"Řeknu to osobně, jak to cítím. Celou spolupráci s Terezou beru jako ohromnou zodpovědnost. Je tu výjimečná holka, která krásně zpívá, fantasticky hraje na kytaru, píše texty, které mají hlavu a patu. A jsem přesvědčený, že ten, kdo je uslyší, toho obohatí. Cítím zodpovědnost tomuhle fenoménu pomoct mezi lidi. A mám pocit, že když se to mezi lidi nedostane, tak o něco přijdou," vysvětluje producent Martin Ledvina, proč se rozhodl dát Tereze Balonové šanci a v čem je podle něj výjimečná.
Poprvé se potkali před pěti lety na Portě, kterou Tereza ke svému překvapení vyhrála. "Pro mě jako sedmnáctiletou holku to byly ohromný emoce," popisuje okamžik, kdy se po jejím vystoupení v zákulisí objevil Ledvina společně se zpěvákem Jelenů Jindrou Polákem a Kateřinou Marií Tichou. "Já si od šesti let hrála na Anguse Younga z AC/DC a představovala si, jak dávám sóla. Najednou jsem se začala setkávat s lidmi, ke kterým jsem vzhlížela jako k inspiracím. Tohle si asi budu pamatovat vždycky."
Doba jí ale nepostrčila k tvrdým kytarám, jaké měli její milovaní AC/DC, ale k looperu, se kterým mohla vystupovata hrát úplně sama. "Já o looperu říkám, že je to můj parťák. Přišlo to úplně samo. Od malička jsem si skládala písničky. Když mi bylo dvanáct, už jsem měla sen založit si kapelu, kde bych mohla hrát sóla. Jenže ve dvanácti jsem kolem sebe neměla lidi, kteří by byli stejní magoři jako já," vzpomíná. "A do toho na mě na YouTube vyskočilo video chlapíka, který takhle hrál nějaký cover od U2. Totálně mě to pohltilo. Za první ušetřené kapesné jsem si pořídila jednoduchý looper a začala jsem si s ním kapelu nahrazovat. Pak jsem taky narazila na Eda Sheerana a řadu jiných hudebníků, kteří hráli s looperem. A tak to zase přišlo samo – v pubertě jsem začala vystupovat i veřejně."
Kapelu si postavila až teď, k druhému albu Lampiony, které vydala na začátku září. "Druhá deska Terezy Balonové těží z jejího krásného dívčího hlasu, z její výjimečné schopnosti VYPRÁVĚT své pocity, z uvolněné atmosféry (i bolestné momenty Sklenky sděluje s čímsi pozitivním v hlase) a ze skvělých aranžmá Martina Ledviny," napsal o nahrávce v recenzi Josef Vlček. "Tereza Balonová druhým albem potvrzuje pozici jedné z nejzajímavějších mladých autorek i interpretek na tuzemské poprockové scéně. Lampiony jsou dotažené album."
Řeč byla i o jednotlivých písních, které Balonová skládala pouhý rok od debutu Půlnoc. " Lampiony jsou písnička, podle které jsem pojmenovala celé album. Je o odrážení se ze dna. O tom, že odejít není to řešení, o tom najít si malé lampiony, které budou pomalu rozsvěcet temnou oblohu. Jde o to se nedat. Pro mě tím hlavním lampionem je muzika," popisuje v podcastu.
A zřejmou odpověď má i na otázku, kterou si možná budou klást ti, kteří se s fenoménem mladé písničkářky setkají poprvé. Kdo je Tereza Balonová? "Pořád ta stejná holka, která, když v šesti letech vzala poprvé do ruky kytaru, věděla, že už nechce dělat nic jiného. Má svoje sny, které si snaží plnit. Píše o svém životě, svém nitru i milovaných lidech kolem sebe. A o všech příbězích, co se dějí přímo jí nebo jejímu okolí."