Obrázek k článku Feedback aneb zrecenzujeme všechno: Nomura je kapela, co to má v hlavě i v rukách
| Redakce | Foto: Nomura Press

Feedback aneb zrecenzujeme všechno: Nomura je kapela, co to má v hlavě i v rukách

V rubrice Feedback redakce Headlineru postupně recenzuje všechny vaše nahrávky, které nám pošlete. Jak se nám líbily nahrávky kapel Nomura, Adventures, Bokom okolky a Digästorcie?

Nomura – Headliner doporučuje

SelfIgnition (singl)

Když od prvních sekund slyšíte, že má kapela něco v hlavě i v rukách, je to vždycky příjemný zážitek, ať už jde o „ten váš“ žánr, nebo ne. A tohle je i případ olomoucké kapely Nomura. Nemůžu říct, že odpovídá stoprocentně mému hudebnímu vkusu, ale ohromně mě baví, jak jí to hraje. Žádné stopy provinčního zvuku, žádná riffáž okresního přeboru, naopak hudebně vyzrálé a daleko přesahující tuzemský rybníček. Žánrově se Nomura pohybuje po moderně progresivní trase a sbírá při tom něco z djentu, metalcoru i hardcoru. Výsledná koláž hraje jak blázen a především se pohybuje kupředu v tak nakažlivém groovy rytmu, že to rozvlní i parkety v obýváku. Moc hezká práce od lidí, kteří evidentně vědí, co teď frčí a dokážou k tomu přidat svůj pohled. Kapela s názorem, jak se říká.

Radek Pavlovič

Adventures

Split Ends (singl)

Kapela kolem herce a zpěváka Adama Hoskovce jako předzvěst alba vypustila singl nazvaný Split Ends. Původně jej měl produkovat Nèro Scartch z kapely MYDY, ale ten se z rodinných důvodů ze spolupráce s kapelou stáhl, a tak se práce chopil známý multiinstrumentalista Matěj Belko. Jak to dopadlo? Jako příjemný indie rock – jednoduché bicí a šlapající basa dávají skladbě solidní základ, na kterém staví kytarová vyhrávka a celé to drží jednoduché, ale úderné klávesy. Zpěv Adama Hoskovce se může na první dobrou zdát trochu afektovaný, to můžeme dát za vinu jeho divadelní a herecké průpravě. Ono to tak to prostě bývá, že herci mají projev trochu na sílu. Ale s každým dalším poslechem mě ten pocit opouštěl a ve finále mě jeho výraz docela baví. A co mě bere nejvíce, je jeho práce s falzetem hned v úvodu písničky. Split Ends je příjemný obyčejný indie rock – sloka refrén sloka refrén refrén refrén. Ten ke konci skladby, která trvá něco málo přes tři minuty, už může působit kolovrátkově, ale zase je dobře zapamatovatelný a okamžitě bych se jako fanoušek na koncertě chytnul. Uvidíme, s čím dalším kluci z Adventures přijdou. Nezlobil bych se, kdyby do toho trochu víc řízli…

Vladimír Sejk

Bokom okolky

Sebeirónia, 2022 (album)

Skate-punk na Slovensku? Nevídané – neslýchané! Bohužel tím moje nadšení z kapely Bokom okolky končí. Kdo by čekal létem provoněný a odřeninami z prken na rychlých kolečkách nasáknutý punk ve stylu SUM 41, The Offspring či NOFX, bude stejně jako já zklamán. Hudebně je těleso evidentně dobře sehraná parta, ale netrpí zvláštní muzikální originalitou. Riffy jsou generické, stavby celých písní předvídatelné a to všechno korunuje vokál, který upoutá jen tím, že je nepříliš zvládnutý (slušně řečeno). Slovenština rovněž (pravděpodobně jako čeština a jiné jazyky mimo anglofonní sféru) není jazykem skate-punku ani při troše, ani při hodně velké představivosti. Obsah textů se mi zdá na celém projektu nejvyváženější – i když se často ztrácím a vůbec nevím, o čem se vlastně na albu Sebeirónia zpívá. Zdá se mi, že Bokom okolky nechtějí posluchače zatěžovat přílišným složitým světem politických rozkolů a společenských problémů, což bývá tradiční náplní punkových textů a prostě předkládají nekomplikované, místy generické a někdy nesrozumitelné texty. Ale nejsem rodilý mluvčí, a i když mám Slovensko velmi rád, je možné, že některé jemnější narážky a nuance v textu nemusím chápat správně. Sečteno podtrženo: tohle vás skejtovat nevyžene, dle mého by to nefungovalo ani jako podkres ke skejtovému videu. Jedině, že by skateři v těch scénách jen padali…

PS: Kapela prý existuje 22 let – bohužel to opravdu nikde není slyšet.

Dód

Digästorcie

ÄP (EP)

Jak jsem se dopátral, slovenská kapela Digästorcie vznikla v roce 2018 v Bratislavě a ÄP je jejich debutové EP. Nahrávka obsahuje čtyři songy, tři ve slovenštině a jeden s anglickým textem. Jedná se o hravou, pestrou a současně v podstatě docela tvrdou muziku, za což může zejména časté využívání zkreslené kytary vycházející z různých hudebních vlivů. Do těch čtyř songů se jim podařilo nacpat spoustu věcí: pop, blues, artrock nebo i současnou rockovou nezávislost, přičemž tyto vlivy se jím daří míchat hodně neotřele. ÄP je originální, hodně silná a kompozičně vyspělá nahrávka a Digästorcie hodné zajímavá alternativně rocková kapela, kterou stojí za to sledovat. A to i proto, že vůbec netuším, jakými hudebními směry se mohu ještě vydat a jakými hudebními vlivy nás ještě překvapit. Každopádně je chci slyšet naživo.

Marek Reinoha

Chcete, abychom zrecenzovali vaši nahrávku? Přihlaste ji do rubriky Feedback. Pravidla jsou jednoduchá. Zrecenzujeme všechno.