A Reckoning do jisté míry spojuje jeden koncept a společná témata. Jsou jimi křehkost, zranitelnost, vypořádávání se se vztekem a obecně emocemi, které můžou být občas neúnosné a neuchopitelné. Z hlediska textů je to velmi osobní a citlivá deska, která má k tradičnímu popu na míle daleko. Ona k němu má tedy daleko i z hudebního hlediska. Není to až tak překvapivý twist oproti zpěvaččiným předchozím studiovkám, ale tentokrát je ten příklon k alternativě slyšet mnohem víc.
Tam, kde minulá alba disponovala proměnlivou dynamikou a gradací, tam se teď písně plácají v nevýrazné produkci. Z některých můžeme cítit inspirace Björk, jako u úvodní Save Me, ale na takové vyznění jsou písničky spíš než výstřední jednoduše rozvláčné, nudné a bez zajímavých motivů. Jakýkoli vzruch je v drtivé většině alba vyobrazen dost nenápadně.
Jako kontrastní protipól pak fungují skladby, které více než z minimalistického elektronického alt popu čerpají z hip hopu a R&B a které se jako jediné na desce postarají alespoň o nějaké vzrušující dění. Více to v nich jiskří, daří se jim lépe pracovat s proměnlivostí a i melodie jsou přece jen snadněji vysledovatelné a vystavěné. Celkově však desku z té bezbřehé nudy zachránit nedokážou.
Zpěvaččin příklon k větší alternativě může plynout z toho, že je A Reckoning první deskou, kterou vydala jakožto nezávislá umělkyně. Na přímočařejší skladby proto tentokrát nemusela klást takový důraz a udělala si desku, jež vyplynula z jejího nitra. Otázkou ale je, kolik dalších lidí, kromě Kimbry, takové album osloví a pohne s nimi. I fanouškům experimentálnějšího popu totiž může připadat jednoduše jen pomalé a nevýrazné.
Je škoda, že se Kimbra zcela vzdala identity, kterou s minulými deskami vybudovala. I s nimi se jí totiž dařilo být odlišná, do jisté míry výstřední, a přesto stále svá. A Reckoning je ale prostě obyčejná zhudebněná nuda, která se může vymlouvat na křehkost a citlivou osobní rovinu, ale to je tak nějak vše.
Verdikt: 55 %
Kimbra více než cokoli jiného rezignovala na písničky, které v sobě mají napětí. Její novinka je možná osobní, ale v tomto případě je to rovnítko k rozvláčné a rozblemcané nudě.