Obrázek k článku RECENZE: Nejsmutnější Tove Lo ukazuje  více podob popu, ale klouže po povrchu
| Michael Švarc | Foto: Kenny Laubbacher

RECENZE: Nejsmutnější Tove Lo ukazuje více podob popu, ale klouže po povrchu

Své páté album Dirt Femme vydala švédská zpěvačka Tove Lo jako nezávislá umělkyně na svém vlastním labelu Pretty Swede Records. Dopřála si díky tomu hudební svobodu, která se projevuje větší zvukovou pestrostí, ačkoli ne úplně ku prospěchu věci.

„Na lásku nikdo neumírá, asi budu první,“ zpívá Tove Lo, která si už po prvním albu vysloužila titul nejsmutnější holky ve Švédsku, v úvodní písni No One Dies from Love. Ta hudebnici představuje v její klasické popové poloze, kde se mísí melodičnost, tanečnost a určitá tematická zachmuřenost. Jde o červenou nit, která celou zpěvaččinu tvorbu provází. Témata nešťastné lásky, zkrachovalých vztahů a sexu nechybí ani na albu Dirt Femme, jež zkoumá podobu ženství a ženskosti z mnoha různých úhlů – jednak z duševního a jednak z toho fyzického.

Tove Lo si tentokrát volí pestřejší výrazové prostředky pro vyjádření svých pocitů a myšlenek, v několika případech opouští syntetické zvuky a zkouší je nahradit živými nástroji, v tomto případě kytarami. V jiné písni se nechává inspirovat Madonnou, konkrétně zvukem jejího svůdného alba Erotica. Na jednu stranu je to příjemná změna a posun, jehož příčinou je bezesporu zpěvaččina nově nabytá hudební nezávislost, na druhou stranu však Tove Lo často klouže po povrchu bez toho, aby pronikla pod něj. 

Ve výsledku působí stejně nejjistěji ve chvílích, kdy se drží svého osvědčeného mustru a nevybočuje z něj. Méně je v tomto případě více a jednoduchost a důraz na silné melodie hrají ve prospěch alba. Velmi zábavným momentem je kromě úvodní No One Dies from Love také
2 Die For, kde zpěvačka sampluje chronicky známý song Popcorn, jehož cover mají na kontě i Muse, nebo bizarní zrůdnost ze začátku milénia Crazy Frog. S anglickým producentem
SG Lewisem pak dala Tove Lo dohromady dvě písničky, které kladou důraz na diskotékovou tanečnost – jedna z nich je o cunnilingu. 

Neotřelým momentem je také balada True Romance, v níž je hudebnice velmi naléhavá a v určitých momentech takřka skuhrá a láme se jí hlas. Obecně se však dá říct, že předchozí deska Sunshine Kitty měla o něco větší šťávu. Ne nutně co do tanečnosti a energie, ale disponovala přitažlivějšími písněmi se silnějšími hudebními motivy. Oproti tomu Dirt Femme působí jako celek lehce repetitivně, ačkoli i tady se najdou silné skladby. Jsou to z drtivé většiny právě ty, které sama zpěvačka představila jako singly. 

Tove Lo je ale obecně výraznější interpretka a bavička než silná autorka. Ne že by psát neuměla, ale její písně zkrátka potřebují živočišnost a živelnost, kterou jim dokáže poskytnout spíše živé provedení a upocený frenetický dav pod pódiem. Protože v tu chvíli vynikne onen sexuální náboj, který zpěvačka do své tvorby ve skutečně štědrých dávkách vkládá.

Verdikt: 82 %

Tove Lo se jako nezávislá umělkyně pokouší definovat různé podoby své tvorby.
Nejvíce jistá je ale v tom, co už předvedla na minulých deskách, protože zvukové odbočky jí ne vždy vyjdou.

Používáme cookies abychom Vám umožnili lepší procházení stránkou. Pro více informací si přečtěte Co jsou Cookies. Pokud budete pokračovat v procházení stránek, vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami.