Pamětníci dobře vědí, že v počátcích (a o deset let později pak načas i v odbočce Pustit musíš) byla členkou Dunaje zpěvačka Iva Bittová. Skutečnost, že Vladimír Václavek přepustil pozici u mikrofonu nové člence, tak nahrává spekulacím a srovnávání – ale jenom na zanedbatelnou chvíli. Velice brzy se totiž ukáže, že Jana Vébrová má ve svém projevu tolik jistoty, suverenity a charisma, že prostě jsou veškerá srovnávání zbytečná. Dunaj s ní získal nejen občerstvenou tvář, ale i další silnou osobnost, která má co předávat.
Nové album začíná se skladbou Ilegální tanečnice nečekaně tvrdě. Surový riff okamžitě vyvrací představu usedlých starších pánů, kteří si už jen užívají v minulosti získaného respektu a slávy. Ano, jsou tu všechna poznávací znamení kapely, ale zároveň až nečekaná energie, jakou bychom spíš čekali od tvorby dvacetiletých. Spolu s intenzivním zpěvem nové členky skladba až zaskočí svou naléhavostí a nekompromisností.
Následná Bažina pak nastavuje úplně opačnou, baladicky šansonovou tvář. Existencialistický text nabízí lahůdku pro intelektuály, kapela se nesnaží znít zcela odlišně, ale naopak si užívá svůj charakteristický zvuk i tvář. O to víc si ale hraje s momenty překvapení, nápaditě použitými zvuky, lichými rytmy, neotřelostí skladatelských postupů a propracovanými aranžmá.
Dunaj opět jako producenta oslovil Petra Ostrouchova. Ten měl tentokrát složitější pozici v tom, že se nahrávalo prakticky naživo, celá kapela včetně zpěvu. O to víc ale ukázal svou kreativitu ve výběru použitých nástrojů i schopnosti dostat z hudebníků to nejlepší. Celá nahrávka tak nejen oplývá fantastickou čitelností, kdy jsou jasně slyšet jednotlivé instrumentální linky, nic nezaniká a nic není zvukově utopeno, ale vše doslova hraje spolu a ani na studiovém záznamu nepozbývá koncertní energie.
Nálady i hudební nápady se prolínají v přirozeném toku, nic nevyčnívá, stejně jako chybí slabší místa. V praxi to ovšem má tu slabinu, že tu chybí tak výrazný hit, jako byla minule titulní Za vodou. Tedy skladba s jasným zpěvným refrénem a zapamatovatelnou písničkovou linkou. A to navzdory mnoha oduševnělým a posluchačsky vstřícným místům.
Těžko říci, zda album dokáže oslovit svou art-rockovou hudbou novou, mladší generaci posluchačů. Ale o tom, že ti zavedení a letití rozhodně mají důvod být spokojení a najdou si zde to svoje, nemůže být pochyb. Mnohovrstevnatá nahrávka, která odkrývá svoje trumfy až postupně, totiž rozhodně nabízí mnoho.
Verdikt: 78%
Album spojuje to tradiční a pro znalce Dunaje důvěrně známé s čerstvým a neokoralým. A spolu s novou zpěvačkou nabízí i novou kapitolu v historii kapely.