Pětičlenná skupina Hard to Frame byla založena v roce 2013 kolem autorů hudby Ondřeje Černohorského a Venduly Černohorské, kteří spolu dříve hrávali ve funky a ska kapele Sek Jsi Bombónky a samostatně prošli i dalšími skupinami v podstatě napříč žánry. Kapela na sebe nejdřív upozornila v roce 2015 debutovým EP Out of Frame a singlem Dreamy Eyes, který zabodoval například v hitparádě Velká sedma na Radiu 1. To je dostalo do širšího povědomí a umožnilo zahrát si i na festivalech jako Beseda u bigbítu, Colours of Ostrava nebo Metronome. V roce 2017 ze skupiny odešli zpěvačka a basák a došlo k obměně sestavy.
Od té doby až do současnosti kapelu Hard to Frame tvoří Ondřej Černohorský (synťáky), Karolina Tremko (zpěv), Lukáš Horký (synťáky, saxofon), Samuel Barcík (baskytara, bass synťák) a Adam Dzuro (bicí).
Od svých počátků se Hard to Frame prezentovali jako kapela, která dělá drum’n’bass nebo dubstep, ale postupně se z tohoto žánru začala vymaňovat, překračovat jeho hranice a přimíchávat další vlivy. To se sice začalo projevovat již na debutovém albu Ghosts vydaném v roce 2019, ale naplno to vyhřezlo až na druhém albu Plastic Stars vydaném v loňském roce.
Hluboké beaty inspirované ve zmíněném drum’n’bassu, dubstepu nebo minimalistickém technu na něm doplnila pestrou kombinací elektronické a akustické hudby s prvky jazzu a někde i ambientu, což učinilo muziku daleko barevnější. Když do této palety barev ještě přidáme jazzové odstíny Karolinina křehkého zasněného hlasu a vyzrálý nezaměnitelný zvuk nahrávky, vyjde nám opravdu pozoruhodná hudební kompozice, rozuměj nahrávka.
Jazz na vás při poslechu nevyskočí na první dobrou, neboť je tam zakomponován velmi citlivě a smysluplně. Nejpatrnější je asi ve zpěvu, což jistě pramení z toho, že Karolina je vystudovaná jazzová zpěvačka. Samozřejmě že oproti předchozím nahrávkám výrazně ubylo tanečnosti a přístupnosti jednotlivých tracků na úkor potřeby soustředěného poslechu, ale to já osobně kvituji s povděkem.
Bohužel se mi do vydání tohoto článku ještě nepodařilo zajít si poslechnout Hard to Frame naživo (budu to muset co nejdříve napravit), a nevím tedy, jak nové album na posluchače působí na koncertech. Nezbylo mi než se Ondřeje a Karoliny zeptat, zda mezi prvním a druhým albem zaznamenali nějakou změnu ve vnímání jejich muziky. „Posun určitě je vidět. Původní věci byly hodně taneční a lidi na koncertech opravdu často tancovali. Ale na druhé desce už taneční vlastně nejsme. Ale zase je to zajímavé posluchačsky. I na koncertech řada lidí spíš soustředěně postává, poslouchá, a jak doufáme, objevuje si v hudbě to svoje,“ odpověděli po pravdě. „Ale pořád se setlist snažíme míchat tak, aby v něm bylo od každého něco. Nikdo se nemusí bát, že na našem koncertě bude jenom sedět na židli a poslouchat.“
Co se týče plánů do budoucnosti, má kapela Hard to Frame, vedle toho, že by samozřejmě chtěla hrát a představovat tracky z nového alba na koncertech a festivalech, již dnes v plánu vydat další album. „My jsme v minulém roce dělali takový instagramový seriál #beatoftheweek. Každý týden jsme postovali asi minutový hudební skeč, který někdo z nás vymyslel, doplněný o jednoduché video. Z těchto skečů bychom chtěli vybrat to nejlepší a z tohoto materiálu vydat desku, která se pravděpodobně bude taky jmenovat Beat of the Week. Jednotlivé singly budeme postupně vydávat na Spotify. Bude to takové kontinuální zakončení toho instagramového projektu, který začal v loňském roce,“ vysvětluje Ondřej.
Při poslechu skvělého alba Plastic Star bude určitě zajímavé sledovat, s čím novým nás Hard to Frame překvapí příště. Doporučení Headlineru si každopádně za rámeček dát mohou.