Jako předkapelu si pánové z Insanie přizvali skupinu Projekt XIII. Jak jsem zjistil prostřednictvím strýčka Googla, je to poměrně nová formace kolem Matěje Lipského (ex-Bratrstvo Luny), která se prezentuje jako gothic rocková, a která od doby svého vzniku stihla vydat dvě EPčka a debutové album Ad Radices Tegrum. Přestože jsem o kapele nic nevěděl a nic od ní neslyšel, sousloví gothic rock samozřejmě vzbudilo moji zvědavost. Z jejich poměrně dlouhého setu však mám více méně ambivalentní pocity. Kapela, kterou do jednoho tvoří zkušení a ostřílení muzikanti prokázala, že umí udělat dobrou písničku a nasázela do publika songy plné silných ústředních melodií a chytlavých refrénů. Písně postavené na v podstatě jednoduchých kompozicích, kterým širší rozměr dávala výborná instrumentace a zajímavé aranže. Ovšem přestože Projekt XIII nezapře inspirace u kořenů gothic rocku a u kapel jako The Sisters of Mercy nebo Fields of the Nephilim, je bohužel schopna tyto inspirace úspěšně utopit ke gothic rocku nepatřičným zábavovým hard rockem. Pominu-li několik málo pecek, které jako by vypadly z učebnice ghotic rocku, připadal jsem si při jejich setu, když ne jako na vesnické zábavě, tak určitě jako na motorkářském srazu. Nicméně, jak jsem mohl pozorovat, lidi pod pódiem to bavilo. A to je přeci jen asi to nejdůležitější.
Poté na pódium nastoupili Klíma, Tudy a BlackDrum vedeni kazatelem z podsvětí Polym. Peckou Chyby, co stihneš jen jedenkrát odpálili svůj set, který pro vystoupení v Akropolis doplnili o čtveřici nevergreenů, které do svého set-listu standardně nezařazují.
Co vlastně napsat o koncertě kapely, kterou znám a poslouchám v podstatě od jejího vzniku v roce 1987, včetně období, kdy byla, z důvodu zákazu tehdejším režimem, nucena fungovat v ilegalitě pod názvem Skimmed? O koncertě kapely, kterou jsem naživo viděl nesčetněkrát a o které vím, že je koncertní jistotou? Nemohu než to, že pánové dělají to, co dělají, po čertech dobře. A o tom, že si to nemyslím jen já, svědčí nejen jejich sbírka Andělů, ale i zástup věrných fanoušků. A ty, kdo jsi ještě na jejich koncertě ještě nebyl, věz, že Inasnia i naživo podává nadstandardně kvalitní výkon. A podala ho i v Akropoli.
BlacDrumm schovaný vzadu na pódiu za svojí bicí soupravou společně s zeširoka rozkročeným Klímou s basou zavěšenou proklatě nízko dávají povětšinou prasácky nabušený punkový rytmus tak, jak to umí málokdo. Vpravo na pódiu Tudy dodává songům barvu a uvolňuje prostor zpěvu plochami tvrdé elektroniky. A uprostřed charismatický Poly zlobí a kope kytarovými riffy a jokerovským hlasem (jak kdysi sám řekl) s verbální groteskností jemu vlastní tu zpívá tu rapově štěká sarkastické, cynické, ironické ale i nasrané texty. Přestože se toho na pódiu, co se pohybu týče, neděje mnoho, tak si Poly svými charakteristickými apoštolskými gesty rukou a svojí mimikou při zpěvu omotává publikum kolem často vztyčeného prstu. A celé to dohromady šlape jako namazanej pekelnej stroj, chrstá to pod pódium kýble testosteronu, vaří krev a do otevřených ran sype sůl.
Jak už jsem psal výše, tak koncert v Akropoli byl do jistém míry speciální. Nejen tím, že si fanoušci mohli zahrozit při skladbách, které kapela na koncertech normálně nehraje, jako Letíme dál, Neprojdou nebo Celestýna si pořídila otlučenej revolver (jejíž zařazení do set listu mě osobně potěšilo nejvíce). Ale i tím, že každý zahraný song byl doplněn působivou projekcí ve vizuálním stylu posledního alba GRRRotesky. Jen to podle mého názoru mohlo být celé víc nahlas.
Myslím, že všichni museli být spokojeni. Já jsem byl spokojen maximálně. Nejen díky koncertu samotnému, ale i proto, že je skvělé sledovat, jak je Insania po těch letech existence pořád ve formě a při chuti, jak neusíná na vavřínech, stále se snaží posouvat dál. A jak je schopna oslovovat i o mnoho mladší fanoušky, kterých v publiku nebylo málo. Přes to všechno mi to nestačilo, a ještě v autě na cestě po D1 do Brna jsem si přehrál výběr jejich pecek, které na koncertě nezazněly a hlasitě zpíval „Náš svět je podsvětí“. Protože je!
Verdikt 93%
Insanie, 18. leden 2024, Palác Akropolis, Předkapela: Projekt XII
