Obrázek k článku Zážitky ze srbského festivalu. Vnadné ženy, pařba na Calvina Harrise i záhada s The Exploited
| Liv Boková | Foto: Marko Ristic

Zážitky ze srbského festivalu. Vnadné ženy, pařba na Calvina Harrise i záhada s The Exploited

Srbský festival EXIT přilákal na dvě stě tisíc lidí z celého světa i na první pohled neslučitelné umělce. Fungovalo to ale výborně. První den patřil na hlavním pódiu sexy ženám, druhý temnotě, třetí explozivní taneční párty a závěrečný metalu a violent popu.

Po rozjezdovém čtvrtku, který otvírala extrémní parta Napalm Death a následně ozdobily balkánská trapová diva Senidah a australská rapperka Iggy Azalea, byl páteční program na hlavním pódiu zpočátku temný. Aspoň tak začínal, když ho otvírali Molchat Doma. Kapela, která funguje teprve pět let, ale působí jako z konce osmdesátek. Takoví běloruští Depeche Mode či Caumoflage, jen s mnohem méně charismatickým a hlasově zdatným frontmanem.

Následoval Nick Cave, který spolu s kapelou The Bad Seeds, jejíž součástí je na letošním festivalovém turné také výjimečné vokální trio, připravil ohromnému davu návštěvníků luxusní noirový večírek. Elegán v obleku si velmi často podával ruku nebo se opíral o lidi v první řadě pod pódiem. S mikrofonem prakticky nepostál na místě. Řadu písní odzpíval také za klavírem. Překvapilo mě, jak hodně lidí znalo jeho texty a notovalo si s ním. Cave, jemuž nedávno zemřel druhý syn, také mezi písněmi hodně vtipkoval jakoby nic. Klobouk dolů.

Nejen publikum, ale také jeho výjimečně i v tišších pasážích, ale hlavně právě mezi skladbami rušila příliš hlasitá produkce z nedaleké taneční stage, a tak například utrousil řečnickou otázku: „Mohli by to u sousedů trošku ztlumit?“ Vystoupení trvalo dvě a půl hodiny, což už pro některé bylo moc, a tak se později lidé vydávali k jiným pódiím a střídali je nově příchozí. Dvě hodiny Nicka Cave na festivalu by byly tak akorát a nikdo by se – s pohledem fascinovaně  upřeným jeho směrem – ani nehnul.

U největších stagí – celkově se jich včetně těch nejmenších, jako silent, reggae, word music a cover v areálu nacházelo šestnáct – byl občas zvuk tak nahlas a tak ostrý, že z toho až bolely uši. Návštěvník tuzemských festivalů by se tam bez špuntů nejspíš neobešel.

Pódium příznačně nazvané Explosive stage určené těm nejtvrdším odnožím metalu i hip hopu či nejrebelštějšímu punku si od druhého dne žilo vlastním životem. Hodina sem, hodina tam. Například v době, kdy měli vystupovat legendární punkáči The Exploited, které musí naprosto každý bezpečně poznat díky frontmanovi Wattiemu Buchanovi a jeho ikonickému červenému číru, byla na pódiu úplně jiná kapela. První záhadou bylo, kde se vzala, protože její název v programu letošního ročníku festivalu chybí. A druhou, že ve zcela zaplněném open air prostoru pod úrovní hlavních cest pevnosti, takže vlastně underground, si toho nikdo nevšiml. Záhada třetí, pořadatelé tvrdili, že to jsou oni. Opravdoví The Exploited vystoupili až v čase vyhrazeném pro podle harmonogramu následující stejně zralé anglické hardcore punkery Discharge, kteří nedorazili.

Na legendární pankáče The Exploited si publikum muselo počkat, ale dočkalo se

Vzhledem k žánrovému mišmaši se podařil i další takový hezký paradox, a sice, že nejspíš nejzajímavějším vystoupením na extrémně metalovém pódiu byl hip hop. Sobotní naštvaný nekompromisní set protiruských Moscow Death Brigade z Moskvy, kteří mísí hip hop s punkem a elektronikou a tvrdí, že jsou apolitičtí, ale svými texty bojují proti všem ismům i homofobii.

