V zahraničí mu jde dobře bořit ledy, protože se představuje jako „Kush“, což je slangový výraz pro trávu. Mezi své největší manažerské záseky počítá, že se mu podařilo dostat skupinu Mydy (tehdy ještě Rabycad) na velké pódium na festivalu Glastonbury. A během rozhovoru jsme probírali jeho historii, jak překvapivě zajímavá pro české kapely může být hudební scéna v Indii. A dopodrobna i to, co letos čeká návštěvníky brněnského ReConnectu.
„Je to hudební konference nejen pro hudební profesionály, ale pro všechny, kteří by se jimi chtěli stát,“ přibližuje Kužel po svém, jak to na takové akci chodí a že se jí nemusí bát ani ti, kteří o působení v hudebním byznysu zatím jen uvažují. Nebo by prostě chtěli pochopit, jak to funguje. „Přes den se vzděláváme a v noci se zděláme,“ směje se Kužel. Ke konferenci je totiž přidružena i klubová noc Batch, která nabízí zážitky hudební, ovšem včetně nástrah nočního Brna.
O důležitosti socializace mimo oficiální program mluví Kužel otevřeně. Ale základem toho samozřejmě je absolvovat program ve dvou sálech klubu Fléda. „Jeden máme v tom velkém, který znají lidi z koncertů. A pak jeden dole v novém prostoru Fraktál, kde jsou umístěny spíš workshopy a diskuse,“ vysvětluje Kužel. Jejich názvy hovoří za vše. Třeba: „Chcete mě? jak se zalíbit hudebnímu dramaturgovi.“ Nebo: „Hudbu máme. A co dál?“
„To byl hodně oblíbený panel už loni,“ říká Blažek. „Věnuje se totiž identitě kapely. A i to je věc, na které se manažer podílí. Nedomlouvá jenom koncerty, ale pracuje na image, komunikaci a spoustě dalších věcí.“
A kdy si má vůbec muzikant najít někoho, kdo ho bude zastupovat a za procenta z výdělku mu pomáhat s kariérou? „Manažera potřebuješ, když už to nestíháš. Muzikant by se měl věnovat muzice a manažer zařizování,“ vidí hranici dost ostře Kužel. „Mladým kapelám radím, ať někdo vyroste s nimi. Ideálně ať seženou kámoše nebo kámošku, co studuje arts managment. Ať si spolu vyzkouší všechno v praxi. A když se něco nepovede, nic se neděje.“
Sám ostatně začínal jako bedňák na velkých koncertech. „A na Rolling Stones jsem si řekl, že bych chtěl jednou být šéfem takovýho cirkusu. A objet s ním svět,“ směje se s odstupem let. V pozici manažera Stounů sice není, ale díky kapelám a hudebním konferencím už objel kus světa a nabral řadu zkušeností.
A jak se podle něj vlastně dnes v České republice žije hudebním manažerům?
„Pořád hůř než před covidem. Hudební byznys se ještě pořád dává do kupy. Záleží, koho člověk managuje, jestli je to nějaká začínající kapela, kterou se snaží dostat na vrchol, nebo už středně slavná kapela. Anebo jestli je to jeden z mainstreamových umělců. Všichni ti, kromě mainstreamu, to mají složitější. Pořád se musíme rvát o svůj kousek místa na slunci.“ Jednoduše – velkým jménům se daří lépe, menší jsou na tom hůř než kdysi.
„Choďte víc do klubů!“ vzkazuje proto Petr „Kužel“ Blažek přímočaře posluchačům. I všem, kterým na hudební scéně záleží.
Celý podcast zdarma k poslechu zde