Obrázek k článku GLOSA: Patří držitel cen kritiků spíš do Hudebních masakrů? Mat213 budí rozpaky
| Jarda Konáš | Foto: Ceny Vinyla

GLOSA: Patří držitel cen kritiků spíš do Hudebních masakrů? Mat213 budí rozpaky

Letošní ceny hudební kritiky Apollo jsou rozdané. Zatímco desku roku pro Lazer Vikinga asi bude rozporovat málokdo, singl roku pro 7teen od hudebníka říkajícího si Mat213 znovu otevírá debatu o relevanci hudebních cen.

Pro Mata213 (občas uváděn i jako mat213) to nebyl první triumf, už před dvěma měsíci získal Vinylu v kategorii objev roku. Bývá označován za „digitálního písničkáře“, což folkařům bude znít jako oxymóron, ale máme 21. století, tak proč ne. Pokud jste 7teen, podle úzké poroty hudební ceny Apollo singl roku, ještě neslyšeli, zkuste si ho alespoň na chvíli pustit, než budeme pokračovat. To se musí pro úplnost dalších řádků slyšet.

Je to píseň, která na první poslech vyvolá emoce, posluchač má už po pár taktech jasno, jestli mu to připadá jako skvělý fór, zábavná diskoška, dotažený hyperpop nebo prostě jenom příšernost, kde se splašil autotune a text na úrovni základky bolí poslouchat.

Na začátek diskuze platí zlaté pravidlo všech podobných kontroverzí: hudební ceny si může založit a rozdávat kdo chce a jak chce. Jak v porotě Vinyly tak Apolla ovšem sedí lidé, jejichž přehled o scéně nejde (většinou) zpochybnit, a tak je třeba brát výsledky jako určitou výpověď o tuzemské aktuální hudební tvorbě. Jenže je tomu opravdu tak? Co tedy o české scéně vypovídá, když je 7teen vyhlášen singlem roku? Co když to někdo obrátí a bude oponovat, že se z porotců staly party od reality odtržených chytrolínů, kteří raději ocení obskuritu, aby ukázali, jak moc dokážou jít proti vkusu velké části publika? Nevysílají tím náhodou elitářský vzkaz: tohle je fakt kvalita a pokud to nechápete, tak tomu nerozumíte? Na to se dá ale zase kontrovat: není právě tohle údělem hudebních kritiků, aby ignorovali trendy a většinový vkus a hrábli daleko hlouběji? Ano, nejspíš to je jejich údělem a řada z nich tak svou práci vnímá. Jenže když z té hloubky, ze všech těch skvělých singlů, které vloni vyšly, vytáhnou do záře pozornosti zrovna 7teen, nerozporují tak sami sebe, svou roli v porotě a zároveň celou hudební cenu?

Bude zajímavé sledovat, jakou diskuzi vyzdvihování a oceňování (teď už můžeme mluvit v průběžném čase) Mata213 vyvolá. Osobně se přikláním k názoru, že ta skladba je příšernost, neposlouchatelný paskvil. Respektuji názor, že v Česku konečně někdo dělá dotažený hyperpop a ještě dokáže být nad věcí. Je pro mě naprosto v pořádku, pokud to tak vidí dostatek porotců, aby se nakonec shodli na udělení ceny.

Ovšem ať se na mě lidé ve Vinyle a Apollu nezlobí, ale tohle fakt není nic nového. Mat213 nepřináší nic převratného a Česko neobjevuje hyperpop. Kdysi dávno jsem dělal Hudební masakry, strávil jsem několik let mapováním odvrácené strany tuzemské hudební scény a kluků, co to zkoušeli se stejnou muzikou jako Mat213, se vyloupnul za tu dobu alespoň tucet. Pat Crycheer, Dave Větrovec, Neny, ti všichni měli podobné diskoškové ptákoviny a dneska si na ně nikdo nevzpomene. Ani tehdy moc nezazářili a působili jako kuriozita, která na scéně neměla šanci. Teď přišel Mat213, zní úplně stejně, ale kolega Wlado ho pouští na Radiu 1, Pavel Turek o něm píše v Respektu, na Vinyle ho vyhlásili objevem roku, na Apollu dostal cenu za singl roku. Jak je to možné?

Třeba jsem jen otupěl a vkládám rovnítko někam, kde nemá co dělat. Třeba se změnila doba a vstoupili jsme do éry, kdy je tato hudba považovaná za hodnotnou a obohacující. Ale nemůžu si pomoct, vyhlásit 7teen singlem roku mi připadá jako omyl. Dávalo by to smysl jako trolling, jako sabotáž hudebních cen a jejich relevance. Nebo je to opravdu tak geniální a mně jenom ujel vlak. Nebo spíš tramvaj, abych se držel poetiky písničky.