, kdy v Evropě došly tourbusy a řada kapel na poslední chvíli rušila bez náhrady a často i na účet pořadatelů celá turné. Rock for People se to dotklo citelně v případě Sum 41, kterým museli výrazně připlatit, aby se slíbený a anoncovaný koncert vůbec odehrál. Přestože to bylo v mnoha ohledech nefér, Rock for People to pro fanoušky kapely udělal. "Jsme v pozici těch, co všechno platí. Právníci se nás snaží občas dotlačit třeba do toho, že když umělci uletí letadlo, jsme mu stejně povinni zaplatit celý honorář. Jsme v rovině nevolníka, který nemůže nic a intepret skoro všechno," nastiňuje Thomes jedno z témat, která letos řešily hudební přehlídky napříč Evropou. "Opravdu hodně interpretů nám zrušilo vystoupení, vrátilo zálohy. Ale kdo je na tom škodný? My jsme něco slíbili návštěvníkům, oni si možná zrovna kvůli tomu koupili lístek, ale nikomu z toho žádná sankce neplyne. Jen naštěstí nám neodpadl nikdo velký…"

Zaplať předem

Zatímco na jedné straně se kvůli ekonomickým i jiným následkům covidu zvýšila nejistota, zda zahraniční hvězda na koncert vůbec dorazí, z druhé strany se podmínky pro pořadatele přitvrdily. Už jen oznámení hvězdy dnes běžně stojí velké peníze. "Dřív se kapelám platila  pět měsíců před festivalem půlka honoráře a druhá po něm. Teď se to výrazně změnilo. Ale souvisí to i s krachem jednoho nejmenovaného pražského festivalu. Agenti začali být na Českou republiku mnohem opatrnější. Začaly se vyžadovat i stoprocentní doplatky ještě před festivalem," popisuje Thomes podmínky, které v branži panují. A stopu ostudy, kterou za sebou už před deseti lety  zanechal zbankrotovaný Prague City Festival, jehož pořadatel vybral od fanoušků peníze a pak akci zrušil. "Teď se dokonce platí kapelám část honoráře ještě před oznámením. Když se v září dohoneme, že oznámíme kapelu, musíme rovnou poslat ne úplně malou záohu, abychom mohli jít s tím jménem ven," podotýká Michal Thomes. "Dřív byla mezi agentem a promotérem větší důvěra." A přestože cena vstupenek na srovnatelné tuzemské festivaly ještě zdaleka nedosahuje výše jako v sousedním Německu, honoráře a podmínky, které vyžadují agenti a kapely se už západu dávno dorovnaly. 

Ty největší kapely a jejich agenti si to ale evidentně mohou dovolit. "V celoevropském kontextu zjišťujeme, že nastává lehká nouze o headlinery. Jen málo kapel se dá nazývat evropskými headlinery. Jsem rád, že máme touhle dobou všechna čtyři hlavní jména venku. A že jsou to jména, za která se nemusíme stydět v Evropském kontextu," věří Michal Thomes, že i největší ročník Rock for People bude úspěšný.

Nejistota v Praze

Festival Rock for People se sice koná v Hradci Králové, ale společnost Ameba má kanceláře v Praze, kde se také během roku věnuje pořádání koncertů. Zde také Thomes ještě před covidem naplánoval sérii velkých koncertů pod širým nebem nazvanou Prague Summer Festival. "To byl projekt, který jsme si vymysleli pro Ledárny v Braníku. Kvůli covidu neproběhnul a kolem Ledáren začalo být rušno. Nebyli jsme na stejném místě jako nová venue, která tam vznikla, ale Praha 4 nám to nakonec ze strachu před peticemi zrušila," vzpomíná na jeho pořádání.

"Ocitli jsme se v situaci, kdy jsme měli domluvené kapely, zaplacené zálohy, ale neměli jsme kde ty koncerty udělat. Naštěstí jsme nakonec našli nové místo, které jsme nazvali Powerstation. Kvůli komplikacím to ale nebyl ekonomicky nejúspěšnější projekt," dodává Thomes. "Je velkou otázkou, jestli s tím budeme v příští sezóně pokračovat. Je před námi nejistota. Nevíme, co udělá letošní zima, kdy všichni straší drahými energiemi a kousek od nás se válčí. Výhled je nejistý, i proto se soustředíme se na naši vlajkovou loď Rock for People. A s rozhodnutím o ostatních projektech vyčkáváme."