Minulá deska Numbers byla pro MYDY v mnohém zlomová. Ztenčili na ní svůj původní název, když z něj odhodili slůvko Rabycad. Taky se vydali novým hudebním směrem. Z přímočarých a rozjuchaných tancovaček přešli k tvrdší a v mnohém temnější elektronice. Šlo o přirozený vývoj, během nějž se kapela postupně vymanila ze svých electroswingových začátků. Na bilančním půlkulatém V se ale MYDY po očku vracejí ke všem svým hudebním érám.
Výsledek je poněkud nesourodý a nekonzistentní, trochu neuchopitelný a rozkročený mezi dvěma hlavními vlivy. Vlastně pořádně neví, čím chce být – je to podobně taneční deska jako byla třetí řadovka M.Y.D.Y., nebo naopak trochu tvrdší synth pop jako studiovka Numbers? Od obojího trochu a ani jedno pořádně. Jako rekapitulující „best of“ je to asi v pohodě, jako deska, která má kapelu posunout zase o kus dál nebo vyšperkovat to, co od ní už známe, trochu necitlivý mišmaš.
Rozjezd je přitom kvalitní. Úvodní Skeleton Dance, která zve posluchače zpět na taneční parket, má šťávu i drajv a opravdu vzpomíná na to nejlepší z dosavadní tvorby MYDY. Následující Mess se vrací až ke zmíněnému electro swingu. Pak se ale vše začne trochu komplikovat. Dynamika se z velké části drží jen díky velkolepé produkci, ale jinak je řada písní přepálená, ukřičená a chaotická. Je to pop na efekt, jenž zní hustě a zvukově bohatě, ale postrádá trochu vnitřního života.
Je škoda, že mnohde kvůli tomu zaniknou zajímavé melodie, které tu rozhodně jsou, protože MYDY nejsou žádní amatéři. Vědí, jak bavit a jak si budovat svůj brand. Jejich rukopis je rozpoznatelný na první dobrou všem, kdo je alespoň minimálně sledují.
Album číslo pět jako by ale postrádalo větší soudržnost. A zároveň je škoda, že sem MYDY nezařadili i něco klidnějšího, co by trochu rozbilo tu hustou zvukovou masu. Jejich loňský singl Deafening Silence, jenž se na album nedostal, by tu posloužil dobře, protože nastínil zase další cestu, kterou by se kapela mohla vydat.
Deska V, nebo minimálně některé z jejích písní, bude bezpochyby dobře fungovat naživo. Na poslech z domova je ale trochu bezzubá.
Verdikt: 59 %
Na pátém albu MYDY rekapitulují a připomínají všechny své hudební tváře. Místo svěžího koktejlu je ale deska už trochu zvukově přepálená a kýčovitá.