Druhá noc byla na hlavním pódiu určená DJům. Před hlavní hvězdou vystoupilo trio britských producentů Disciples. Měli docela narváno, ale moc šťávy z nich nestříkalo. Pak přišel na řadu skotský DJ a producent, jedna z největších star současnosti v oboru Calvin Harris. Jeho devadesátiminutový set byl napěchovaný největšími hity, jež jsou lidem po celé Zemi známé často i z mainstreamových rádií. Byla to nádherná taneční párty, opravdu jako na pláži u moře, posílená šleháním plamenů a páry. Harris skutečně míchá, není jen pouštěčem z flashky, jako někteří jeho kolegové, jen by mohl možná víc a vřeleji komunikovat a výzvy „udělejte bordel, zvedněte ruce, zpívejte“ či dotaz „máte se dobře?“ občas doplnit úsměvem. On i další vystupující třetího dne přilákali do areálu okolo padesáti tisíc lidí. Magická Petrovaradínská pevnost byla na hranici kapacity.

Následovalo francouzské DJské duo Ofenbach, které bavilo po všech stránkách. Dorian Lauduique a César de Rummel hráli jako o život a svižným setem protkaným těmi správnými promluvami vtáhli do děje, chytili a nepustili.

Offenbach dokázali hravě upoutat pozornost

Závěrečný den byl i na hlavní stagi hlavně metalový, o což se postarala brazilsko-americká legenda Sepultura následovaná finskou „violent popovou“, jak sama svůj styl označuje, formací Blind Channel, jejíž až vlezle chytlavý eurovizní song Dark Side pomohl přilákat velmi početné publikum.

Pohled mimo pódia

EXIT festival je nádherná akce soustředící se nejen na muziku, ale také na propojování lidí, prosazování a podporu sounáležitosti, míru a lásky. Jelikož se na něj sjeli takto smýšlející lidé z celého světa, bylo to znát na atmosféře. Ale našli se i odpůrci. Nějací sabotéři například před rozjezdem prvního večera vyvěsili na most u pevnosti obří proruský transparent, který se tam ale naštěstí dlouho neohřál.

Areál perfektně hlídal velmi početný zástup sekuriťáků. Ne všechno však bylo úplně růžové. První slabinou magické pevnosti je spousta prachu. Od druhého dne hodinu po půlnoci, kdy byla narvaná lidmi k prasknutí, se při přechodu od Main Stage k těm ostatním ve druhé polovině, ale i do prostoru s většinou stánků s jídlem, chvílemi nedalo dýchat. Plný nos prachu, a když zafoukal vítr, což bylo na místě obklopením širokou řekou velmi časté a intenzivní, i oči.

EXIT je pozadu s ekologií. Pytle na odpadky v plechových obručích byly hned plné a už kolem půlnoci přetékaly odpadky. Na zemi kolem nich se tak povalovaly hromádky a později hromady vyhozených plastových lahví, tácků, příborů, ubrousků i zbytků jídla. Ani náznak třídění. Vratné kelímky se nekonaly. Vstupní pásky s čipem neměly žádnou další funkci, pro placení byl nutný další plast v podobě dobíjecí festivalové karty.

S páskováním souvisí ještě jedno vcelku neobvyklé pravidlo. Návštěvník může po sedmé hodině večer vstoupit do festivalového areálu pouze jednou. Pokud ho opustí, má smůlu a pustí ho dovnitř opět až další den. Spolu se statisíci nadšenců z celého světa však může dění na vybraných pódiích sledovat aspoň online.

Jídlo bylo klasické festivalové jako pizza, burgery, grilovaná masa, sem tam něco veganského, ale ne bezlepkového, čerstvé džusy i raw dortíky, ale zdaleka ne tak pestrá nabídka jako na tuzemských největších festivalech, na stáncích s cigaretami se prodávaly i brambůrky, slané oříšky nebo bonbóny. Ve městě se dá najíst skvěle a velmi výhodně.

V horkých letních dnech se lze také osvěžit na městské písečné pláži na břehu Dunaje. Město Novi Sad je okouzlující, doporučuji prozkoumat, a na své si přijdou i příznivci dovolenkového shoppingu. Z festivalu a na festival se z důvodu zajištění bezpečnosti chodí pěšky. Z centra asi třicet minut, kdy se můžete kochat pohledem na to magické místo, na pevnost s obřím nápisem EXIT festival.

EXIT festival
7. až 10. července. 2022
Petrovaradínská pevnost, Novi Sad, Srbsko

 

V prvních řadách bylo na Calvinu Harrisovi žhavo

Používáme cookies abychom Vám umožnili lepší procházení stránkou. Pro více informací si přečtěte Co jsou Cookies. Pokud budete pokračovat v procházení stránek, vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami.