Beseda (která dříve byla u bigbítu) je událostí, která spojuje nejen domácí scény. Málokterý festival vám na jednom místě nabídne takový pelmel „menších“ skupin, které vytváří vitální podhoubí tuzemské alternativní a undergroundové scény. Pokud vás lákají netradiční hudební kompozice, nevšední zvukové prvky, a především autentická atmosféra muziky, která má málo společného s mainstreamovou žvýkačkou, jste na správném místě. V Tasově to má navíc jedinečnou atmosféru.
Poslechněte si speciální vydání podcastu NOTY VOLE o letošních festivalech.
Ze zahraničí letos festival přiveze temnou zambijsko-kanadskou rapperku Backxwash, která s oblibou míchá prvky rapu, metalu a alternativy v jeden nekompromisní celek. Představte si staré metalové Doom a 2Paca v jednom sjednoceném tělesu, přesně takhle šíleně Backxwash zní. Zdaleka však není jediným střípkem v nabitém line-upu.
Tvrdou a do značné míry mysteriózní muziku přivezou do Tasova také australští Kollaps. Melbournské trio spíše než elektronickou hudbu, kterou bývá někdy označováno, zhmotňuje zhudebněnou hororovou náladu, jež se do uší posluchačů hrne skrze prapodivně zkreslené syntezátory. Tíživá atmosféra improvizačních nahrávek je dozajista něčím, co jste v našich končinách ještě neslyšeli.
Vyjma zahraničních jmen ovšem festival stojí na drtivé většině domácích zástupců. Mezi ta největší lákadla patří dva letošní velké „návraty“ na scénu z ranku chytré elektroniky. Na Besedě se fanoušci dočkají koncertu Ecstasy of Saint Theresa i přímočařejších Moimir Papalescu & The Nihilists.
My jsme se ale v Headlineru podívali do programu trochu hlouběji. A přinášíme pět redakčních tipů na umělce, které byste na letošní Besedě neměli vynechat.
Blue Uandi
Akademická avantgarda
Co se stane, když se u jednoho stolu sejdou dva muzikanti z jazzového a mathrockového projektu? No, třeba Blue Uandi. Toto duo tvoří Martin Konvička (mj. Cotatcha Orchestra) a David Machovský (Obligon), kteří své zkušenosti překvapivě sjednotili v minimalistickém avant-popu. Výsledkem je svébytně pojatá a nevšedně komponovaná hudba se širokým žánrovým přesahem.
„Pop je propojen se svou dobou a posouvá hranice na jiných místech než ostatní žánry. Jeho experimentálnější odnože jsou krásně otevřeným hřištěm, kde je možné skoro všechno, proto mě baví,“ popsal Martin Konvička svůj projekt v rozhovoru v prosincovém Headlineru. Právě uvolněnost a experimentální nádech jsou z působivých skladeb Blue Uandi více než znát.
Island Mint
Prosluněné retro
Island Mint jsou přesně tou kapelou, jejíž muzika vystihuje letní festivalovou atmosféru. Jejich kombinace alt-popu, psychedelie, shoegazu, rocku i folku nabízí neotřelý surrealistický hudební obraz v nesmírně uvolněné náladě. Místy připomínají The Doors, jinde zase The Turtles. Přes očividnou lásku k šedesátkám ale do muziky umí protnout i prvky moderny. A ještě to vše obalit do zdařilé produkce. Songy zároveň dokážou ve svébytné formě přenést i na pódia, což je na Island Mint to vůbec nejcennější. Není divu, že se o nich mluví a píše jako o jedné z nejzajímavějších mladých kapel.
Chorobopop
Pusa na špacíru
Ostrý jazyk na Besedu přivezou rožnovští Chorobopop. Jejich nekompromisní punk, který sami nazývají jako „ne-pop“, baví vyjma přímočaré energie také vtipnými českými texty ze života. A osobitostí frontmana Ctiba. Dravost, nihilismus a pořádná kytarová špína jsou hlavní pilíře, na nichž kapela stojí a sedí jí to znamenitě. Chorobopop jsou partou, která může na festival přivést více pohybu a možná i nějaký ten moshpit. Protože tohle bude o poznání tvrdší set.
Manon Meurt
Vzhůru ke hvězdám
To daleko snovější a atmosféričtější náladu přivezou Manon Meurt. Čtveřice muzikantů z Rakovníka se zhlédla v britském shoegazu, a slovo „dynamika“ jim proto vůbec není cizí. Dramatické kompozice, táhlé a rozlehlé kytarové linky a něžný hlas zpěvačky Kateřiny Elznicové ladí i v tvrdších, chcete-li postrockovějších partech. Manon Meurt k shoegazu přistupují s respektem a zároveň zápalem, což z nich činí jednu z nejzajímavějších a nejaktuálnějších domácích kapel tohoto žánru. Na Besedu navíc přijedou s novým albem, o jehož nahrávání jsme psali v minulém čísle Headlineru.
whyohwhy
Naturální snílci
Trochu zasněnosti přivezou z nedalekého Brna na Besedu také minimalističtí whyohwhy. Skupina, které vévodí dva ženské vokály, vás provede spletitou spirálou dream popu a slowcoru s dlouhými kytarovými plochami. Často pracují s přírodními, až trochu mytologickými motivy, což je na jejich projevu jednoznačně poutavé. Tohle všechno kapela nedávno zúročila na debutovém albu Bruises, které v recenzi Marka Reinohy obdrželo úctyhodných osmdesát procent. Přepal to v žádném případě nebyl, protože tahle muzika má v sobě neodbytnou tenzi a posluchači se nejen na živých koncertech okamžitě dostane do hlavy. Kromě jejich alba a vystoupení na Besedě nevynechejte ani rozhovor na následujících stránkách.