Po úspěšné premiéře na letošním festivalu Brutal Assault nyní netradiční projekt čeká samostatný jednodenní dvojkoncert v pražském Divadle Hybernia, kde se orchestr s metalisty představí již v pátek 22. listopadu.
Můžete blíže představit spolupráci Bohemian Symphony Orchestra Prague se skupinou Cult of Fire?
Jedná se o spojení black metalu a našeho symfonického orchestru, které mělo premiéru letos v srpnu na festivalu Brutal Assault. Až na jednu skladbu jde o vyloženou poctu Bedřichu Smetanovi a jeho nesmazatelnému odkazu. Jedinou výjimkou v playlistu byla autorská píseň Cult of Fire s názvem Váh.
Projekt původně iniciovala na jedné straně pořadatelská společnost Obscure, která oslovila kapelníka Cultu Vlada a následně také mě. Měl jsem ještě připravit zvláštní symfonické aranže.
Jak probíhaly společné zkoušky? Při propojení orchestru s black metalem muselo asi docházet k řadě kompromisů…
Ano, to tedy rozhodně. Osobně jsem musel noty zapsat takovým způsobem, aby to vůbec bylo pro orchestrální hráče zvládnutelné. Sama kapela navíc použila nahrávky, které ale byly pouze živými záznamy, nikoli studiovými. Takže jsem je musel nějakým způsobem upravit, „zhratelnit“ a „zlidštit“ pro náš orchestr.
Takže ano. Práce to byla opravdu plná kompromisů. Největší změny nastaly u jedné skladby, která je naklikaná na tři doby, ale my jsme ji museli předělat na čtyři. Myslím však, že výsledek dopadl skvěle. Jsem z toho nadšený a opravdu mě tento projekt baví.
Jaká byla odezva od fanoušků na Brutal Assaultu?
Kapela měla před vystoupením velký strach a respekt, protože vlastně do poslední chvíle nevěděla, jak to blackmetalové publikum přijme. Ale odezva od publika byla nakonec skvělá, a i následné komentáře, které se rojily po vystoupení, byly vesměs pozitivní.
Za sebe také musím zmínit skvělou organizaci na festivalu. A to zejména ve chvílích, kdy se kapely střídaly na pódiu. Opravdu mi spadla čelist, když jsem viděl, jak to tam všechno na minutu přesně funguje. A to vám říkám, že jsem zažil už spousty produkcí.
Vltava v podání blackmetalových Cult of Fire.
Kterou ze slavných symfonií bylo nejnáročnější propojit s black metalem?
Určitě bych řekl skladbu Tábor z cyklu Má vlast a Triumfální symfonie, ve které jsme právě museli udělat ten kompromis ze tří na čtyři doby. Spolupráce s kapelou ale probíhala naprosto skvěle a hladce. Velkou zásluhu na tom má také jejich zvukař Ondřej, jemuž kapela přezdívá „Pejsek“. S ním se perfektně spolupracovalo. Klobouk dolů před ním i celou kapelou, která je plná příjemných a pohodových lidí.
Co všechno zazní v Hybernii? Bude to stejný koncept jako na Brutal Assaultu?
Co se týče hudební stránky, bude playlist stejný. Kapela má ovšem na starosti vizuál, kterým se necháme všichni překvapit. Je také důležité zmínit, že se tentokrát nebude jednat o takovou „masovku“. Hybernie je přece jen kapacitně komornější. Lidé budou mít určitě lepší výhled na celý projekt. Sám zde budu mít asi i lepší podmínky na to si to celé užít. Celkové podání bude samozřejmě trochu jiné než na otevřeném festivalu. Myslím, že pro takovou muziku se Hybernie skvěle hodí.
Jak pohlížíte na spojení klasické hudby a black metalu? Dokázal jste si od začátku představit spojení těchto dvou odlišných světů?
Upřímně řečeno, spojit se dá opravdu cokoli. Pořád je to všechno „hudba“. Jak říkám, ať je to renesance, baroko, klasicismus, nebo současná hudba jako rock, pop nebo metal, pořád to jsou stejné tóny i akordy. Už léta propojujeme rockovou a popovou hudbu s klasikou. Záleží jen na tom, jakým způsobem se to pojme, aby to mělo vkus. Občas se nám děje, že pracujeme na projektu, který jde trochu na sílu. Tady to ale všechno probíhalo krásně a hladce.
Je pravdou, že metal pro vás opravdu není žádnou velkou novinkou. Bohemian Symphony Orchestra Prague má už také zářez třeba se švédskými power metalisty Sabaton…
Ano, a nejen to. Také jsme spolupracovali třeba s metalovou skupinou Vision of Atlantis. Konkrétně v rámci Sabaton se jednalo o jejich vůbec první spolupráci s orchestrálním tělesem, při které jsem se rovněž soustředil na aranžmá. I proto jsem spolupráci s Cult of Fire rád uvítal, tyhle projekty mě zkrátka baví.
Skladba Váh od skupiny Cult of Fire.
A jaký byl třeba rozdíl ve spolupráci se skupinou Sabaton a s Cult of Fire?
Rozdíl byl samozřejmě v tom stylu, Sabaton je přece jen trochu čistší metal. Musím ale říci, že jak s Cultem, tak se Sabaton ty spolupráce byly perfektní a v obou kapelách jsou moc příjemní lidé. V Sabaton je navíc zpěvák Joakim Brodén, jehož maminka je Češka. Díky tomu ta vazba také byla trochu bližší.
Když tak vzpomínám, možná z nás byli Sabaton paradoxně více nervózní než Culti. Když ale zjistili, že jsme také normální lidi, byli hned klidnější a všechno probíhalo skvěle.
Klasika je jako black metal
O své dojmy z festivalu a celkové spolupráce s Bohemian Symphony Orchestra Prague se pro Headliner podělil také kapelník Cult of Luna Vladimír „Vlad“ Pavelka s baskytaristou a vokalistou v jedné osobě Vojtěchem Holubem.
Jak se vám spolupráce s orchestrem na Brutal Assaultu osvědčila?
Vojtěch: Spolupráce s Bohemian Symphony Orchestra Prague byla jedním slovem skvělá! Samotnému vystoupení samozřejmě předcházelo hodně příprav a zkoušek, přičemž primárně jsme na hudebních podkladech spolupracovali s panem dirigentem Martinem Šandou. Pracovali jsme na takovém projektu vůbec poprvé, takže kolem toho bylo i hodně stresu. Stát potom na pódiu s tolika lidmi (orchestrem) byl úžasný zážitek.
Která skladba ze společného repertoáru s Bohemian Symphony Orchestra Prague byla pro vás nejnáročnější na přípravu?
Vlad: Skladby jsem vybíral pečlivě po týdnu poslechu celého repertoáru Bedřicha Smetany. Byla radost se je učit a vkládat do nich své pocity a emoce. Šlo to přirozeně, takže to nebylo pro mě tak náročné. Vlastně naopak, při skladbě Tábor jsem se musel brzdit. Dokonce jsem musel vypnout počítač, aby skladba ve výsledku neměla přes deset minut.
Má podle vás black metal blízko ke klasické hudbě?
Vlad: Všechny žánry mají k sobě v podstatě blízko, protože jsou to všechno přece jen melodie a zvuky, které se dají překrucovat a kombinovat. V klasické hudbě je mnoho emocí, stejně jako v black metalu, takže ty styly nemají k sobě blízko jen po hudební stránce – to propojení je tam silné. Pokud bychom dali do smyčců zkreslení a přidali rychlé bicí, zněla by i klasika jako black metal.
Záznam z vystoupení na festivalu Brutal Assault.