Rozsáhlé album Zaklínání – smrt tyranům! ho představuje jako skladatele a klávesistu v jedné osobě. Sekundantem v jeho zvukových kreacích je tu sopranistka a herečka Helena Zaoralová. Jde o soubor Vodrážkových kompozic vzniklých v první polovině dvacátých let tohoto století. Většinou to jsou instrumentální, emocionálně silné, dalo by se dokonce říci, že vášnivé skladby pro syntetické klávesové nástroje.
Není to ani ambient, ani new age, dokonce ani netušíme, zda nejde zčásti o improvizace. Je to jakási bouře zvuků, která se na posluchače valí, a buď ho citově zasáhne, je-li na tento druh hudby připraven a naladěn, nebo po něm volně splyne kamsi do kanálu. Je to buď – anebo, podobně jako u většiny opusů soudobé vážné hudby. Paradoxně nejulítlejší, ale zároveň posluchačsky asi nejpřijatelnější skladbou je závěrečný Remix Smetanovy Vltavy, který zní jako soft techno verze národního klasického díla.
Helenu Zaoralovou slyšíme jen ve dvou skladbách. Zoufám a Zaklínání jsou ale vrcholy celého alba. Těžko najít přirovnání. Něco mezi Meredith Monk, Diamandou Galás a opusy, které napsal Vangelis pro Montserrat Caballé. Něco mezi, ale ke všemu dost daleko. Sedmapůlminutové Zoufám je postaveno na jediném, titulním slovu, zbytek tvoří vokalíza, která se pokouší komunikovat se zvukem Vodrážkova nástroje. Neuvěřitelné drama!
Druhou vokálně-instrumentální skladbou, v níž Zaoralová perlí, je titulní kompozice, údajně inspirovaná keltskou magií a zpívaná částečně v latině a doplněná poetickým českým textem. Skoro osmnáctiminutová árie s řadou různorodých instrumentálních meziher je možná až zbytečně dlouhá, ale Zaoralová s Vodrážkovou pomocí dokáže po celou dobu udržet posluchačovu pozornost a útočit na jeho city. Šílená skladba, volající po jakési nedefinovatelné revoluci proti jakýmsi nedefinovatelným tyranům působí skoro šíleně a jeden by se vůbec nedivil, kdyby v ní byla navíc ukryta nějaká tajemná magie.
Verdikt: 85 %
Snad se ještě sluší dodat, že většina Vodrážkových skladeb by se výtečně se svou emocionalitou uplatnila ve filmech. Bohužel, česká kinematografie do jeho tvorby ještě nedorostla.