Protože nepřijela Ellie Goulding, přesunulo se jeho vystoupení na hlavní pódium. Francouzský producent, vlastním jménem Vincent Belorgey, poskytl v Ostravě jediný rozhovor a měli jsme na něj vyhrazených deset minut. Zapálil si venku na lavičce před stanem cigaretu, a především mimo záznam byl příjemně komunikativní. Před lety se pořádně svezl na vlně popularity francouzské elektronické hudby a díky skladbě Nightcall, která byla součástí soundtracku k filmu Drive, ho najednou znal celý svět. Minulý rok se vrátil s novou deskou a opět koncertuje.
V jakém rozpoložení jste přistupoval k nahrávání dalšího alba, které vyšlo až devět let po vašem úspěšném debutu?
Byl jsem docela nervózní, protože od mého posledního a vlastně zároveň prvního alba uplynula dlouhá doba. A upřímně, tu dobu mezitím jsem využil především k zábavě. Poprvé v životě jsem vydělával peníze, prožil jsem velké životní změny a potřeboval si vzít pauzu. Ne že bych byl unavený, ale prostě jsem si chtěl užívat života. Mohl jsem si najednou kupovat auta a bavit se.
Dnes je to navíc úplně jiné, než když jsem vydával první desku, hudbu může dělat každý v obýváku, a když na sobě pracuje, může být opravdu dobrý. Je daleko silnější konkurence. Před deseti lety nás bylo na elektronické scéně jen několik.
Skladba Nightcall Kavinskému zajistila pěkných několik let.
Většina hudebníků při zmínce o dlouhé pauze mezi alby začne zdůvodňovat, proč to vlastně nešlo dřív. Líbí se mi, že bez okolků říkáte, že jste si chtěl užít úspěch.
Já jsem na další desku prostě nebyl hned po té první připravený. Taky se v té době dost měnila hudební scéna, elektronika ustupovala do pozadí, nastupoval rap, který ostatně vládne dodnes. Já mám přitom rád poměrně hodně oldschool muziku – což bylo na Outrun znát. Nová deska nemá tak obrovský úspěch, jako ta první, ale všichni víme, že u ní se to všechno stalo díky Nightcall. Upřímně, zbytek první desky taky žádný velký rozruch nevzbudil. Snažil jsem se, aby Reborn zněla moderněji, možná až futuristicky.
Četla jsem, že jste chtěl, aby byla nadčasová. To přání chápu, ale jak s takovým cílem vůbec pracovat?
Nadčasová je velké slovo. To jsem fakt řekl? Pokud to v NME dobře zaznamenali. Tak asi jo. Každopádně to není na umělci, aby řekl, jestli nahrál něco nadčasového, to by bylo dost egoistické, je ale jasné, že se o to každý snaží. Zbytek ukáže jen čas a publikum v budoucnosti. Já vlastně tvořím dost spontánně a jen tehdy, když na to mám náladu a vím, co chci. Někdy celé měsíce neudělám nic. Nejsem člověk, který by žil hudbou a pro hudbu každý den. Beru hudbu spíš jako hobby než jako svou práci.
Můžete si to dovolit díky Nightcall?
Peníze, co mi ta písnička vydělala, už jsem skoro všechny utratil. Před deseti lety mě opravdu hezky zabezpečila, ale dnes už je to jiné. Dal jsem to všechno do aut a dovolených. Pořád jsem v pohodě, žiju hezky, ale jednodušeji.
Návrat červeného Ferarri i estetiky videoher v loňském singlu Cameo.
Album Reborn jste přirovnal k pomalejší jízdě v autě. Řídíte teď pomaleji i na silnicích?
Rozhodně ano. Já si to tehdy opravdu užíval.
A název Reborn je tedy symbol nějaké větší osobnostní proměny, nebo se vám prostě jen líbilo to slovo?
To druhé. Šlo jen o to najít něco výstižného k návratu po celé dekádě. Vymýšlet název desky bývá dost otrava. Pro mě je to snad ta nejtěžší věc. Písní na desku vybíráte víc, ale název desky jen jeden a musí ji charakterizovat a upoutat. A já nejsem fanoušek dlouhých vět místo názvu. Líbí se mi jednoslovná jména alb.
Co si na svém aktuálním návratu na hudební scénu nejvíc užíváte?
V tuhle chvíli možnost zaskočit za Ellie Goulding. Přesun na hlavní pódium bylo milé překvapení, i když jsme museli narychlo měnit některé technické záležitosti ohledně show, ale věřím, že naše projekce na velké scéně vyniknou ještě lépe. Doufám ale, že Ellie bude brzy v pořádku!