Obrázek k článku „Jsme jako romance ze 17. století na Tinderu.“ Ostrava zažije unikátní spojení tchajwanských hudebnic
| Honza Vedral | Wind Music, Huang Yi-Feng

„Jsme jako romance ze 17. století na Tinderu.“ Ostrava zažije unikátní spojení tchajwanských hudebnic

Představte si trosky vesnice zničené tajfunem. V nich ženy, zpěvačky – vlastně sbor, který zpívá prastaré písně svého kmene. Je to vokální skupina Taiwu Ballads Troupe, odkaz tradice a starého světa. A právě té cestu překvapivě zkřížila dýdžejka Dungi Sapor, která svými beaty patří do současné klubové scény. Výsledek jejich spolupráce bude letos také poprvé k slyšení na ostravském festivalu Crossroads.

Před jejich tuzemskou premiérou jsme si povídali o tom, jak se z tradičních obřadních zpěvů může stát tanec, co se stane, když do svatební písně zasáhne elektronika, a proč má smysl zkoušet věci, které na první pohled nejdou dohromady.

Pocházíte z velmi odlišného hudebního prostředí – tradiční vokální soubor a elektronická scéna. Co vás svedlo ke spolupráci?

Taiwu Ballads Troupe: Pocházíme z kmene Paiwan z vesnice Taiwu na jihu Tchaj-wanu. Už od třetí třídy jsme se učily tradiční zpěvy od našeho učitele Camake Valauleho. Založil pěvecký sbor, do kterého jsme vstoupily a zamilovaly si hudbu našich předků. Tři roky nato náš domov zasáhl tajfun Morakot. Přišly jsme o školu a musely se stěhovat mezi náhradními kampusy. Přesto jsme každý týden zpívaly dál – hudba nás držela pohromadě. Naše písně nás pak dovedly až do Japonska, kde jsme zpívaly pro oběti tsunami v roce 2011. A díky producentce Judy Wu z labelu Wind Music se naše nahrávky dostaly dál.

A pak nás loni na festivalu World Music @ Taiwan kurátorka Peiti Huang představila DJce Dungi. Reakce publika byla skvělá – a tak vznikla tato naše v pořadí teprve druhá spolupráce.

Dungi Sapor: Pro mě je to hlavně radost. Když je inspirace, není třeba nic komplikovat. Prostě to zkusíme.

Jak vypadalo vaše první setkání?

TBT: Než jsme poprvé vystoupily s Dungi, poslouchaly jsme její hudbu. Její elektronický styl byl úplně jiný než náš – právě to nás nadchlo. Už jsme spolupracovaly s orchestry, rockery i čínskými tradičními ansámbly, ale elektronika pro nás byla novinka. Výzva, ale i příležitost. Při vystoupení publikum skvěle reagovalo a ukázalo nám, že i tradiční zpěvy můžou zaznít nově. Posunulo nás to dál.

Dungi: Festival nás spojil. Ráda propojuji domorodé jazyky s elektronikou – a dlouho jsem snila o tom, jak zakomponovat tradiční zvuky do své tvorby. Tak jsem do toho šla.

Popište moment, kdy jste si řekly: tohle funguje!

TBT: bylo to hned poprvé, kdy jsme kombinovaly zpěv s elektronikou – opravdu nás to hudebně posunulo. Zatímco tradiční zpěv Amis je spíš improvizovaný kontrapunkt, Paiwan harmonizuje. A většina našich písní je pomalá, lyrická, bez rytmu – Dungi hraje naopak velmi rytmicky. Jako byste dali romanci ze 17. století na Tinder.

Zpívaly jsme tehdy v domorodých jazycích Paiwan a Amis, a i když lidé nerozuměli, stáli, zvedali ruce a tančili. Řekly jsme si: tohle je ono. Hudba překračuje čas i jazyk.

Dungi: Zajímavé bylo, jak se oba světy spojily. Pracujeme totiž i na vizuální stránce a propojení s publikem.

Co čeká české návštěvníky na Crossroads?

TBT: Uslyšíte naše tradiční nástroje – zpěv a nosní flétnu. Vezmeme vás na výpravu přímo do srdce naší kultury. A pak přijde Dungi a vše se přenese do současnosti. Tradice a současnost spolu žijí.

Dungi: Vizuálně to bude silné – spojí se obřadnost zpěvu a elektronický beat. Něco připravím předem, ale velká část bude živá.

Co vlastně chcete tímto vystoupením říct?

TBT: Naši předci neměli písmo. Písně jsou naše paměť. Každá vypráví příběh. Zpíváním se učíme, kdo jsme. Rády sdílíme. Tímto vystoupením sdílíme naši kulturu s novým publikem.

Dungi: Hudba je most. Nejpřirozenější způsob spojení.

Připravovaly jste něco speciálně pro české publikum?

TBT: Naše tradiční oděvy se nehodí k tamci. Ale hudba Dungi nás rozhýbala. Lehce jsme upravily kostýmy a přidaly jednoduché taneční prvky, což je pro nás výjimečné. Těšíme se i na setkání s místními hudebníky.

Dungi: Věříme, že i u vás hudba rezonuje a povede se propojení s publikem.

Jaké to je představit domorodou kulturu v zemi, kde o ní většina lidí nikdy neslyšela?

TBT: Každá naše píseň má svůj účel – svatby, pohřby, slavnosti. Je to víc než hudba – je to náš každodenní život. Sdílet to na mezinárodním festivalu je dar. Není to jen koncert. Je to sdílení.

Dungi: A taky čest a potvrzení naší identity.

Plánujete další spolupráce v Evropě?

TBT: Tato show vznikla speciálně pro Crossroads. Ale kdyby byla příležitost, rády budeme pokračovat. Hudba nemá hranice. Navazujeme na odkaz našeho učitele Camakeho Valauleho. Po jeho smrti učíme děti v naší vesnici zpívat. A sdílíme s nimi svět, který jsme zažily.

Dungi: Doufám, že tohle je začátek. Chci dál vystupovat i zkoušet nové spolupráce.

Co vás čeká po festivalu?

TBT: Evropa má pro nás zvláštní význam. První zahraniční turné bylo právě tady – Belgie, Francie, Německo, Lucembursko, Estonsko. Zaselo to v nás touhu vracet se. Nikdy nezapomeneme, jak po hodině tradičního zpěvu celé publikum povstalo a tleskalo. Jedna žena nám řekla: „Ve vaší hudbě jsem viděla vaši vesnici, vítr, hory, kulturu.“ Dodnes nás to drží.

Dungi: Chystám se na Amsterdam Dance Event. Chci se dál učit a hledat nové cesty.

A na závěr nám řekněte jednu skladbu, která vás nejvíc vystihuje?

TBT: Uwalaiyui (Svatební píseň). V minulosti byla vyhrazená jen šlechtě. Často jí začínáme koncert – představujeme se, odkud jsme a ke komu patříme. Ukazuje, kdo jsme.

Dungi: Where Im From (feat. Tjaka). Nese v sobě moudrost předků a výzvu, abychom se znovu spojili se svými kořeny.

Taiwu Ballads Troupe & Dungi Sapor na Crossroads

Tchajwanská vokální skupina Taiwu Ballads Troupe a DJka Dungi Sapor vystoupí na festivalu Crossroads v sobotu 21. června v 15:00 na Alšově náměstí. Společně předvedou jedinečné spojení tradičního polyfonního zpěvu a moderní elektroniky.