Obrázek k článku Z první řady: Palaye Royale rozvířili mnoho moshpitů. Extrémně to prožíváme
| Johanka Bezrová | Foto: Štěpán Rožek / Rock for People

Z první řady: Palaye Royale rozvířili mnoho moshpitů. Extrémně to prožíváme

V krátké době už potřetí vyrážím na svou oblíbenou kapelu, říká se přece do třetice všeho dobrého. Palaye údajně nějakou dobu do Prahy nepřijedou, takže dneska si to musím náležitě užít, říkám si cestou na koncert.

Jak je známo, Palaye Royale naše hlavní město milují. Proto ho samozřejmě nemohli vynechat z aktuálního turné nazvaného Fever Dream. Na to kapela vyrazila u příležitosti vydání stejnojmenného alba, které vyšlo loni na podzim.

Jako první na řadě jsou Starbenders. Jsem zvědavá jak na ně, tak na následující kapelu Yonaka.

Starbenders začínají a to, co dokáže jejich zpěvačka s hlasem, je neuvěřitelné. Hrají bohužel jen půl hodiny, ale rozhodně mám nový objev pro svoje uši i oči.

Teď je na řadě Yonaka. V průběhu celého vystoupení nám předávají obrovské množství energie a my jsme rázem zamilovaní. Spojení rapu s rockem je ideálně vyrovnané a zní úžasně. Kapela hraje i pár pomalejších písniček, ale i ty se v různých částech pokaždé rozjedou. Přes tleskající a mávající ruce davu jde jen ztěžka vidět na pódium.

Ale teď už je pomalu čas na zlatý hřeb večera a všichni fanoušci napjatě vyčkávají příchodu Palaye Royale.

Svoji show zahajují písní Punching Bag, následuje No Love in LA. Fanoušci jsou jako utržení ze řetězu a užívají si i další píseň You'll be fine. Pak přichází na řadu Broken, kterou všichni extrémně prožíváme. Emoce jsou znát na každém z nás a někteří nezadrží slzy.

Během další písně Fucking With My Head už lidé utváří velký kruh a připravují se na první moshpit. Tentokrát podlehnu napětí a energii, kterou v sobě mám. Zúčastňuji se moshpitu, mého prvního moshpitu. Nezúčastněným pozorovatelům by se mohlo zdát, že je to strašně brutální a nebezpečná věc, ale k mému překvapení jsou lidé ohleduplní i pod vlivem takto silných emocí. Dvakrát se mi stalo, že jsem se ocitla na zemi, ale v tu chvíli se zdivočelí fanoušci ukáznili, zastavili se a pomohli mi zpátky na nohy. Je to pro mě neuvěřitelný zážitek, v moshpitu poznávám tváře dalších a dalších kamarádů a všichni do sebe narážíme, běháme a skáčeme.

Následují písně Wasted Sorrow a King of the Damned. Obě dvě jsou z již zmíněného posledního vydaného alba s názvem Fever Dream. Mezi další skladby tohoto mistrovského díla patří i No Love in LA a Punching Bag, Lifeless Stars, Paranoid, Oblivion a také stitulní skladba Fever Dream. Některé z nich zazní i na dnešním koncertu. Zúčastňuji se dalších moshpitů, už mě bolí celé tělo a hlasivky, ale nepolevuji, zpívám spolu s ostatními a skáču nebo tleskám do rytmu dalších písní.

Při zaznění Line It Up a Oblivion je znovu všem do pláče, někteří spolu tančí, jiní rozsvěcují svítilny na telefonech nebo dokonce zapalovače. Dying in a Hot Tub nás zase dostane z melancholického rozpoložení a opět se koná další moshpit.

V setlistu nesmí chybět ani jeden z nejznámějších songů Mr. Doctor Man. Moshpity se skladbu od skladby opakují a já jsem ráda, že jsem jejich součástí. Po písni Off With the Head Palaye klasicky odcházejí z podia, ale všem je jasné, že od nás si ještě nechají říct.

Na pódium se vracejí Remington se Sebastianem, Remington usedá ke klavíru a hraje píseň Lonely. Po chvíli přichází zbytek kapely a přidávají se k Remimu. Když se píseň rozjede, tvoříme... další moshpit.

Jako poslední dnes hrají píseň Fever Dream a kapela zakončuje svou show konfetami a pyrotechnickými efekty na pódiu. Přijde mi, že show, kterou předvádí je koncert od koncertu větší. Nemůžu si pomoct a už zase běhám a skáču. Emerson odhazuje květiny, kytaristé odhazují trsátka. Vždycky jsem si pečlivě a svědomitě zapisovala setlist v průběhu koncertu, abych měla podklady pro článek, tentokrát na to ale vůbec nebyl čas, naštěstí se v současné době aktuální informace většinou na internetu objeví hned po koncertě. Takže díky, kolegové fanoušci. Kapela se rozloučí a my jdeme směrem k šatnám. Kamarádky obětavě stojí ve frontě a já se jdu podívat na nabídku merche. Vybírám si mikinu, je úžasná. Impulzivní rozhodnutí mi ale chce překazit kreditka, která se mě snaží přimět šetřit a chvilku nefunguje, ale naštěstí jí brzy dochází, jak marné to je, a uvolí se ke spolupráci.

Mám sice odřená kolena, klouby na rukou, roztrhané silonky, poslední peníze jsem utratila za merch a bolí mě celé tělo, ale jsem neuvěřitelně šťastná a pokouším se zpracovat dobrou zprávu, kterou kapela v průběhu koncertu sdělila pražskému publiku – že se zase brzy vrátí. Setkáme se s nimi už v létě na festivalu Rock for People.

Z první řady

V nepravidelné sérii článků Z první řady zprostředkováváme emoce a bezprostřední koncertní vjemy těch nejoddanějších fanoušků.