O albu Hvězdy, na kterém Jakub König ohodil masku, jsem po jeho prvním poslechu psal v článku obsahujícím i rozhovor s autorem. a mohli jste si také přečíst jeho recenzi z pera Josefa Vlčka. A já i Pepa Vlček jsme album hodně chválili. Proto jsem se na první setkání s písničkami, které obsahuje, v živém provedení oprávněně těšil. Neváhal jsem tedy a vypravil se na křest.
Večer otevřela Marie Puttnerová, která společně s kytaristou Petrem Uvirou předvedla několik písniček ze svého sólového alba Laila tov. Zpěvačka na albu prezentuje své autorské písně i zhudebněnou poezii Jana Zahradníčka či Vlastimila Třešňáka a představuje se na něm ve zcela jiné poloze, než ji známe například ze skupiny Jablkoň nebo z kolektivu Zvíře jménem Podzim. Dvoučlenné provedení jejích silných, mnohovrstevnatých a žánrově neuchopitelných kompozice znělo příjemně komorně, jemně a až kouzelně. Nechalo vyniknout jejímu charismatickému a bezprostřednímu zpěvu a skvělým kytarovým finesám. Marie Puttnerová a Petr Uvira se postarali krásný úvod večera.
Po vystoupení Marie Puttnerové v průběhu krátké přestávky velmi slušně zaplněný sál Paláce Akropolis potemněl a publikum se zraky upřenými na opuštěné pódium čekalo až na něj nastoupí Jakub König s kapelou. Ten však návštěvníky koncertu překvapil tím, tím že se objevil mezi nimi pod pódiem s třístrunnou akustickou kytarkou v rukou a písničkou Hvězdy na rtech. Teprve poté vystoupil na pódium s kapelou, kterou tvoří manželé Tereza Obermajerová (basa) a Tomáš Obermajer (bicí), Ondřej Mataj (kytara) a Štěpán Růžička (klávesy).
Písničky z alba Hvězdy naživo zněly trochu jinak než na nahrávce. Dílem to je pravděpodobně tím, že se na nahrávání podíleli jiní muzikanti, dílem tím, že to tak Jakub prostě má. Tak, že mu jde primárně o ty písničky a při živé produkci sice vychází z aranží, které znějí na desce, ale ne vždy úplně striktně. Provedení songů bylo o poznání alternativnější, možná introvertnější nebo civilnější, ale tak či onak to velmi dobře fungovalo směrem do publika.
Když zněly skladby jako Nádech nebo Tatínci, jako by byli všichni přítomní, Jakub, kapela i publikum, opravdu ze stejné matérie. Asi nejen pro mě bylo překvapením, že zazněly i staré dobré známé melodie písniček Sametový slunce a Tajná 145 z repertoáru někdejší Jakubovy kapely Obří broskev. Opravdu jsem si nemyslel, že někdy uslyším tvorbu této mé oblíbené skupiny naživo a potěšilo mě, že do setlistu koncertu velmi přirozeně zapadly.
Bez zajímavosti není ani provedení samotného křtu alba, u kterého nemohl chybět jeden z jeho producentů Petr Ostrouchov. Album bylo totiž sympaticky pokřtěno vibrujícím zvukem, zvukem vyluzovaným publikem pod Jakubovou taktovkou. A stejně jako byl sympatický křest, byl sympatický celý koncert. Mělo to hloubku a bylo to o písničkách, o muzice a souznění. Jasně, byl to teprve druhý koncert Jakuba Königa se skupinou, kterou nazval Hvězdy. Ještě si vše potřebuje trochu sednout. Ale i tak to byl jeden z těch kouzelných koncertů, při nichž člověk zapomene a starosti všedního dne. Koncert, který ozářil temnotu světa okolo nás lidstvím.
Verdikt: 81%
