Alice Merton se naposledy v Praze představila asi měsíc předtím, než se svět ponořil do pandemie. Její návrat byl proto z hlediska performance triumfální, energický a pořádně šťavnatý. Ač se hudebnice s německo-irskými kořeny ve své tvorbě ubírá popovým směrem, důležitým prvkem jsou pro ni kytary, které naživo vynikly ještě lépe než na deskách. A to tak, že vystoupení prakticky smazalo veškeré hranice mezi popem a rockem.
Obzvlášť rockově a nespoutaně zněly skladby z letošního alba S.I.D.E.S., které koncertu dominovaly a zazněly takřka všechny. Jelikož jde o rozchodovou desku, představila ji Alice Merton s notnou dávkou zuřivosti a naštvání. Zároveň na ní šlo cítit, jak moc jsou tyhle songy osobní, a jak se v mnohých doslova obnažuje. Zřejmě to pro ni nebylo snadné, ale dala tomu naprosté maximum, a to jak interpretačně, tak technicky. Popravdě by se takový nářez, který v několika momentech nabyl až punkového rozměru, neztratil ani na rockovém festivalu.
Skladby z nového alba a debutu Mint působily hezky kontrastně. Zatímco ty nové opravdu visely z velké části na kytarách, songy z prvotiny vnesly do koncertu rozverný popový prvek, který hutnou atmosféru čeřil a osvěžil. I zvuk byl nadmíru dobrý a protagonistka večera se v něm naštěstí neutápěla. Naopak její výrazný hlas hudební doprovod jasně protínal.
Energie Alice Merton i nasazení její kapely se odrážely na reakcích publika. Na něm šlo poznat, že nečeká pouze na hit No Roots, který zpěvačku proslavil, a jenž se hrál až jako předposlední. Stejně bouřlivě totiž lidé reagovali i na nové skladby, které se od červnového vydání ještě nestihly natolik ohřát a zajet. Přitom byly naprosto suverénní. Je to zase jeden důkaz, že když jdou muzikanti do vystoupení naplno, mohou klidně hrát a zpívat telefonní seznam, a pro publikum je to zajímavé.
A na Alice Merton šlo znát, jak moc je ráda, že může opět vystupovat. Několikrát to také zdůraznila, ale jinak za sebe nechala mluvit hlavně písně a do zdlouhavých promluv se nepouštěla. I díky tomu stihla odehrát opravdu velké množství skladeb, protože především na ty publikum přišlo. Hlad po živé hudbě, který pandemie v mnohých vyvolala, se zdá být zatím ještě neukojený.
Pokud byl někdo z příchozích v ten večer stále přesvědčen, že je Alice Merton jen one hit wonder, koncert ho zcela jistě vyvedl z omylu. Bylo to strhující vystoupení. A to i dílem publika, které i v malé Akropoli burácelo tak, že by svým potleskem a křikem dokázalo zaplnit i mnohem větší prostory. Však i sama zpěvačka poznamenala, že by dokázala v Praze vystupovat klidně každý den.
Alice Merton
Hodnocení: 85 %
27. říjen, Palác Akropolis, Praha
Support: Aiko
Před Alice Merton vystoupila Aiko
