Červen a červenec patřily fotbalu. A protože letošní Euro moc záživných zápasů nepřineslo, pojďme si představit takového hudebního levobočka evropského šampionátu. Discofoot, tak zní oficiální název originálního představení, během něhož se tančí fotbal. Čtete dobře. Vznikl během konání Eura ve Francii v roce 2016, kde tamní taneční soubor Ballet de Lorraine vymyslel a během turnaje odehrál několik vystoupení. Z vtipné kuriozity se stal virál a následně fenomén, který jeho tvůrcům vydržel mnohem déle než jako sranda na jednu sezónu. Ballet de Lorraine hraje discofoot dodnes, především během divadelních prázdnin a na tanečních festivalech.
Pravidla jsou jednoduchá, dva týmy o dvanácti tanečnících hrají fotbal. Ovšem pozor, nesmí se běhat. Míč lze do sítě umístit jen tanečními kroky. Hlavní rozhodčí hlídá hru, tři jeho asistenti místo hry hodnotí taneční pohyby a celkový dojem. Během zápasu můžou udělit až šest bodů, které se po závěrečném hvizdu přičtou ke gólovému skóre. Takže zvítězit může i tým, který na góly prohrál, protože svého soupeře zkrátka „přetančí“. A kromě běhu je zakázáno i stát. Hodnotí se přece tanec, takže hráči musí být neustále v pohybu a něco předvádět i během pasivních okamžiků, například během soupeřovy oslavy gólu. Tančí se pořád. Při nástupu, během hry, o poločase i po závěrečném hvizdu. Dohromady má tak představení okolo hodiny a je to jedna velká taneční improvizace, kde hráči dění na hřišti ovlivňují tancem a tanec se naopak neustále mění podle dění na hřišti.
V současnosti je discofoot pořád doménou tanečního souboru Ballet de Lorraine, který s ním občas vyrazí i do zahraničí. Ale začínají se objevovat první náznaky šíření. Na TikToku najdeme videa dětí předvádějících taneční triky s míčem, na netu se řeší úprava pravidel pro menší soubory o velikosti party kamarádů, francouzská televize dokonce přinesla reportáž, kde členové Ballet de Lorraine učí discofoot amatérské gymnasty všeho věku, od dětí po důchodce.
Discofoot se mi líbí moc. Na první pohled vypadá jako kuriozita, výstřelek pro pobavení v době, kdy je těžké vymyslet něco nového. Ale ten potenciál je tam obrovský. Ballet de Lorraine tančí na klasické disko od Donny Summer po Wild Cherry. Jak jinak, Francie měla historicky k tradičnímu americkému disku nejblíž a stala se díky tomu už v sedmdesátkách kolébkou evropské taneční hudby. Ale představte si, kdyby se v discofootu konalo vlastní Euro. Přidali by se Italové, kteří do evropské taneční hudby přispěli v osmdesátkách s italodisco, Angličani by přijeli s pořádným ravem, Němci by zkusili vyhrát s tanečky na eurodance a do toho by vlítli seveřani se současnou house music. To by byl turnaj, panečku!
A taky navrhuju, aby měla naše fotbalová reprezentace své taneční béčko, kam pošle zlobivé hráče, aby si to u diváků napravili. Dostals zbytečnou červenou? Příští zápas budeš trsat! Vidět Tondu Baráka, jak se snaží protančit hřištěm za melodie písně Funkytown, tak to má u publika vyžehlené do minuty, to vám garantuju…