Honza Vedral, Dany Stejskal a Wlado se v epizodě vracejí až na začátek Caveova příběhu — do australského Warracknabealu, malého města uprostřed nekonečné pláně. Právě tam se rodí základní souřadnice jeho budoucí tvorby: silný vztah ke knihám, Bibli a jazyku, ale také zkušenost se ztrátou, pocitem viny a životem, který se od mládí vymykal kontrole.
Naše vyprávění začíná okamžikem, který Cavea zásadně formoval: smrtí jeho otce v době, kdy byl sám zadržen policií. Událost, která zní skoro jako motiv z některé jeho vlastní písně, se do jeho díla propsala na desítky let dopředu. Právě tady se podle autorů epizody začíná rodit Caveův celoživotní zájem o postavy stojící někde mezi vinou a trestem, mezi proviněním a vykoupením, mezi Bohem a propastí.
Podcast Headliner CZ poslouchejte na Seznam Podcastech
Od literatury a rodinných traumat se podcast přesouvá k hudbě — od raných let v Melbourne až k formativní explozi kapel The Boys Next Door a především The Birthday Party. V jejich hudbě už je slyšet všechno, čím se měl Cave později proslavit: násilí, sexualita, náboženské obrazy, posedlost, chaos i zvláštní druh kazatelské energie. Berlín a Londýn osmdesátých let pak z Nicka Cavea definitivně udělaly zjev, který neměl v rockové hudbě obdoby — frontmana na hraně mezi šamanem, básníkem a člověkem, jenž se každou chvíli rozpadne přímo před publikem.
Zásadním bodem epizody je samozřejmě vznik The Bad Seeds, tedy kapely, s níž Cave vytvořil své nejdůležitější desky a během čtyř dekád prošel neuvěřitelným uměleckým vývojem. Podcast připomíná raná mistrovská díla i Caveovu schopnost proměnit syrovou energii v promyšlené autorské písničkářství. Právě tady se z chaotického hlasatele apokalypsy stává vypravěč, který umí z několika obrazů vystavět celý vesmír, před kterým posluchač padne na kolena.
V centru vyprávění stojí skladby a alba, na kterých je Caveova proměna slyšet nejvýrazněji: od temných biblických vizí přes vražedné balady až po křehké, téměř odzbrojující milostné písně. Speciál se zastavuje u zásadních momentů jako jsou The Mercy Seat, Red Right Hand, Henry Lee nebo Into My Arms.
Velkým tématem epizody je i Caveův vztah k Bohu, který by se dal označit za fascinaci. Cave sám v sobě podle pánů Šroubka, Šéfíka a Sága nese cosi starozákonního: fascinaci Bohem, který není uklidňující, ale nebezpečný, hrozivý a přitom neodbytný. I proto jeho písně znějí často jako modlitby člověka, který si není jistý, zda ještě věří — ale stejně nepřestává mluvit do oblak.
Noty Vole se ale nevyhýbají ani tomu nejtěžšímu, osobním ztrátám, které Nicka Cavea postihly. Smrt syna Arthura a později i Jethra proměnila nejen jeho hudbu, ale i jeho vztah k publiku. Na albech jako Skeleton Tree nebo Ghosteen je to slyšet bolestně. A přesto, čím hlouběji se Nick Cave ve své tvorbě dostává k bolesti, tím silněji se v ní objevuje i naděje. I o ní bude v podcastu Noty vole řeč.