Obrázek k článku Šéf festivalu Beseda: Bigbít je tu pořád. I letos počítáme s překvapením
| Marek Reinoha | Na snímku Black Country, New Road, foto: Holly Whitaker

Šéf festivalu Beseda: Bigbít je tu pořád. I letos počítáme s překvapením

Festival Beseda se každoročně koná v krásném prostředí topolového hájku v Tasově nedaleko Veselí nad Moravou a oplývá příjemnou atmosférou, pohodovými návštěvníky a tradičně výbornou dramaturgií, což potvrzuje i letošní headliner Black Country, New Road. Nejen o tom jsme mluvili s jedním z dramaturgů a ředitelem festivalu Pavlem Uretšlégrem.

Festival Beseda letos čeká 29. ročník a opět bude mapovat aktuální situaci na české a slovenské nezávislé scéně, ale přiveze i zajímavá zahraniční jména. Je to ten typ festivalu, který musíte mít rádi. Za dobu své existence si totiž dokázal vybudovat unikátní a velmi úzký vztah se svými návštěvníky, kteří se na festival rádi vrací a nezřídka jsou si ochotni zakoupit vstupenku, aniž by bylo ohlášeno jediné jméno. Protože prostě Beseda. Ostatně patřím k nim, a tak mě zajímalo, jak se taková Beseda vlastně dělá.

Loni jste z názvu festivalu odstranili onen dovětek „u bigbítu“. Zaregistrovali návštěvníci tuto změnu a zvykli si na ni?

My od toho původního názvu upouštíme už delší dobu, ale vloni jsme tu změnu zoficializovali tím, že jsme přestali slovo bigbít akcentovat a zůstal jen dovětek „kultura z jiného světa“. Myslím, že si toho většina lidí ani nevšimla. Nemalá část návštěvníků poslední roky stejně spíše používala zkrácený název Beseda. Tudíž jsme se tou změnou vlastně jen přizpůsobili zažitému hovorovému označení festivalu.

A ono to asi má i logiku, protože na Besedě už o ten bigbít tolik nejde, ne?

To je zajímavé téma, o němž bychom mohli dlouho hovořit. Hudbu, která byla označována jako bigbít, řekněme v 90. letech, v našem programu asi nenajdeme. Ale když se podíváme na aktuálně znovu reprízovaný seriál Bigbít České televize, na kterém se podíleli například i erudovaní tuzemští muzikologové, jsou v něm pod tímto slovem prezentovány třeba i novovlnné kapely nebo elektronická scéna 80. let. Osobně si tedy myslím, že ten bigbít v tom smyslu, jak my ho chápeme, je tam pořád.

Beseda vždy stavěla program na tuzemské a slovenské alternativní scéně. Ale připadá mi, že loňský ročník, kdy nebylo možné ze známých důvodů dovézt zahraniční jména, jednoznačně ukázal, že je možné sestavit kvalitní program festivalu vaší velikosti vlastně téměř výhradně z českých kapel. Ovlivnila tato zkušenost tvorbu programu letošního ročníku?

Česká a slovenská scéna v novodobé historii Besedy, tedy v posledních deseti nebo dvanácti letech, hrála vždy klíčovou roli. To je základem naší dramaturgie. Souhlasím s tebou, že i festival našeho typu, tedy akce, jejíž hudební část dramaturgie je poměrně velká a čítá asi 50 položek, s kvalitním česko-slovenským programem udělat lze. Nicméně posledních několik let se snažíme si také trochu plnit naše sny a do Tasova vozit zvučnější zahraniční jména. Poprvé tomu tak bylo v roce 2016 s Jaga Jazzist. Později pak třeba Zola Jesus, Algiers a letos s Black Country, New Road. Máme pocit, že pokud na to naše finanční i organizační síly dosáhnou, je dobré program trochu vyšperkovat něčím zajímavým ze zahraničí. Jak už jsem ale říkal, určitě lze dramaturgii postavit pouze na česko-slovenské scéně. Vzhledem k současné ekonomické situaci je taky docela dobře možné, že se v příštích letech budeme muset bez těch zvučnějších zahraničních jmen obejít.

Abychom se však dostali k programu toho letošního ročníku. Opět je v něm spousta již zavedených českých nebo slovenských skupin a interpretů, ale i řada, řekněme, nových jmen, která aktuálně rezonují na obou scénách. Na která z nich byste vy osobně návštěvníky rád upozornil nebo vás třeba obzvláště těší, že tam budou?

