Selena Gomez a Benny Blanco se nedávno zasnoubili. Vyvolali tím iluzi, že společná deska nechá posluchače nahlédnout pod pokličku jejich hojně medializovaného vztahu. Opak je však pravdou a posluchači se nedozvědí zhola nic. V půlhodinové stopáži představují zpěvačka a producent, jenž v minulosti spolupracoval třeba s Halsey, Keshou nebo Edem Sheeranem, písničky, které sice nejsou vyloženě špatné, ale žádný extra náboj rozhodně nemají.
Selena Gomez je sympatické americké zlatíčko a nejsledovanější žena na Instagramu (v počtu sledujících ji předstihli jen fotbalisté Lionel Messi a Cristiano Ronaldo), zpěvačka je však spíše průměrná. A jelikož nevládne svébytným hlasem, rozhodla se do písní vměstnat aspoň emoce. V praxi to znamená, že jsou songy hojně položené na dechu. Zpěvaččin milý Benny Blanco to komentoval slovy, že Selena v podstatě vytvořila „whisper pop“ jakožto žánr.
Je to úsměvné, protože roztoužené vzdechy do písně mnohem lépe zakomponovali Serge Gainsbourg s Jane Birkin v nesmrtelném duetu Je t’aime moi non plus, a to už v roce 1967, o dvě desetiletí později s nimi dobře pracovala také Madonna v kontroverzní Justify My Love. Nemluvě o Billie Eilish nebo Laně Del Rey, které Blanco před několika lety produkoval píseň Love.
Minimalistický a melancholický styl Lany Del Rey se pro Selenu Gomez a Bennyho Blanca stal evidentně velkou inspirací i při práci na desce I Said I Love You First, už úvodní klavírní balada Younger and Hotter Than Me vliv americké hudebnice nezapře. A co teprve Cowboy, How Does It Feel to Be Forgotten nebo You Said You Were Sorry. Je pravda, že písničky to jsou hezké a melodické, obzvlášť když si v nich posluchač představí poněkud barevnější hlas Lany Del Rey. A to už si rovnou může pustit její původní tvorbu.
V mozaice písní spíše pomalého a středního tempa se nachází i několik dynamičtějších kousků, třeba Bluest Flame, kde se snoubenci pro změnu nechali inspirovat tanečním hyper popem Charli xcx. Těžko se pak dobrat k tomu, co na albu pochází skutečně z jejich hudebního nitra a co odráží jejich osobnosti. Inspirace a uctění hudebních vzorů jsou cnostné, doslovnost ale upozorňuje na nedostatek vlastních nápadů.
K čemu pak je, že deska sama o sobě není nijak špatná nebo vyloženě protivná? To, že se dobře poslouchá, je jedna věc, ale to, že po sobě zanechá minimální stopy, se v popu rovná rozsudku smrti.
Verdikt: 50%
Společná deska Seleny Gomez a Bennyho Blanca pokládá posluchačům jednu hlavní otázku: hádej, kdo jsem? A jen málokdo po půlhodině odpoví jmény dvou tvůrců, protože z nich je toho na albu absolutní minimum. I Said I Love You First žalostně postrádá vlastní osobnost.