Nemyslím si, že byl dobře zvolený prostor – Roxy má svoje limity a stejně tak i ČT. Zabrat prakticky půl Dlouhé přenosáky a pak odvysílat tak tristní zvuk? Zvlášť když většina vystupujících jela v podstatě na half playback? Neříkám, že Česká televize neumí nabírat koncerty. Jenže současná hudba potřebuje něco jiného, a tak hudební stopa, která šla ven, byla tragická.
Nejdřív ale pozitiva. Adam Mišík – ať si o něm myslíme co chceme, tady se ukázal jako možná největší překvapení večera. Zaujala jeho precizní angličtina i projev – sice by nás nejradši všechny pochcal, ale tohle se mu povedlo a v roli průvodce večerem působil prostě tak, jak měl. Suverénně a dobře.
Jenže o to tu nešlo. Ten, kdo vybíral hudebníky do českého kola, by se měl vážně zamyslet nad svým počínáním. Vždyť tohle nemá smysl! Když už vylezeš ven s tím, že jsi místo pěti uskupeních vybral sedm, protože jsou všichni tak úžasní, měli by ti zpěváci a zpěvačky umět naživo alespoň trochu intonovat! Protože jinak se stane přesně to, co v pondělí.
To, jaký je Lenny je na české scéně úkaz, se pak ukáže ještě ve větším rozdílu. Ostatní prostě a jednoduše strčila do kapsy – je vyhraná, má super kapelu a tým, umí zpívat, na pódiu působí přirozeně a nenuceně. Nedělá ze sebe při rozhovorech diblíka. A navíc má písničku, co příjemně graduje a funguje. Když nastoupila na pódium, vypadalo to, jako kdyby do české fotbalové ligy přijel hrát jedno kolo Bayern Mnichov. Ostatní prostě nestačili.
A to bohužel platí i pro pražskou kapelu Mydy, která zahrála důstojně a do Eurovize by mi navíc pasovali asi nejlépe. Ale předvedená píseň mi až příliš něco připomíná. Dívám se směrem k nedávným italským vítězům… Ale i tak uznávám, že přerod v marching band – jakousi pochodovou kapelu vedenou skvělou Žofií Dařbujánovou, mě vlastně bavil. Tak má, sakra, vypadat vystoupení. Pokud se chceš dostat někam ven, nemůžeš jen stát u stojanu a kvílet, případně tedy poskakovat po celém pódiu a položit se do toho tak, že nedáš ani tón. Navíc pokud už v půlce první půle tří minutové písně funíš jak divoký kanec, co jde z bukvic, je výsledek pro diváka tristní... Není třeba být adresný, výkony se zkrátka krom Lenny a MYDY nepovedly nikomu. A neznámá jména pravděpodobně zase zůstanou v zapomnění.
Co hudebníkům nepomohlo už vůbec, bylo publikum – ano vstup byl zadarmo, ale sakra někdy to spíš vypadalo že zpěváci a zpěvačky zpívají před terakotovou armádou se sem tam zvedlým telefonem nad hlavou... Na druhou stranu je pravda, že „soutěžící“ nedali publiku moc příležitostí se hýbat. Nebylo na co.
Můj názor na hudební „maškarádu“ jménem Eurovize je veřejně znám – i tak ale chci, aby nás tam, sakra, reprezentovalo něco, za co se nebudeme muset stydět... A to co jsme viděli v Roxy v drtivé většině ostuda byla.
PS: Největší perličkou přenosu pro mne byl hlas Dany Hábové – tato paní mne provázela svými simultánními překlady celé dětství ať už v Hrách bez hranic (což je vlastně podobný koncept jako Eurovize, jen tady se místo skákání v molitanových kostýmech zpívá před velkou drahou led obrazovkou) a nebo dalšími soutěžemi. To, že jsem po letech opět slyšel její hlas mne donutilo u této estrády vydržet. Přeji paní Hábové pevné zdraví!