Mě spíše než nějaká konkrétní jména nejvíce těší, jak vypadá výsledná dramaturgie jako celek. V nějakém pomyslném trojúhelníku jednoho vrcholu je Horňácký mužský sbor z Velké nad Veličkou, na druhém Irena a Vojtěch Havlovi a na tom třetím najdeme například kapely pro dvacetileté, jako jsou Laokoon nebo Hellwana. Žánrově a i generačně je každý z těch vrcholů někde úplně jinde, a přesto to jako celek dramaturgicky funguje. Alespoň náš tým je o tom tedy přesvědčen.

S tím nelze než souhlasit. Já bych však možná doplnil ještě čtvrtý vrchol toho trojúhelníku, na němž stojí kapely jako Kurvy Češi nebo NĀV.

Určitě. A to je možná ještě vhodnější příklad těch kontrastů. Když vedle horňáckého folklóru a Ireny a Vojtěcha Havlových najdeme v programu třeba právě Kurvy Češi, Vole nebo Lambda.

Z těch zahraničních položek dramaturgie jsou největším jménem Black Country, New Road, kteří bohužel nemohli dorazit v loňském roce. Nakonec přijedou letos, ale už s novým setem a bez frontmana Isaaca Wooda, který v mezidobí kapelu opustil. Bude ten nový set překvapením jen pro fanoušky nebo i pro vás, pořadatele Besedy?

Překvapení to bude samozřejmě pro všechny včetně nás. Dle informací managementu má kapela na aktuální letní evropské turné připravený zcela nový set. A mělo by to fungovat. Ostatně, poprvé se ho kapela chystá odehrát začátkem června v Barceloně na festivalu Primavera. Za překvapení ale můžeme určitě, tedy minimálně optikou většiny návštěvníků Besedy, označit také koncerty další dvojice skupin ze zahraničí – angličtí Wu-lu i belgičtí Neptunian Maximalism si v Tasově odbydou tuzemskou koncertní premiéru.

K hudebnímu programu se musím zeptat ještě na jednu věc. Loni jste poprvé zařadili novinku, utajené vystoupení, které nebylo ohlášeno v programu, a účastníci se dozvěděli, kdo bude hrát, jen několik minut před vystoupením. Nakonec ve stanu, na nejmenší scéně festivalu, zahráli Midi Lidi, kteří zpravidla bývají mezi headlinery. Plánujete něco takového i letos?

S překvapením v programu počítáme i letos. Opět půjde o jedno relativně větší tuzemské jméno. Můj sen je tímto způsobem neoznamovat dopředu ne jednu nebo dvě položky programu, ale třeba i třetinu nebo čtvrtinu celého line-upu. Třeba k tomu jednou dospějeme.

K Besedě neodmyslitelně patří i další již tradiční položky programu, jako jsou Soutěž písničkářů nebo otevřený umělecký prostor nazvaný Apollónova návštěva. Mě v letošním programu zaujalo, že se na festivalu odehraje speciální díl pořadu Reflektor Radia 1. O co půjde?

Hudební novináři Vojtěch Tkáč a Zdeněk Lichnovský, kteří stojí za Reflektorem Radia 1, u nás odvysílají živou verzi svého pořadu. Nicméně ten se bude v Tasově i natáčet a následně ho bude Radio 1 také vysílat.

Už jste zmínil ekonomickou situaci v kultuře, takže bych se na závěr chtěl zeptat, jestli třeba v tomto důsledku nechystáte třeba zpoplatnění některých služeb, jako jsou parkování nebo stanové městečko, které vždy byly zdarma?

Všechny základní služby pro návštěvníky, jako jsou parking, stanová městečka vedle areálu festivalu či pitná voda, zůstávají i pro letošní rok zdarma. Přiznávám, že zejména letos bychom jakýkoli další zdroj financí do rozpočtu festivalu ocenili dvojnásob, na druhou stranu jsme přesvědčeni, že zmiňovaná úzká vazba mezi námi a našimi fanoušky by se dost možná zpoplatněním například parkingu narušila. Lidé určitě na Besedu nejezdí jen kvůli samotné dramaturgii, ale také například proto, že u nás mají právě zmiňovanou pitnou vodu a stanování zdarma, security festivalu připomíná spíše návštěvníky než vyhazovače z diskoték, nebo kvůli tomu, že návštěvu festivalu mohou spojit s koupáním v nedaleké říčce Veličce.

29. ročník festivalu Beseda se koná 5.–6. 8. v Tasově. 

V krásném prostředí a skvělé atmosféře letos zahrají britští Black Country, New Road, Wu-Lu nebo belgičtí Neptunian Maximalism. Z českých kapel vystoupí třeba Lenka Dusilová s Květy, Dva, Kittchen, Pacino nebo Hellwana.

Používáme cookies abychom Vám umožnili lepší procházení stránkou. Pro více informací si přečtěte Co jsou Cookies. Pokud budete pokračovat v procházení stránek, vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami.