Jádro skupiny teige tvoří manželé Adam a Veronika Sirotkovi. Právě oni stojí i za studiovou podobou debutového alba nazvaného květiny nonstop, které vznikalo postupně a dlouho, a stejně přirozeně, jako se formoval jejich společný hudební jazyk.
Adam s Veronikou se znají už od gymnázia, kde spolu působili ve sboru. Ona zpívala, on hrál na kytaru. Po přestěhování za studii do Prahy začali psát písničky a vystupovat jako teige.
„I když už jsme měli materiál na celé album, dlouho jsme odkládali rozhodnutí nahrát ho. Na vysoké škole nebyl čas ani finance a pořád jsme si říkali, že dokážeme napsat ještě lepší písničky,“ popisuje Adam. V určité chvíli ale absence nahrávky začala kapelu omezovat, a tak se rozhodli do alba investovat a oslovili producenta Tomáše Havlena. „Tomáše jsem znala ze svého působení v Margo, kde jsem nějakou dobu zpívala spolu se sestrou Anetou Martínkovou. A protože jsme s Adamem spíš akusticky založení a chtěli jsme naši hudbu propojit s elektronikou a Tomášovými softwarovými dovednostmi, oslovili jsme ho ke spolupráci,“ vysvětluje Veronika. „A také jsme chtěli, aby ta nahrávka, přestože jsme ji nahrávali jen sami dva, zněla jako kapela,“ doplňuje Adam.
Společně s Havlenem, bubeníkem Jakubem Švejnarem a Gaexem, který se postaral o master, vytvořili album obsahující deset alternativně dream-popových písní. „Vždy jsme chtěli psát písničky s klasickou formou, takže je v tom pop, ale zároveň nás to táhne k melancholii a alternativnějšímu zvuku,“ říká Veronika. A přesně tenhle dualismus je na desce velmi příjemný, melodie, které se vám nenápadně usadí pod kůží a zvuk, který si nenárokuje pozornost silou, ale trpělivostí. Výsledkem je sebevědomý debut s výborným zvukem, kde se syntezátorové plochy přirozeně prolínají s kytarovými linkami a výrazným ženským vokálem. Velkou předností alba jsou texty. Jsou české, nepatetické, a přitom mají odvahu otevřít témata pozdního dospívání, odcházení z maloměsta, hledání hranic mezi realitou a vysněnou krajinou. Tohle jsou písně, které vás nezasáhnou refrénem, ale tím, jak dlouho ve vás po poslechu zůstávají. Povedená coververze Hvězdy na vrbě navíc ukazuje, že teige dokážou vzít známou věc, s respektem ji přetvořit po svém, a dát jí novou, trochu zasněnou perspektivu.